Beneš pomáhal i s choreem: V Tatranu je úžasná komunita. Výkon 2. a 3. lajny? Geniální!

Obraně Falunu celý zápas zatápěl a opět byl nezastavitelný. K triumfu v Poháru mistrů přispěl kapitán Tatranu Střešovice Marek Beneš třemi body (1+2) a vedle medailí ze světových šampionátů a titulu z Livesport Superligy si do své sbírky přidá další cenný úspěch. Jak k němu došlo, co to pro 26letého florbalistu znamená nebo jak vnímal podporu z tribun?

Je vítězství v Poháru mistrů pro vás cíl, který jste si před sezonou uložili?
„Určitě ne. V Poháru mistrů jsme šli sérii od série a určitě jsme si před sezonou neřekli, že je jednoznačným cílem Pohár mistrů vyhrát. Bylo to umocněné i tím, že jsme vlastně netušili, s kým budeme hrát v semifinále. Čekali jsme, že na švédský tým narazíme už tam. Řekněme si na rovinu, že na jeden zápas jsme měli proti Švédům větší šanci než ve dvojutkání. V poháru jsme prostě šli zápas od zápasu. Do finále už jsme šli s tím, že vyhrajeme. Což je trochu rozdíl v mentalitě oproti předchozím dekádám, kdy nás Švédové drtili na všech frontách.“

Kdy jste začal věřit, že se zápas dopadne dobře?
„Až úplně v závěru zápasu. Sedm minut před koncem jsme vedli o dva góly a oni hráli v šesti. To bylo ještě hrozně těžké. Jedna věc je jejich hra v pěti, při hře Falunu bez brankáře je to ale ještě úplně jiný zápas. Jakmile mají víc prostoru, jsou hodně šikovní. Věřit jsem začal až opravdu ke konci. Posledních sedm minut bylo nejdelších, co jsem kdy zažil. Až minutu před koncem jsem si uvědomil, že to dokážeme. Ale jinak jsme si věřili celou dobu, a proto jsme to taky zvládli.“

Marek Beneš byl opět jedním ze stěžejních hráčů svého týmu. Foto: Matyáš Klápa, Tatran Střešovice

Jaké pocity se ve vás rozlily těsně po závěrečné siréně?
„Velká úleva. Třeba po superfinále, když jsme dali vítěznou branku v prodloužení, každý někam běžel nebo se někde válel. Ale teď byly emoce jiné. Všichni byli hrozně spokojení, nikdo nikam neběžel, jen jsme se seběhli k sobě. Obličeje všech hráčů byly kouzelné. Kluci už neměli sílu a nevěděli, jak slavit. Bylo to odlišné od superfinále.“

Pojďme ještě k utkání, které bylo hodně vyhrocené. Bylo vaším cílem trochu rozhodit hvězdy švédského velkoklubu?
„Musím přiznat, že nějaký speciální cíl to nebyl. Do závěrečných minut druhé třetiny jsme dali jenom jeden gól, takže jsme se o to víc tlačili do branky Falunu. Nevím no… Nemyslím si, že to bylo za hranou. První souboj, který si vybavuji, byl ten, že někdo strčil Matěje Havlase do brankoviště a oni začali být šíleně podráždění. Chtěli pochopitelně chránit gólmana, ale bylo to trochu přitažené. A cílem bylo vyvolat tlak na rozhodčí, což se částečně povedlo.“

Jedna z mnoha rozmíšek během vyhecovaného duelu. Foto: Lubomír Skála, Český florbal

Velký kredit náleží brankáři Tomáši Jurcovi, který vytáhl 36 zákroků a zmařil řadu velkých šancí soupeře…
„Jednoznačně. Bez skvělého výkonu gólmana se takový zápas asi ani zvládnout nedá. Minimálně v první půlce zápasu měl Falun hodně vyložených šancí a chodili do brejků. Ve třetí třetině, když jsme dali gól na 3:2, jsme dle mého měli více šancí my. Ale pak nás v soupeřově hře bez brankáře Tomáš zase několikrát podržel. V takovém utkání to potřebujete. Je to nejlepší brankář v Česku a troufnu si říct, že možná i na světě.“

Jedním z klíčů k úspěchu bylo také to, že se florbalistům Falunu vyrovnali i další pětky. Nejen ta vaše. Je to tak?
„Kluci zahráli naprosto geniálně. Naše lajna sice dala v součtu nejvíc gólů. Ale to, jak kluci zahráli, nejenom že dali gól. Většina hráčů ze druhé a třetí lajny odehráli naprosto vyrovnanou partii s hráči Falunu. To mi přijde ještě lepší, než kdybychom duel vyhráli na jednu lajnu. Tomu se to ani neblížilo.“

Ostré souboje svedl Marek Beneš s Galante Carlströmem. Foto: Matyáš Klápa, Tatran Střešovice

V posledních minutách jste na středu svedl hodně soubojů s Galante Carlströmem. Pak jste si tam i něco vysvětlovali. Můžete zmínit, o co šlo?
„To bych neměl říkat do médií (směje se). Jedna věc je, že Švédové nejsou zvyklí prohrávat. A pak jakmile jde do brankoviště skákavý balon, Galante do toho jde hlava nehlava. Několikrát mě při tom seknul. Proto se to tam začalo šťouchat. Když jsme si ale po zápase podávali ruce, oba jsme přiznali: ‚moje chyba‘. Úplně v klidu.“

Dokážete porovnat, zda je to víc než medaile z mistrovství světa?
„Asi jo, což je dáno tím, že se jedná o výhru. V reprezentaci jsme na vzestupu, ale klíčový zápas jsme nezvládli. Tady jo. Samozřejmě je to trochu něco jiného. Pohár mistrů je nastavený tak, že nám k postupu do finále stačilo vyřadit dva švýcarské celky, které bychom měli porážet. Na mistrovství musíte porazit minimálně dva top soupeře. V tom je to rozdílné. Na druhou stranu to je vítězství, takže já si toho asi cením o něco víc než stříbra nebo bronzu ze šampionátu.“

Choreo, které si na finále Poháru mistrů připravili fanoušci Tatranu. Foto: Matyáš Klápa, Tatran Střešovice

Jak jste vnímal fantastickou podporu z tribun?
„Je to obrovský zážitek. V Tatranu je úžasná komunita, ukazuje se to poslední dvě sezony. Buďme realisti, ve florbale to není na každém zápase. Ale na ty klíčová střetnutí, ať už jde o semifinále či finále play off nebo na Pohár mistrů se vybičuje neskutečný počet lidí. Kamarádi, bývalí hráči a lidi, co se točí kolem Tatranu, jsou schopní vytvořit kotel, choreo… Myslím si, že v Česku nám v tomto ohledu nikdo nesahá ani po kotníky. Nikdo nezmobilizuje tak, jako fanoušci Střešovic, kteří předvedli skvělou fanouškovskou show.“

Čím to je, že je tam cítit takové propojení?
„V kotli je většina lidí, kteří patří do okruhu mých nejlepších kamarádů a bývalých spoluhráčů. Je to strašně skvělá komunita, která se v Tatranu buduje několik desítek let.“

Tatran byl hnán vpřed fantastickým kotlem. Foto: Lubomír Skála, Český florbal

Takže jste během zápasu stíhal vnímat bubny, choreo a fandění?
„Trochu jsem to stíhal. Já to mám rád. S choreem jsem i pomáhal. Chodím na fotbal na slávistickou Tribunu Sever, takže jsem zvyklý na vysoký standard. Mám u sportu rád i fanouškovskou část. Po očku jsem se občas díval a dodávalo mi to sílu.“

Po zápase proběhla děkovačka s kotlem. Co jste hlásil do megafonu?
„Nejdřív jsem něco rozeřval a pak jsem řekl: ‚všichni na afterparty‘. Samozřejmě jsem si to moc užil.“

Jaké budou oslavy?
„Je reprezentační pauza, takže trocha volna. Nemusím to řešit. Myslím, že oslavy budou skvělé. Samozřejmě se to asi nebude blížit titulu, protože po skončení sezony si můžete dovolit slavit několik dní. Teď to tak nebude.“

Marek Beneš s trofejí pro vítěze Poháru mistrů. Foto: Matyáš Klápa, Tatran Střešovice

Autor: Gustav Ondrejčík