Složení ženského Superfinále bude mít stejné obsazení jako boj o titul v předchozích dvou sezonách. Obhájkyně triumfu z Herbadentu vyzvou hráčky Bohemians, které v báječné sérii udolaly Vítkovice 4:1 na zápasy. V tom posledním uhájily těsnou výhru 6:5.
Parádní duel, jehož 1. třetina skončila 4:4, pro sebe hráčky Bohemians rozhodly po velkém boji. „Herně to nejtěžší nebylo, věřily jsme si na ně, ale bylo to těžké v hlavách,“ uvedla kapitánka vítězek Eliška Křížová, která se bodově podílela na 4 ze 6 gólů svého týmu.
Strašák dalšího cestování sehrál své. „V sobotu bychom musely do Ostravy, na Dubinu, kde to přece jen nemáme rády… I to nám dodalo energii k tomu, abychom pořádně makaly a ukončily to doma,“ dodala.
Sama stála na začátku akce, z níž padl první gól partie. Běžela 58. vteřina, když se Bohemians poprvé v sérii ujali jako první vedení. „Všechny zápasy, které jsme předtím hrály, jsme vždycky na začátku prohrávaly. I to byla ta síla, která nás hnala,“ zdůraznila Křížová.
Do Ostravy se tak už semifinále stěhovat nebude. Vítkovice ovšem byly rovnocenným soupeřem, sérii nasměrovaly především zkušenosti vítězek, nastřádané za poslední roky. Poražené litovaly zejména úvodu semifinále. „Myslím, že rozhodly první dva zápasy tady v Praze,“ ohlížela se zpět nejproduktivnější hráčka Vítkovic Zuzana Macurová.
A mrzel ji především druhý duel. „Minutu před koncem jsme vedly 4:3, daly jsme tyčku a ony z protiútoku vyrovnaly. Mohlo to vypadat úplně jinak, kdyby to bylo 1:1 na zápasy…“ posteskla si.
Jedno bylo zřejmé: Vítkovice se ve třetím vzájemném semifinále po sobě svým rivalkám vyrovnaly. „Byly to rovnocenné soupeřky, což dokázaly ve všech utkáních. Jejich holky hodně vyrostly, mají mladé, šikovné hráčky, příští rok to bude ještě těsnější, což možná už ani nejde,“ usmála se Křížová.
Podle ní byl velký rozdíl v tom, že se letos hrálo na 4 výhry. „Všechny jsme doteď byly zvyklé hrát na 3, vedly jsme 3:0, oddechly jsme si – a najednou nás Vítkovice zaskočily,“ hledala příčinu v tom, proč se série prodloužila.
Macurová žehrala na neproměňování příležitostí. „První 3 zápasy jsme byly většinu času lepší, ale nedávaly jsme strašně moc šancí. Je to možná sportovní klišé, ale myslím, že je to pravda,“ prohodila.
Jedna z vůdkyní vítkovického týmu vstřebávala díky svým zkušenostem prohru o kapku méně bolestně než její spoluhráčky. „Ale mrzí mě to, chtěla jsem prvním rokem hrát v O2 areně. Ovšem uznávám, že přece jen jsou hráčky Bohemky zkušenější, jsou o půlrok napřed. Doufám, že se tam dostaneme příští rok…“ věřila.
To zelenobílá squadra se do nablýskané haly může těšit už letos. A vyzyvatel bude starý známý: její dvojnásobný finálový přemožitel, Herbadent. Křížová a spol. i díky novému formátu boje o zlato cítí velkou šanci. „Jsme blízko od titulu, chybí nám jedna výhra, což nikdy nebylo. Proč se o to nezkusit porvat? Jeden zápas hraje do karet nám,“ uvědomovala si kapitánka FbŠ.
Za pár dní bude jasno o tom, jestli měla pravdu…
Autor: Pavel Křiklan
Děkuji Bohemce za výhru. Další takto vypjatý zápas už bych asi nezvládla a skončila bych na psychiatrii. Jste nejlepší 🙂
Nejlepší je Chodov, Kateřino, resp. v příští sezóně bude. Jeho titul ozáří český florbalový prostor jako výbuch supernovy vesmír.
A já dnes měla k obědu rybu s bramborem.
To má zhruba stejnou souvislost.
Kdo to je Chodov?
nezlobte se na mě ale p. Vojta je asi opravdu velký snílek a odborník na florbal 🙂
Chci poděkovat holkám z Vítkovic za perfektně odehrané play-off. Bojovaly do poslední minuty a posledního dechu. Nádherný florbal v ženském podání. O postupujícím rozhodly de facto 3 branky… Už teď se těším na novou sezónu, pokud Vám to vydrží, můžete příští rok mířit vysoko. Díky.