Tatínka má z Česka, maminka ale pochází z Thajska. Díky tomu může za thajskou reprezentaci na mistrovsví světa v Malmö nastupovat i 16letý Tristan Benetka, obránce dorostu střešovického Tatranu. Jaká byla cesta na šampionát jednoho z nejmladších účastníků mužské elitní kategorie?
Jak se vlastně urodil prvotní kontakt s thajskou reprezentací?
Ten první kontakt se udál v roce 2018, když bylo mistrovství světa v Praze. Moje mamka se narodila v Thajsku a znala hráče z thajské reprezentace, který pocházel ze stejného města nebo spíše vesnice. Byla s ním v kontaktu během pražského šampionátu, zároveň se bavila i s trenérem, a já jsem tehdy díky tomu mohl poznat thajský tým a strávit s ním nějaký čas. Od té doby jsme byli v kontaktu. Letos v září jel thajský nároďák na soustředění do Česka, konkrétně do Kutné Hory, kam mě pozvali.
Jak vypadala příprava na mistrovství světa? V jakém duchu se nesly tvoje poslední měsíce před šampionátem?
Bylo pro nás trochu těžší skloubit společnou přípravu. Každý z naší reprezentace hraje víceméně někde jinde, pár lidí je z Thajska, jiní kluci zase působí ve Švédsku, ale taky ve Švýcarsku a Finsku. Já jsem s nimi z Česka nebyl moc v kontaktu. Náš poslední společný kemp byl právě v tom září v Česku a následně měl každý svou individuální přípravu v podobě posilovny, a především tréninků ve vlastních klubech. Když jsme sem do Malmö přiletěli, tak jsme všichni dohromady stihli dva tréninky.
Jak jsi na tom s thajštinou? Ovládáš jí plynně?
Neřekl bych, že úplně plynně, ale můžu normálně mluvit se spoluhráči. Doma se bavíme s tátou a ségrou normálně česky, s mamkou pak právě thajsky.
Jaký máš vztah k Thajsku? Jak často se do země podíváš?
Do Thajská létáme celá rodina vždycky jednou za dva roky během letních prázdnin. Strávíme tam většinou tři až čtyři týdny.
Hlavní světla reflektorů tady na šampionátu aktuální nemíří na thajskou reprezentaci. Prozradil bys nám, kdo je ve vašem týmu braný za největší hvězdu?
U nás je největší hvězdou pravděpodobně kapitán Pawat Thaidit, který má hodně zkušeností, je skvělý lídr, a především výborný hráč.
Coby hráč ročníku 2008 hraješ nejvyšší dorosteneckou ligu za Tatran Střešovice a taky druhou juniorskou soutěž. Jak náročný je to pro tebe skok najednou stanout proti dospělým chlapům, jak ses srovnával se zdejší kvalitou?
Je to určitě o hodně těžší. Jak výkonnostně, tak je všechno mnohem rychlejší, protihráči jsou větší. Obecně je to tady náročnější než právě ta zmiňovaná druhá juniorská nebo dorostenecká liga.
Jak je to v thajském týmu s taktikou? Je jí méně nebo naopak více, než na co jsi zvyklý z Česka?
Den předem, nebo případně pár hodin před zápasem máme vždycky mítink, kdy probereme soupeře. Upřímně v Tatranu máme vždycky dané věci a vlastní hru, které máme na hřišti předvádět. Tady s Thajskem se naopak pečlivě připravujeme vyloženě na soupeře, a to dost dopodrobna. Sledujeme, co dělá kdo z protihráčů a vyloženě se soustředíme na klíčové hráče soupeře.
Jak jsi na tom mimoflorbalově – kam chodíš do školy a co rád děláš ve volném čase?
Do školy chodím na Střední odbornou školu BEAN v Modřanech, což je soukromá sportovní škola na sportovní management. Florbal mi sice zabírá hodně času, trénujeme šestkrát týdně, ale když mám volno, tak rád chodím ven s kamarády nebo trávím čas doma s rodinou.
A co tvůj florbalový cíl? Je tvým snem se probojovat do superligového áčka Tatranu?
Určitě to je cíl, ale tak je to hodně těžké. Chtěl bych se zkusit tak podívat třeba někam do zahraničí.
Autor: Jakub Švejkovský
„Na MS je to mnohem rychlejší a náročnější než v dorostu Tatranu“
ALE NENE! :O
WOW.