Ve věku stále teprve 22 let získal už svůj třetí cenný kov na seniorském světovém šampionátu. Centr první české formace Filip Langer spolu s reprezentačními spoluhráči ovšem na nedávno skončeném 15. Mistrovství světa ve florbale mířil výš. Jak útočník švédské Storvrety hodnotí jak bronz, tak celkově šampionát a co bude třeba zlepšit v dalším cyklu?
Jak těžký byl bronzový zápas s Lotyši?
Byl to těžký zápas, ale my jsme věděli, že to tak bude. Lotyši jsou dost pracovitý tým, který hodně bránil. Zápas jsme chtěli rozhodnout už na začátku, byla tam taková křeč z naší strany, my jsme hodně presovali a oni to docela dobře přehrávali. Takže i z toho důvodu to byl hodně těžký zápas, ale věřil jsem, že to zlomíme. Momentum celého zápasu bylo na naší straně a bylo to o tom, abychom zápas o bronz zlomili rychlými góly, což se pak povedlo ve druhé třetině.
Co jste od Lotyšů očekávali? Připravovali jste se na ně detailně, nebo jste hlavně chtěli hrát svou kontrolovanou hru?
Samozřejmě připravovali, Lotyše jsme vůbec nepodcenili. Respektovali jsme jejich silné stránky, kterými jsou hlavně hra pod presem. Oni si umí týmy vytáhnout, přehrát je, což se jim také v zápase o bronz párkrát podařilo. Zároveň jsou silní v tvrdé hře, jejich kompaktní obrana nám dělala hodně problémy, dost jsme trefovali bloky, kvůli tomu oni často chodili do brejků. Díkybohu že jsme to zvládli, protože ten zápas byl hodně vyrovnaný a výsledek možná neodpovídá jeho průběhu.
Jak těžké pro vás bylo především v hlavě přepnout po neúspěšném semifinále?
Upřímně to bylo hodně špatné. Dost z nás se dostalo na velké dno po semifinále. Mistrovství se hraje jednou za dva roky, byla tady spousta lidí, kteří nás sem přijeli podpořit, takže i to byla extra motivace. I když jsme se chtěli dostat výš, tak i tak se bronz cení, přeci jen český florbal těch medailí zatím stále nemá extra hodně. Je to fajn úspěch, i když samozřejmě míříme výš a brzo se zase vrátíme do práce, abychom to napravili.
Jak jsi byl spokojený ať už se svým osobním výkonem, tak s výkonem celé první lajny na turnaji?
Upřímně moc ne ani s jedním. Nebo takhle, myslím si, že ve skupině proti Švýcarům jsme ten zápas zvládli dobře, tam naše lajna byla klíčová. Samozřejmě jsme na to hodně sázeli i proti Švédům, ale tam jsme hráli všichni až na Adama Hemerku hrozně. Zklamali jsme jak tým, tak sebe sami, nebo fanoušky, nezvládli jsme to a semifinálová prohra jde za naší první lajnou. V boji o bronz jsme se kousli a myslím, že jsme proti Lotyšům zahráli fajn zápas.
Už jsi to částečně zmínil, ale čerstvý bronz je už tvůj třetí cenný kov ze světového šampionátu. Kam tuhle medaili řadíš?
Nijak to neškatulkuju, každá medaile má svoje pro a proti. Když se budu zpětně koukat na tu poslední, tak to bude spíš takové hořké poučení. Na druhou stranu jsme měli a pořád máme skvělý tým a výtečnou partu a to, co tady máme uvnitř vytvořené, je perfektní. Ale ten tým už stejný nebude, nebo je velmi pravděpodobné, že se změní, takže ta medaile pro mě bude určitě ztělesňovat hezké vzpomínky na tuhle partu. Ale zkrátka po té semifinálové prohře to je prostě hrozně hořkosladké.
Jaká bude vaše hlavní priorita do dalšího cyklu, co se budete snažit zlepšit a na čem pracovat?
Zatím nevím, koukneme se na nějaká data a analýzy, šampionát si zhodnotíme a určitě z toho něco vzejde. Samozřejmě ta přesilovka byla strašná, a to nás stálo hodně nervů a taky samotný semifinálový zápas. O přesilovce a speciálních týmech jsme věděli, ale nevím, prostě to nešlo a byla to obrovská křeč. Speciální týmy zkrátka rozhodují tyhle zápasy.
Autor: Jakub Švejkovský
