Florbalistky Olomouce prožily turbulentní první polovinu sezóny, nicméně před Vánoci dokázaly porazit Chodov a nyní v krátkém sledu Bohemians a především ve čtvrtfinále Poháru Českého florbalu FBC Ostrava. Kromě velkého úspěchu tak fakticky zahnaly obavy na neúčast v play off. Podle Elišky Plankové tým konečně najíždí na výkony, které chtěl předvádět.
Eliško, během čtyř dnů jste zapsali dvě důležité výhry. Je to pro tým velká úleva?
“Rozhodně je to něco co nás nakoplo a zvedlo nám to sebevědomí. Už před Vánoci jsme dokázaly porazit Chodov a celkově zlepšit naši hru, takže si myslím, že tým se zvedá.”
Když se na věc podíváme reálně, tak pro postup do play off jste toho výhrou nad Bohemians získaly relativně hodně, na druhou stranu je ale čtvrté místo, které zajišťuje nevolitelnost ve čtvrtfinále fakticky nedosažitelné. Můžete teď vytěžit z toho, že máte velký prostor na přípravu na play off?
“My jdeme zápas od zápasu, třetinu od třetiny a děláme vše proto, aby forma v play off byla největší a dokázaly jsme hrát s každým soupeřem.”
Proč to vlastně v první polovině sezóny Olomouci příliš nešlo?
“Na tuto otázku už jsem odpovídala mnohokrát. Za mě to bylo to, že si ten tým prostě na sebe zvykal déle než jsme čekali a chtěli. Olomouc si prošla před sezónou mnoha změnami a muselo si to všechno sednout. Naštěstí už to vypadá, že najíždíme na výkony, které bychom chtěly předvádět.”
Dá se říct, že jste v pohárovém čtvrtfinále využily všechny přednosti, které model soutěže nastavil?
“Řekla bych, že ano. Ať už to je výhoda domácího prostředí nebo kratší hrací čas.”
Co utkání rozhodlo?
“Naše neskutečná obětavost v obranné činnosti a daleko větší chtíč uspět a porazit soupeře.”
Jak moc mrzí zranění Gabriely Vaculové, které dost možná skončila sezóna?
“Samozřejmě moc, každé takové zranění spoluhráčky je nepříjemná záležitost. Ale pořád doufáme, že se ty nejhorší prognózy neprokážou a Gába si s námi ještě zahraje.”
Na druhou stranu, je to i nějakým způsobem extra motivace o to, poprat se o další postup?
“Můžeme to tak brát a bojovat případně i za Gábu, i když stále věříme, že se na tom bude podílet taky.”
Autor: Michal Dannhofer