Florbalistky FBS Olomouc si ve středu večer v domácím prostředí vybojovaly své první opravdu velké soutěžní finále: po FBC Ostrava vyřadily na Čajakréně také Vítkovice a skrze moravskou polovinu pavouka se dokázaly dostat do finále Poháru Českého florbalu. Trenér Radek Řehák i opora týmu Valentýna Zerzánová neskrývali, že si postup maximálně užívají. Po elitě žen Czech Open 2024 si tak Olomouc zahraje další zápas o zlatou medaili.
Juniorská reprezentantka Zerzánová byla na tým pyšná. „Je to neskutečná euforie, myslím si, že můžu otevřeně říct, že to asi nikdo nečekal. Klobouk dolů také Vítkovicím, bylo to těžké utkání, ale myslím si, že dnes jsme měly správně nastavený mindset s tím, že jdeme vyhrát a povedlo se to. Jsem za tým nesmírně ráda a pyšná, odpracovaly jsme si to,“ usmívala se.
Jak Zerzánová, tak trenér Řehák se shodli na tom, že Olomouci pomohlo předchozí extraligové utkání, ve kterém Vítkovice zvítězily 6:4. „Myslím si, že ten zápas hodně pomohl. Věděly jsme, co budeme hrát a co čekat od soupeře. Prohrály jsme a byl to hořký zápas, ale nabudilo nás to, že chceme u nás doma na Čajkaréně vyhrát a povedlo se to,“ hodnotila Zerzánová.
„Je to nádhera. Je to odměna pro holky za to, jak jsme tým začali přebudovávat. S panem Dannhoferem jsme se potkali před nějakými třemi lety a já jsem mu říkal, že do dvou let Vítkovice porazíme. Vím, že si potom možná kluci klepali na čelo, ale jsem moc rád, že se to stalo právě v tom utkání, kde máme dvě odměny: první vítězství nad Vítkovice pro olomoucký klub a ještě finále Poháru Českého florbalu,“ radoval se pak hlavní trenér.
Podle něj byla Olomouc v zápase lepším týmem. „Hodně nám pomohl předchozí zápas, který ukázal, že s Vítkovicemi jsme schopní hrát a jsme schopní je místy přehrát. Také v dnešním utkání, byť jsme po dvou třetinách prohrávali, tak jsme podle mě byli lepším týmem, v prodloužení jsme nebyli pod takovým tlakem. Nepouštěli jsme Vítkovice do šancí,“ vypočítával.
Svému týmu pak celou dobu věřil. „Musím říct, že jsem věřil, protože jsme dlouho drželi stav 2:1 a po vyrovnání už jsem upřímně věřil,“ usmál se.
Utkání orámovaly dvě branky, které se často nevidí, nejprve ta Vítkovic na 2:1, kdy rozhodčí viděli míček za čarou. „Přiznám se, že jsem branku neviděla, ale rozhodčí řekl, že je to gól, takže je to gól a musíme to respektovat. Myslím si, že nás to nabudilo, všechno má pro a proti a teď uvidíme, proti komu budeme hrát,“ hodnotila Zerzánová.
Následovala vlastní branka Vítkovic v prodloužení, po které propukl olomoucký jásot. „Gól je to sice haluzový, ale kolik bylo zápasů, kdy jsme jej potřebovali a nepadl? Dnes to byla taková odměna, kdy se všechno sešlo a jsme ve finále,“ říkal pak hlavní trenér Olomouce.
Ten se radoval především z toho, že hráčky naplnily jeho pokyny. „Můžu říct, že jsem na to finále nikdy nepomyslel. Cestou do finále musíte porazit dva dlouhodobě nejlepší celky na Moravě z Ostravy. Když se to podaří jednou, tak je to super, ale dvakrát jsme to nikdy nečekali. Na druhou stranu, letos si tým prošel peklem, sezóna nám vůbec nevycházela. Je to vidět i z posledních pěti utkání: porazili jsme elitní týmy a prohráli jsme v Liberci, byť nechci říkat, že jsme byli lepším týmem,“ hodnotil ze širšího úhlu pohledu.
„Holky prostě umí zahrát, když splní pokyny, které do nich pumpujeme a jsem moc rád, že teď mají tu nejsladší odměnu. Věděli jsme, že holky, které prošly naším systémem mají kvalitu a paradoxně se nám povedlo doplnit tým hráčkami z Ostravy, na což bychom třeba nepomysleli. Myslím si, že oba zápasy s Vítkovicemi ukázaly, že tým má kvalitu a dává se dohromady,“ popisoval olomoucký hlavní trenér.
Ten se dotkl také asi aktuálně největšího olomouckého problému, kterým je tabulka ČEZ Extraligy žen a číhající Třinec. „Kdybychom měli o šest bodů více, tak Vám řeknu, že je to super, teď máme tři důležité zápasy, kdy potřebujeme minimálně šest bodů, každá ztráta by nás poslala dolů, navíc teď budeme mít finále Poháru jako zápas navíc. Takže pro mě jako pro trenéra je to trochu stresující věc, ale pokud podáme takový výkon jako dnes, tak se nemusíme nikoho bát,“ vyhlásil Radek Řehák.
Olomouc už dnes ale také ví, že pokud do play off postoupí, bude mezi volenými týmy. „Myslím si, že všichni čtyři nad námi budou hodně přemýšlet nad tím, jestli si mají FBS Olomouc vzít a už to je pro nás plus. Týmy, které si nás vezmou, si nás nebudou brát s lehkým srdcem. Já vím, že tento tým je schopný podat super výkon i proti velkým soupeřům a myslím si, že to tedy bude otázka hlavně pro ty vybírající týmy,“ usmál se.
Nyní mu ale přibyla příjemná povinnost v podobě pohárového finále. „Pohár jsme si letos vypsali jako důležitou součást, ale nikdo to nečekal. Na druhou stranu, když se na to podíváte, tak jednodušší je dostat se do finále Poháru než třeba vyhrát sérii play off, protože musíte porazit jednou dva soupeře, v play off musíte vyhrát čtyřikrát, byť ne třeba za sebou, ale pořád jsou to čtyři zápasy. Věděli jsme, že budeme silní a hodně nám pomohl duel s Ostravou,“ přidal další důležitý okamžik.
Za finálového soupeře by si přál Chodov. „Je mi to jedno, ale bude to Tatran, protože my s Tatranem hrajeme hodně zápasů. Chtěl bych Chodov, protože si myslím, že jeho hráčkám se umíme trochu lépe dostat do hlavy, ale Tatran je letos nejsilnější tým a finále nemůže být jednoduché,“ odpovídal s vědomím toho, že Tatran vedl nad Chodovem již 3:0.
Zajímavou otázkou je, jestli je vítězství nad Vítkovicemi cennější o to, že se hrálo na klasický čas 3 x 20 minut? „To neřeším, je mi to jedno. Jsou to pravidla, se kterými nemůžu nic dělat.. O to je to úspěšnější, protože jsem si přečetl, že jsme proti Ostravě čas 3 x 15 využili. Dneska jsme teda porazili topový mančaft na 3 x 20. Extrémně důležité to není, ale je to o to lepší,“ říká olomoucký hlavní trenér. „3 x 20 je lepší čas, jsme tak zvyklé hrát, mělo to pro nás pozitiva, říká Zerzánová.
Olomouc už tak v této sezoně porazila Vítkovice, FBC Ostrava i Chodov. Je čas ve finále porazit také Tatran, který nakonec skutečně zvítězil 8:1 a bude ve Zlíně soupeřem FBS? „O to sladší by to zase bylo,“ směje se Radek Řehák.
Nakonec ale trenér Olomouce přidává střízlivý pohled. „Musím říct, že to bude strašně náročné, s Tatranem máme odehráno za poslední dva roky snad 15 zápasů, oni nám určitě budou chtít vrátit semifinále Czech Open. Uvidíme, jestli se jim povede přenést si formu do nového roku, ještě jsem na ně pořádně nekoukal, protože těch zápasů máme fakt hodně. Ale koukal jsem teď rychle že vedou 3:0 nad Chodovem, což je znak toho, že ve formě jsou a sportovně je tým silný. Ve finále nevíte, jak se komu rozklepou nohy a možné je úplně všechno,“ zakončil lodivod FBS Olomouc.
Autor: Michal Dannhofer