Brněnské Buldočky se postaraly o největší překvapení úvodního víkendu play off ČEZ Extraligy žen, když v prvním utkání po nájezdech zdolaly Tatran Střešovice. Útočnice Michaela Žáková věří, že v Brně tým získá další dva body a také zmiňuje, že tým motivují predikce o tom, že Tatran je obrovským favoritem.
Michaelo, po prvním víkendu je stav série proti Tatranu 1:1. Jak oba zápasy hodnotíte?
„Myslím si, že ty zápasy vypadaly přesně jak jsme očekávali. Plno tvrdých soubojů, rychlost a taktická i technická kvalita. Věděli jsme, že alfa a omega úspěchu bude pevná obrana a ty zápasy to potvrdily.“
Ve florbalovém prostředí slýchám dva trendy: jeden je překvapení, že Tatran bude cestovat z Prahy, druhý pak, že se jedná o logickou volbu. Jak jste volbu Tatranu vnímaly?
„Měli jsme nějaké indicie, že si nás vezmou. Já jsem chtěla spíše Vítkovice, protože věřím, že jsme jim mohli konečně vrátit ty předešlé dva ročníky. Ale ve výsledku je to asi jedno. První čtyřka je letos hodně vyrovnaná. Tatran není tak dominantní, jako právě Vítkovice pár let zpět, takže i tak věříme v úspěch. Navíc všechna ta prohlášení a veškeré predikce odborníků nás silně motivují k tomu dokázat, že se hodně přepočítali a že nějaká kvalita v tom kádru je.“
Hodně diskutovaným tématem je absence Anny Brucháčkové. Může to stát za určitým podceněním soupeřem?
„Asi ano. Myslím si, že bychom pro Tatran nebyly tak jasnou volbou.“
Na druhou stranu, může to pomoci v tom, že se nyní musíte semknout a hrát vlastně jinak?
„I tak se to dá brát. Ten tým je prostě jiný. My na to ale nesmíme vůbec myslet, že nám Áňa chybí, to by byla cesta do pekel. Myslím si, že týmovost je často daleko silnější než jednotlivec. Navíc jsme měli trosku štěstí v neštěstí, že se to Aničce stalo v dostatečném odstupu od play off. Konec základní části nám sice vůbec nevyšel, na druhou stranu jsme play off měli jisté a měli jsme tak dost času najít jiné vazby a vyladit to na play off.“
První zápas přinesl Vaši výhru. Uměla byste popsat tři faktory, které Vás k výhře dovedly?
„Jak jsem už říkala, důležitá byla pevná obrana, z které nesměl vypadnout žádný článek. Věděli jsme, že nesmíme Tatran pustit do nějakého gólového trháku. A že se s nimi nesmíme honit nahoru dolů.
Jako druhý faktor bych určitě vypíchla produktivitu. Což dlouhodobě není naše silná stránka, ale tady nám to vyšlo.
A třetí již zmiňovaná týmovost. Rvaly jsme se na hřišti co to šlo, každý tam nechal svých aktuálních 100%. Pro všechny byl důležitější tým než vlastní ego a o tom tyhle zápasy jsou.“
Rozhodovalo se v nájezdech, které Vy osobně umíte. Věřila jste celému týmu?
„Je pravda, že nájezdy mám hodně ráda. Je to taková psychologická hra. Ač jsem absolutní introvert, tuhle tíhu okamžiku miluju. Věřila jsem, že jsou v tu chvíli misky vah na naší straně. Přece jen Tatran stále byl v roli favorita a ten tlak na ně byl enormní. Navic Holky z Tatranu Šollí znají a myslím si, že to pro ně mohlo být paradoxně trošku svazující, kdežto naše golmanka z toho mohla těžit a jsem ráda, že to vyšlo. Zkušenosti z těchto výher jsou nepřenositelné, takže jsem za celý tým ráda, že jsme to mohly zažít.“
Ve druhém zápase jste prohrávaly 0:4, ale dokázaly jste se vrátit do zápasu. Co si z něj vzít pro další bitvy?
„Asi dvě věci. Zaprvé že už nesmíme podcenit vstup do zápasu a vypadnutí z role. Zadruhé a možná ještě důležitější – i když se to stane, tak tomu pořád věřit, jít si za tím a ono se to zlomí.“
Nyní jsou na programu zápasy v Brně. S čím budete spokojeni?
„To je těžká otázka. Já jsem člověk, co jde zápas od zápasu a do každého jde s tím, že chce vyhrát. Protože každý se dá porazit. Samozřejmě porážet pravidelně je těžší. Takže bych řekla, že jeden bod bude fajn, ale jdeme si samozřejmě pro dva. Pokud nevydolujeme ani jednu výhru, bude to velké zklamání. Věřím tak, že domácí halu využijeme na maximum.“
Autor: Michal Dannhofer
