Kdo bude střežit branku Tatranu Střešovice v ženském Superfinále? To byla možná největší otázka nominace, protože roli brankářské jedničky sice v průběhu semifinále převzala Markéta Antalová, ale Veronika Novotná vychytala obě výhry nad Vítkovicemi v sezóně. Nakonec dostala možnost Antalová, která tak dopsala svůj motivující příběh.
Sezóna strávila na pozici brankářky číslo 2, v rozhodujících chvílích ale byla jedničkou. „Rozhodlo se to během semifinále s Chodovem. Potřebovali jsme asi nějaký nový impuls. Moc jsem to nečekala, ale jsem hrozně ráda, že jsem dostala šanci,“ hodnotila svou pozici po Superfinále.
Věřila, že bude chytat i rozhodující duel? „Doufala jsem v to. Společně s Verčou Novotnou jsme vyrovnaná dvojice, na stejné vlně. Bylo to Buď anebo, ale jsem ráda, že jsem dostala nominaci,“ říká.
Rázem se tak z 1. ligy žen, kde působila v BLACK ANGELS probila až do extraligového finále za Tatran, kam se vrátila před letošní sezónou. Pomýšlela vždy na návrat? „Takové myšlenky byly, takže když přišlo povolání zpět do Tatranu, tak jsem neváhala a šla jsem,“ usmála se.
Tatran šel do Superfinále nejdelší možnou cestou, když absolvoval dvě sedmizápasové série play off. „Je pravda, že jsme odehrály 15 zápasů, to je více než polovina základní části a na tělu se to podepíše. Ale měly jsme prostor a možnost pro regeneraci, dobře nastavený tréninkový plán. Takže připraveny jsme určitě byly,“ chválí Antalová podmínky, jaké Tatran připravil.
Sezónu i navzdory porážce v Superfinále hodnotí kladně. „Myslím si, že určitě. S holkama jsme měly jasný cíl, kterým bylo Superfinále, kam jsme se dostaly. Zlato nemáme, ale rozhodně nekončíme, budeme zkušenější. Na začátku sezóny si myslím, že byly holky, které si nedovedly představit, že tady budeme v Superfinále stát, takže na tým jsem moc pyšná,“ říká.
O rozhodujícím momentu měla jasno. „Rozhodla třetí třetina, respektive vstup do ní. Myslím si, že jinak to bylo hratelné, vyrovnané utkání. Ale my jsme se obecně nemohli odpíchnout od proměňování šancí, možná nám chyběla trocha koncentrace, v tom byly Vítkovice zkušenější,“ hledala důvod porážky.
Na konci je na svůj tým pyšná. „Myslím si, že pro nás bylo malé Superfinále už to, že jsme vyhráli základní část poté, co přišla neuvěřitelná vlna pozitivních emocí po výhře v Poháru Českého florbalu. Sice tady teď stojím se stříbrem na krku, ale jsem na tým pyšná,“ uzavřela Markéta Antalová.
Autor: Michal Dannhofer
Nerozumím…na podzim dle aktuálních nominací má na hráčkách Tatranu z podstatné části stát repre…ale všechny jsou překvapeny, že hrajou finále a že by snad i mohly vyhrát. Vlastně to vypadá, že jsou spokojené, že vlastně nic. To zas na MS budeme mít skvělou partu co se sesype.