V dalším ze série rozhovorů s vrcholnými představiteli elitních florbalových oddílů přineseme názory generálního manažera pražské Sparty Miroslava Medala. Ten do sportovního prostředí přešel z korporátní praxe, a tak kromě hodnocení situace v rámci „jeho“ Sparty přišla řada také na téma postavení florbalu mezi ostatními sporty anebo jak důležitá je značka samotné Sparty.
Pane Medale, v obecné rovině, jak hodnotíte uplynulou Superligovou sezónu 2024/2025?
„Hodnotím ji pozitivně. Cíle, se kterými jsme do letošního ročníku Superligy šli, jsme naplnili.“
V jejím průběhu se mužský tým dostal do určitého bodu, kdy sice dokázal porazit Mladou Boleslav, ale také přišly těžké porážky. Byla tehdy například pozice hlavního trenéra Marka Vojty v ohrožení?
„Nebyla ohrožena v této fázi sezony, ani žádné jiné. Proč to tak bylo, ovlivnily dva základní faktory. Za prvé vidíme jeho práci každý den a vnímáme jeho nastavení, nasazení i odbornost. Tedy moc dobře víme, jak kvalitního trenéra v Markovi máme.
Za druhé, naše nastavení do této sezony nebylo postavené na hodnocení podle počtu proher či výher. Do sezony jsme šli s velmi výrazně omlazeným kádrem a věděli jsme, proč to děláme. Spartě dorůstá velmi úspěšná generace kvalitních hráčů a my jsme chtěli a cíleně jim dali herní prostor a čas.
Hráči věděli, že mají naši důvěru v takové míře, aby měli sebevědomí se soustředit na svůj rozvoj. Bylo jasné, že toto rozhodnutí může přinést chyby a nezvládnutí některých fází zápasů, které nás budou stát body.“
Nakonec se elitní tým dokázal nastartovat a po dobrém konci základní části se dokázal otřepat z úvodních dvou porážek v Ostravě a postoupit do semifinále. S ohledem na tento milník, byla sezóna úspěšná?
„Nechci, aby to znělo arogantně, ale i kdybychom do semifinále neprošli, nebudeme tuto sezonu díky našemu nastavení (viz. má odpověď na předešlou otázku), hodnotit neúspěšně. To, že jsme s takto mladým týmem Vítkovice dokázali porazit, nás samozřejmě potěšilo a utvrdilo, že jdeme správnou cestou. Současně semifinálová série dala správné zrcadlo a uvědomění, kde se na té cestě nacházíme a co nám ještě chybí k tomu porážet ty úplně nejlepší.“
Současně, kde se podle Vás ve Spartě vzala síla na to, otočit vývoj čtvrtfinálové série po dvou úvodních porážkách?
„Dobrá práce realizačního týmu, zkušenosti starších hráčů, skills jednotlivců a silná kabina. Z týmu bylo cítit, že neplaší po dvou prohrách a má ve hře velmi dobré momenty, na kterých se dá stavět a díky kterým můžeme v sérii uspět. To se ve výsledku bezezbytku naplnilo a my dokázali sérii otočit a postoupit.“
Pojďme nyní ke klubu jako celku. Své stabilní zázemí má v UNYP Aréně a dalších pražských halách, kromě mužské a chlapecké se soustředí také na dívčí a ženskou složku. S ohledem třeba na Bohemians a jejich spojení s Karlovými Vary, jak složité je klub uřídit a financovat? „Našim cílem je mít kompletní strukturu jak v mužské, tak i ženské – dívčí složce a být dobrou adresou jak pro hráče s reprezentační ambicí, tak i pro chlapce a dívky, co se chtějí sportem bavit.
Pro naplnění těchto cílů potřebujete stabilní zázemí. Mnohdy slyším, Sparta má UNYP Arénu, vlastní druhou halu s plnohodnotným zázemím na Barrandově, ta se má. Málokdo si ale uvědomuje, že jsme pro takový komfort museli investovat nemalé peníze a akceptovat závazek úvěru, který budeme ještě poměrně dlouho splácet. Uřídit, respektive ufinancovat klub naší velikosti není lehká disciplína, ale je na nás, abychom si to odpracovali a zajistili.
Spojení Bohemias a Karlových Varů mi nepřísluší zde komentovat. Neznám detail tohoto spojení a především mám velký respekt k hledání řešení udržitelnosti klubů z pohledu řádného hospodáře a stability. Čas dá odpověď především těmto organizacím, jak moc to bylo správné rozhodnutí z pohledu sportovního i ekonomického.“
Z tohoto pohledu, v minulých týdnech jste oznámili několik partnerů z komerční sféry. Jak důležité je, nespoléhat se pouze na veřejné zdroje, se kterými může být v Praze problém?
„Bez finančních prostředků ze soukromého sektoru nemáte jednoduše řečeno vůbec šanci ufinancovat klub v nastavení v jakém funguje Sparta a další přední kluby. Není to otázka všech klubů, ale je důležité si definovat, co chci dělat, na jaké úrovni a také si uvědomit, jaké mám možnosti s ohledem na region, konkurenci, členskou základnu, zázemí a tak dále.
Věřím, že je spoustu klubů, kteří si najdou tu svoji roli, ambice a pak fungují v klidu a úspěšně s daleko nižším rozpočtem a bez partnerů. Naše nastavení a cíle jsou ale ty nejvyšší. Procesně, kvalitou lidí v týmu, kvalitou A týmu i zázemím pro sportování našich hráčů a hráček. A to stojí peníze. Doba, kdy takové nastavení dokážete ufinancovat jen z dotací a členských příspěvků je dávno pryč. Proto jsme hodně aktivní tímto směrem a já jsem velmi rád, že se nám daří nové partnery oslovit a přivádět.“
Jak moc se při vyjednávání můžete opřít o značku „Sparta Praha“, která obecně patří k těm nejhodnotnějším v českém sportu, ačkoliv třeba přímo nespolupracujete s hokejovou nebo fotbalovou Spartou?
„My se ke značce Sparta hrdě hlásíme a je jasné, že to ovlivňuje naši brandovou strategii. Garance jednodušší vyjednávací pozice ani rozhodující faktor, proč se firmy rozhodnou jít do našeho partnerství to ale není.“
Jaké jsou do budoucna plány právě s ženskou složkou. Můžeme se výhledově dočkat Sparta girls v nejvyšší ženské soutěži?
„Otázkou je, jestli Extraliga žen potřebuje v Praze čtyři týmy a jestli Praha disponuje v současnosti extraligovou kvalitou hráček na 4 týmy. Pro nás je to téma, aktuálně, ale ne hlavní cíl. Zda to bude za rok, dva nebo déle se ukáže. Jdeme podobnou cestou, jakou jsme vyšli v minulosti u chlapeckých týmů a kde z toho dnes těžíme. V posledních letech jsme zopakovali některé chyby a nepoučili se z minulosti. Dnes cítím, že i díky angažování nového šéftrenéra Dana Tichého a jeho dobré práci se brzy dostaví výsledky v počtu nárůstu hráček, kvalitě procesu a předváděné hry. Těší mě, že o dívčí týmy Sparty začíná být větší zájem a těší mě důvody, proč tomu tak je.“
Vy sám jste člověk, který do florbalu přišel z korporátního prostředí. Co Vás tehdy přesvědčilo k tomuto kroku?
„Těch faktorů bylo více. Znal jsem prostředí Sparty jako hráč, trenér i rodič, měl důvěru i dobře znal klíčové lidi, kteří ve Spartě působili. Prostředí sportu, vrcholový sport i rozvoj dětí a jejich osobnosti mě velmi lákal a také jsem věřil, že mohu a dokážu přispět k tomu, aby se Sparta i florbal jako takový posouval dál.“
Florbal bojuje o své místo na výsluní se sporty jako házená, volejbal nebo basketbal. Viděno korporátníma očima, v čem by měla být jeho síla, kde by se měl odlišit?
„Všechno to jsou tradiční sporty s bohatou historií. Florbal si musí hlavně být vědom, jaká je jeho pozice mezi ostatními sporty, kam míří a co k tomu potřebuje. Já tvrdím, že to je přísun peněz, bez kterých se neposunete kvalitou Superligy, infrastrukturou hal, kvalitou procesu ani kvalitou trenérů, kteří mají vliv na rozvoj dětí.
Opačný názor je, že florbal přerostl sám sebe, negeneruje příjmy, a tedy nemá smysl do něj investovat, dělejme ho tedy jako hobby sport a trochu „sokolsky“ (v dobrém myšlené). Je to relevantní názor, já jej ale nesdílím. Tato naše „nejednota“ pak tříští focus velkých firem i municipality brát florbal jako růstové prostředí, možná i příležitost se zviditelnit nebo místo, kam budu investovat svůj čas a prostředky.
Jestli je něco naše síla oproti tradičním sportům, je to jednoznačně velikost členské základny. V tom vidím jednak velký závazek „nepodělat“, co se podařilo vybudovat za těch 30 let a hlavně parametr, který je pro velké společnosti i veřejný sektor klíčový a nutí je přemýšlet o zapojení do florbalového prostředí. To je dle mého cesta, jak dostat více peněz do florbalu i klubů jako takových. Musíme mít ale co nabídnout a být jednotní minimálně na úrovni elitních soutěží. Teprve pak můžete řešit témata jako návštěvnost, atraktivnost sportu, diváckého zážitku, hodnota reklamního plnění a podobně. A že to jde, ukazuje několik organizací na klubové úrovni už dnes.“
Zpět k mužskému týmu. Přivedli jste například bývalého kapitána Chodova Davida Horkého, ale také několik mladších a ne tolik zkušených hráčů. Lze to nazvat jako mírnou změnu kurzu, oproti minulým rokům?
„Dovolím si nesouhlasit s tvrzením, že jsme přivedli ne tolik zkušené hráče. Přivedli jsme Maty Šindlera, Kubu Mádla a Davida Horkého. Bez zkušeností se Superligou je pouze Boban (Jan Vondruška, pozn. aut.). Každý se zhruba 150 zápasy v Superlize, Všechno hráči, kteří mohou být a já věřím, že i budou v našem prostředí ještě lepšími hráči. Změna kurzu nastala před sezonou 24/25, kdy jsme dali zásadní prostor našim odchovancům. Letos je to jen pokračování na cestě stejným směrem.“
Na posledním světovém šampionátu juniorů měla Sparta šest zástupců v kádru, v mládežnických kategoriích hraje pravidelně o nejvyšší příčky. Je tedy dlouhodobým cílem stát primárně na odchovancích?
„Šest hráčů na MS Sparta nikdy neměla a je to výsledek práce lidí v klubu za x let dozadu. Jak jsem už odpovídal, máme tady velmi silnou generaci kvalitních hráčů a je to jednoznačně náš dlouhodobý cíl mít v A týmu mužů početnou skupinu odchovanců. Tito hráči, ale potřebují růst vedle zkušených hráčů a především se přizpůsobit dospělému florbalu.“
S jakými ambicemi vstupuje Sparta do ročníku 2025/2026?
„Ani letos neuslyšíte oficiální prohlášení, jaké místo v tabulce pro nás bude znamenat úspěch nebo naopak neúspěch. Chceme se zlepšovat v činnostech, které konečné umístění výrazně ovlivňují a víme, že „ukázaná platí“. Ambiciózní jsme. Těším se, co nám tato sezona přinese stejně jako na konfrontaci s dalšími. Superliga bude opět kvalitnější, špička velmi silná, hladových „vlčáků“ také dost. Bude to zábava.“
Autor: Michal Dannhofer
a jaký točí rozpočet, tak je to strašně alibistické a připodělané. V tom má florbal velkou výhodu, že vlastně nemá pořádně fanoušky a tu kritickou obec. Tohle by si třeba v hokejové Spartě vůbec nemohl dovolit říkat a přitom to postavení obou klubů je v ligách i finančně proporčně zhruba podobné, top 4.