Nikdy neměla problém říct, co si myslí. Po prohře 0:16 od Herbadentu se opora Děkanky Diana Brennerová pozastavila nad smyslem rozšíření extraligy. To vrhlo do nejvyšší soutěže týmy, jež na absolutní špičku zdaleka nestačí a výsledkem jsou dvouciferné kanonády.
Jak se dlouholeté reprezentační opoře kouše debakl 0:16?
„Mně to zas tak nevadí, protože jsme to čekaly. Teď jsem holt v týmu, který nemá takové ambice a není tak silný. A že to byly bývalé spoluhráčky? To už je dávno… Vůbec to tak neberu.“
S Herbadentem jste hrály v prosinci ve finále poháru a celkem dlouho to byl vyrovnaný zápas. Proč se vám to nepovedlo zopakovat?
„Tenhle tým je trochu jiný ve srovnání s tím, který byl ve finále. A zápas se tenkrát vyvíjel od začátku jinak. Vedly jsme, zpočátku jsme s nimi držely krok… Tady jsme v úvodu udělaly chyby, a i když 1. třetina nebyla tak hrozná, pak už byl rozdíl na hřišti markantní.“
Duel týmových lídrů: Diana Brennerová a Magdalena Šindelová.
V Děkance patříš k nejzkušenějším hráčkám. Jak jsi motivovala tým do zápasu, v němž jste všechny tušily, že máte minimální šanci na úspěch?
„Tohle je těžký… Když člověk vidí, že jde do zápasu proti soupeři, který všude naděluje hrozný dardy, tak i pro takový tým, jako jsme my, je těžký se vyhecovat. Asi to tam částečně hrálo roli, protože jsme od začátku řešili spíš to, kolik gólů dostaneme, než jestli s nimi můžeme hrát vyrovnaný zápas. Je škoda, že to musím takhle říct, ale to je realita. Bohužel je to i odraz toho, co si přála Česká florbalová unie. Rozšíření soutěže přináší i takovéhle zápasy. To se ovšem vědělo…“
Nula na kontě vstřelených branek vypadá hrozivě. Neměly jste chuť opustit obrannou hru a víc útočit?
„Chtěly jsme to zkoušet, ale prostě nám to nešlo. Tedy ne že by to dozadu bylo lepší… (směje se) Holky z Herbadentu jsou navíc v plné přípravě na Evropský pohár, hrály všechny opory…“
Hrála jsi proti svým bývalým spoluhráčkám z úspěšné éry Děkanky. Jak vnímáš tu historii, která začala společným působením a následným rozdělením na dva kluby? A komu podle tebe patří tři tituly, které jste tehdy získaly?
„Dřív to byl klub složený z holek, který teď hrají za Herbadent a jmenoval se podle dohody Děkanka. Ten titul patří těm lidem, kteří si ho vyhráli. A jedno pod kterým jménem. Papírově je to napsané, že se získaly pod hlavičkou Děkanky, ale všichni vědí, že je to jinak. Patří samozřejmě hráčkám současného Herbadentu plus těm, co u těch úspěchů byly s nimi. Jako jsem byla třeba já. Ale teď už je to jiný tým a my taky. Ovšem když si nás lidi pletou a myslí si, že ty dobrý jsme my, tak nám to nevadí.“ (směje se)
Autor: Pavel Křiklan
