Sokolky ze Židenic se na víkend přesunuly do azylu v hale v Jedovnicích, nicméně body jim to nepřineslo. Především v utkání s Vítkovicemi ovšem měly alespoň k remíze hodně blízko. Prohrály 2:4, přičemž obě brněnské branky vstřelila kapitánka Lucie Svobodová. Po utkání mimo jiné řekla, že osobně si víc věřila na FBC Ostrava.
Máte za sebou víkend se zápasy proti týmům z Ostravy. Kde jste viděly schůdnější cestu k zisku bodů? Na koho jste si více věřily?
„Osobně jsem si více věřila na Remedicum, část týmu pak na Vítkovice. Řekla bych, že to bylo padesát na padesát. Nicméně jsem spíš očekávala, že takový výsledek jako v neděli uhrajeme proti FBC.“
Takže tě výsledek zápasu s Vítkovicemi překvapil?
„Ve své podstatě ano.“
Co vám v neděli proti Vítkovicím chybělo k vítězství?
„Myslím, že chybělo trošku štěstí a především fyzická kondice. Vzhledem k tomu, že jsme v sobotu přišly o pár hráček a proti Vítkovicím byly doplněny o nějaké juniorky, myslím, že právě to bylo rozhodující.“
Jak zlepšit zmíněnou fyzickou kondici?
„Myslím, že by třeba pomohl jeden trénink navíc a možná i větší týmové nasazení.“
Dnes jste, hlavně v prvních dvou třetinách, měly problém umístit střelu mezi tři tyče. Co udělat pro to, aby se to už neopakovalo?
„Je třeba shodit ze sebe takový ten stres, tu zodpovědnost z toho dát gól. A když přidáme i trochu toho štěstí, tak to půjde.“
V kádru máte exvítkovickou gólmanku Ondrejkovou. Byla na zápas speciálně namotivovaná?
„Samozřejmě! Byla obrovsky namotivovaná a my chtěly, ať proti Vítkovicím chytá. Myslím, že to ale byla pozitivní motivace a i k výsledku, který jsme dnes uhrály, to pomohlo. Skutečně. Znala hráčky a v šatně nám pomáhala s taktikou, věděla, co která soupeřka bude dělat.“
Do třetí třetiny jste nastoupily úplně jinak, začaly jste napadat hluboko na půlce soupeře. Byl to pokyn od trenérů?
„Byl. Chtěly jsme na ně vletět, dát hned na začátku branku, ať se dostaneme do tempa. Stáhly jsme hru na dvě lajny, po nějakých osmi minutách jsme chvíli zase hrály na tři formace, stáhly jsme se, snažily jsme si odpočinout a pak na to zase vletět.“
Autor: Michal Dannhofer
