V sobotu se třemi asistencemi podílela na výhře Liberce nad FBC Ostrava, v neděli pak útočnice Markéta Matějková ukázala gólem a přihrávkou cestu za triumfem nad Vítkovicemi. I když později prožila chvíle strachu poté, co jí soupeřka nešťastně přisedla nohu, nakonec mohla euforicky slavit šestibodový víkend. Dřív to bývala pod Ještědem běžná věc, nyní naopak unikum.
Jaké máš po zisku šesti bodů z víkendu pocity?
„Absolutní radost! Dvě výhry, šest bodů, prostě nádhera. Doufaly jsme, že urveme nějaké body, ale že to bude takový kotel, to jsme netušily. Osobně jsem v to doufala, ale jsem strašně nadšená. Hlavně, že se nám podařilo porazit Vítkovice, na ty se nám hrálo hodně špatně. V Ostravě jsme dostaly 9 gólů, a teď jsme jim to vrátily. Sice ne s velkými úroky, ale tři body jsou doma a ty nám ohromně pomohou posunout se v tabulce. Chceme se totiž dotáhnout na čtvrté místo a když se to podaří, bude to skvělé.“
Už v sobotu jste jednoaznačně přejely FBC. Byla na Remedicu vidět herní krize?
„Osobně mi přišlo, že Ostrava do třetí části nastoupila bez fyzických sil. Snažily se pouze o náhozy a brejky, což si naše obránkyně pohlídaly. Byly tam dvě chybičky, za které nás potrestaly, ale jinak si myslím, že jsme přečíslovaly. Navíc polevily v koncovce.“
Co z tvého pohledu rozhodlo duel s Vítkovicemi?
„Musím říci, že naše obrana. K ničemu jsme je nepustily, jediný gól, který daly, byl z přesilovky. Na konci to už byl vyhrocený zápas, ale veškeré nahrávky, které směřovaly na branku a mohly nás ohrozit, jsme posbíraly.“
V zápase se zranila Michaela Mlejnková, pro niž musela přijet záchranka. Co dělali trenéři pro to, abyste se soustředily na hru a neztratily náskok?
„Všichni víme, že se to bohužel při florbalu stát může. Každá z nás ale také ví, že se to může stát komukoliv a je třeba se soustředit na hru. Protože kdyby tomu tak nebylo, může přijít další úraz. Je třeba se dívat na sebe a navíc, když už se to stalo, moc si nepomůžeme tím, že se budeme stresovat. Od toho, aby se o to postarali, jsou tady zdravotníci. Trenéři správně upozorňovali, ať se soustředíme na hru. Naštěstí je Míša v pořádku.“
Po konci zápasu byla vidět na střídačce Liberce obrovská radost. Byly jste hodně nahecované?
„Maximálně! Vrátit jim tu domácí prohru a navíc porazit tým, který podle mě v současné době předvádí výborné výkony, je pro nás odměna. Je vidět, že na sobě hodně pracujeme a doufám, že takové výkony v dalších zápasech zopakujeme.“
Ty sama jsi část zápasu pro zranění nohy vynechala. Musela jsi hodně zatnout zuby, aby ses do hry vrátila?
„Lekla jsem se, protože hráčka spadla a přisedla mi nohu. To samé se mi stalo už před lety ve Finsku a byly z toho přetržené vazy. Chvíli to bolelo, poté to ale přešlo a já jsem nadšená, že je noha v pořádku a já ready.“ (usmívá se)
Autor: Michal Dannhofer
