Pro Martina Ostřanského bude semifinále proti Finům obzvlášť pikantní záležitostí. I když nehrál venku nikde jinde než ve Švýcarsku, k zemi s modrým křížem v bílé vlajce má speciální vztah. Na střídačce soupeře totiž stojí jeho kouč z Alligator Malans Petteri Nykky, o němž Martin vypráví moc mile. A na hřišti se tenhle český technik bude potkávat s jedním z nejlepších obránců světa Esou Jussilou, svým velkým kamarádem a do letošní sezony i spoluhráčem z lajny, kterého si nemohl vynachválit.
Martine, jsi jedním z pamětníků slavné výhry nad Finy z roku 2002. Co si z toho zápasu vybavuješ?
Byl jsem na lavičce, skočil jsem do hry jen na pár střídání. Hned mi naskočí plná hala, výborný zápas, v němž jsme hráli skvěle s balónkem a dávali jsme opravdu hezké góly. Byl to pěkný zážitek, doufejme, že na to dnes navážeme.
Poslední tři šampionáty jsi nastupoval stabilně v útoku s Alešem Zálesným a Radkem Sikorou. Jak si zvykáš na to, že mám nyní jiné spoluhráče?
Nevadí mi to. S Alešem a se Sikim jsme odehráli výborné mistrovství ve Švýcarsku 2004. Před tím nás dal dohromady tehdejší kouč Zdeněk Skružný a vycházelo nám to dobře. Teď s Fríďou a s Mártym Richtrem nám to klape taky. Hrajeme dobře dozadu, máme i tlak na branku, takže spokojenost.
Nestýská se ti přece jen po souhře s tvými starými parťáky, když je vidíš, jak spolu skáčou na hřiště v lajně před tebou?
Byly to s nimi hezké časy… Ale momentálně jsou ty formace poskládané jinak a musíme se s tím srovnat.
V Alligator Malans tě od minulé sezony trénuje Petteri Nykky, kouč finského národního týmu, semifinálového soupeře Česka. V čem je jeho hlavní přínos?
Petteri je výborný po taktické stránce, má skvělé tréninky. Co se týká taktiky, až tak moc nás nezatěžuje. Vštípí nám určitý styl hry, obranný systém, a na tom pracujeme. Když to děláme v zápase dobře, moc do toho nemluví a máme volnost. Pokud to ale začne vzadu skřípat, vezme si tabulku, ukáže nám, jak máme stát a zase se jde dál. Petteri je klidný kouč, dobrý psycholog.
Martin Ostřanský naslouchá radám finského kouče Petteri Nykkyho.
Čím pomohl konkrétně tobě?
Dřív jsem se hodně tlačil do rozehrávky, on ke mně ale přišel a říká: ‚Martine, prď na rozehrávku, nechoď dozadu, od toho jsou tam beci. Ti v moderním florbalu tvoří hru. Ty běž dopředu a dělej tam vítr. Choď do tlaku, do brány a tam vymýšlej přihrávky pro spoluhráče.‘
Sedí ti práce na hrotu víc, nebo raději děláš hru zezadu? Na šampionátu často chodíš za bránu…
Poslední dobu v Malans mi to sedí, i tady. Jdu za bránu, do rohu, rozehrávám…
Ještě k Petteri Nykkymu. Jaký je vůbec v civilu, když nestojí zamyšleně na střídačce?
Hodně kamarádský, do party, prostě je s ním sranda. Když máme soustředění a je florbalu hodně, vycítí, že si mančaft potřebuje trošku odpočinout. Takže zavelí a jde se do menší akce. (usmívá se) Dáme si pivo, sedneme spolu, zasmějeme se… A další den se jde zase trénovat.
Vezme vás jako tým i jinam než do hospody?
Poslední akce teď byla, že jsme jeli na fotbal do St. Gallenu. Další věc zase vymyslel Esa Jussila, jeho přítelkyně je totiž učitelkou tance. Takže jsme měli teambuilding, že jsme šli ráno na tanec, kde jsme nacvičovali sestavu Michaela Jacksona a odpoledne jsme šli s Petterim hrát golf. On je vedle florbalového kouče i profesionálním trenérem golfu.
A dodala vám Jussilova přítelkyně i tanečnice, nebo jste museli tančit se spoluhráči?
Bylo to jinak. Ona nám předtančila, co máme udělat my. Jako celý mančaft jsme nacvičovali sestavu na Jacksonovu písničku Thriller. Byly to zábavné dvě hodiny. Ale zatím jsme tu sestavu nepoužili. Ani při oslavě gólu, i když by to bylo zajímavé. (směje se)
Autor: admin
