12. 12. 2010 Reprezentace (1) KOMENTÁŘŮ

Hokejové zlato z Kolína nad Rýnem a florbalový bronz z Helsinek. Co mají společného?

 



Když po květnovém finále mistrovství světa v hokeji, v němž Rolinek a spol. získali senzační zlato, ve které už věřil málokdo, gratuloval legendární hokejový kouč Viktor Tichonov k triumfu i Aleši Zálesnému, jenž seděl v českém dresu (se svým jménem) ve vedlejším skyboxu, nikdo z nich netušil, že i florbalisté napíší podobně senzační story.
A odpíchnou se právě od památného tažení odepisovaného týmu kolem kapitána Rolinka, o němž si v kritické chvíli pustili dokument – jako motivaci – večer před semifinále s Finskem. „Musíme si něco o tom hokejovém zázraku pustit a zvednout se. Kluci to tenkrát vydřeli srdcem, pojďme na to stejně,“ bouchl do stolu po zpackaném zápase s Estonci Aleš Zálesný, na nějž hokejový příběh udělal velký dojem.

Hokejisty před šampionátem potkala smršť omluvenek, florbalisté zase přišli o Radima Cepka. Někteří byli rádi, že v týmu není, jiní naopak zvažovali na protest proti tomuto kroku svůj účast na MS. A stejně rozporuplně pak hodnotili i to, jaký měla Cepkova absence na tým vliv, nebo ne.

I tady byl tým dole jako hokejisté po prohře s Nory. V Helsinkách se s Nory zrodila (překvapivá, navíc šťastná) remíza a ve čtvrtfinále s Estonskem byl tým na pokraji vyřazení. Rachůnkův gól spásy do švédské sítě nyní napodobila Sladkého trefa 104 vteřin před koncem.

Po tomto nečekaném thrilleru fanoušci před duelem s největším favoritem turnaje Finskem českému týmu vůbec nevěřili. Stejně jako Jágrově družině před finále s Ruskem. V obou duelech dali Češi rychlý gól, Klepiše teď vystřídal Sladký.

Jenže ve florbale prostě 58 minut bránit nejde, jako to vyšlo hokejistům. Tak se aspoň Češi zchladili na Švýcarech. „Lidi nám nevěřili, semknuli jsme se jako tým a nakonec se to obrátilo. Bronz je úspěch. Jeli jsme pro medaili, tu máme, splnili jsme cíl na sto procent,“ vykládal Milan Tomašík, jeden z mála Čechů, kteří na šampionátu snesli přísnější metr.

Triumf hokejistů byl o to sladší, že byl nečekaný a urvaný jen vůlí. Spousta hráčů se na šampionátu s formou nepotkala – taktéž florbalisté. Ani v jednom případě ale srdce a nasazení v rozhodujících chvílích nezastřelo, že leckdy daleko vyšší kvality soupeře. Rok 2010 českému sportu přál kopec štěstí. Jenže Fortuna je vrtkavá. A příště už může stát na straně soupeře…


Autor: admin



KOMENTÁŘE

Napsat komentář

*