Velký mezník své florbalové kariéry zažil ve čtvrtek chodovský mladík Jan Prokeš. Poté, co se zranil reprezentační brankář Jan Barák a zdravotní stav neumožnil start Jana Bindera, musel do chodovské brankoviště ten třetí. Tentokrát mladičký Prokeš. Strážce svatyně se o své premiéře v mužské extralize dozvěděl deset minut před začátkem utkání, přesto podal vynikající výkon.
Honzo, odchytal jste své první utkání v mužské extralize. Jak dlouho před utkáním jste se dozvěděl, že jdete do branky?
Dozvěděl jsem se to asi deset minut před zápasem. Pinkymu nebylo v předchozích dnech moc dobře. Trenéři mne upozorňovali, že moje premiéra může přijít. Informaci že začnu chytat, jsem se ale dozvěděl asi deset minut před úvodním buly.
Premiéra v extralize a hned proti úřadujícími mistrovi. Dokážete si představit ostřejší start?
Nedokážu, ale jsem hrozně rád, že jsem dostal šanci. Je to jakási odměna za tu dřinu, kterou permanentně podstupuji. (smích)
Jednalo se o nejstarší pražské derby. Mělo pro vás utkání nějaký speciální náboj?
Myslím, že ne. Řekli jsme si, že vyhrajeme a s tím jsme do utkání šli. Je jen škoda, že se nám to nepovedlo.
Prohráli jste 1:3. Jak byste utkání hodnotil?
Utkání bylo super. Lepší zápas jsem si nemohl přát. Obě strany hrály fantastický florbal. Bohužel nám chybělo štěstí v koncovce.
Dostat od Tatranu pouhé tři branky je snem každého brankáře a většinou to znamená úspěch. Přesto nemrzí vás fakt, že váš heroický výkon nestačil na bodový zisk?
To je jasné, že mrzí. Neodjeli jsme ani s bodem, ale takové zápasy nám mohou pomoci. Z takových zápasů se můžeme neustále zlepšovat, být lepší. Já věřím, že Tatranu doma porážku vrátíme. Jako úspěch to neberu, florbal je týmová hra. Když je prohra, prohráli jsme všichni.
Ve druhé třetině jste začali Tatran přehrávat. Co chybělo, aby jste svou převahu vyjádřili brankově?
Asi štěstí. V týmu máme super střelce. Je škoda, že to neumíme prodat při zápasech. Ovšem jak už jste zmínil, stál před námi úřadující mistr. Tudíž to bylo těžké utkání.
Vaším protějškem byl zřejmě nejlepší český brankář Tomáš Kafka. Vnímal jste tuto skutečnost?
Vnímal, ale jen na začátku. Pak jsem měl dost práce s něčím jiným. Nebylo čas se soustředit na to, kdo proti mně stojí na druhé straně.
Když si za pár let vybavíte svou premiéru z mužské extralize. Co vámi utkví v paměti?
Asi atmosféru, to jak mě spoluhráči pořád povzbuzovali. Patří jim za to velké dík. Nebylo to jednoduché, ale všichni jsme to zvládli.
Autor: Jan Václav
