Začátek úspěšné éry (2016)
Společná cesta tohoto realizačního týmu odstartovala po světovém šampionátu v Kanadě, kde národní tým skončil těsně pod stupni vítězů na čtvrtém místě. První společný test na turnaji EFT ve Švýcarsku sice přinesl těsnou porážku 7:8, ale zároveň odemkl dekádu, ve které mladé lvice proměnily každý reprezentační cyklus v medailovou radost.
Trenérská vytrvalost v číslech
Končící trojice prokazovala neuvěřitelnou stabilitu. Za deset let odkoučovala 91 zápasů, což je bezmála polovina ze všech 199 utkání, která kdy juniorská reprezentace od svého založení odehrála.
| Ukazatel | Počet zápasů |
|---|---|
| Výhry v základní hrací době | 51 |
| Výhry v prodloužení / na nájezdy | 6 |
| Remízy | 2 |
| Porážky (včetně nastavení) | 31 |
| Celkem odehraných utkání | 91 |
„U juniorek končí epocha, která zásadním způsobem formovala úspěchy našeho ženského florbalu. Tato trojice dodala hráčkám víru, že mohou porážet i ty nejnáročnější sokyně. Z tohoto vítězného přístupu teď profituje i dospělá reprezentace.“
— Daniel Novák, prezident Českého florbalu
„Byla to fantastická kapitola mého života. Cítím obrovskou vděčnost za to, že jsem mohl u národního týmu strávit celých deset let. Byly to intenzivní roky plné emocí, radosti i zklamání.“
— Tomáš Martiník, hlavní trenér
Cesta za medailemi: Pět šampionátů pod lupou
Štáb během deseti let poslal do ostrých zápasů zhruba 150 florbalistek. V domácí ČEZ Extralize i v zahraničí dnes nastupují téměř dvě stovky hráček, které touto náročnou školou prošly.
| Rok a dějiště MS | Umístění | Klíčový milník turnaje |
|---|---|---|
| 2018 – Švýcarsko | 🥉 Bronz | První společný cenný kov pro tento realizační tým. |
| 2021 – Švédsko (Uppsala) | 🥉 Bronz | Přelomový moment – Češky vůbec poprvé porazily Švédky (4:3). |
| 2022 – Polsko (Katovice) | 🥈 Stříbro | Skvělé tažení do finále, kde tým padl se Švédskem až na nájezdy. |
| 2024 – Finsko (Lahti) | 🥉 Bronz | Potvrzení medailové kontinuity a stálé příslušnosti ke špičce. |
| 2026 – Itálie (Lignano) | 🥉 Bronz | Završení úspěšného desetiletého cyklu dalším cenným kovem. |
Respekt světové špičky
Díky systematické práci končícího tria se kompletně smazal někdejší ustrašený respekt z velmocí, jako jsou Švédsko, Finsko či Švýcarsko. Český tým se z pozice houževnatého outsidera vypracoval v obávaného a strategicky vyspělého soupeře, se kterým se na velkých pódiích musí stoprocentně počítat. Vynucené uznání od světové elity a vyrovnané bitvy v samotném mezinárodním finále jsou tou nejlepší vizitkou, jakou za sebou Martiník, Jelínková a Kubíčková zanechávají.
„Udržet se na vrcholu v mládeži je nesmírně složité, protože každé dva roky stavíte kádr od začátku. Způsob, jakým realizační tým dokázal neustále posouvat tréninkový proces, si zaslouží absolutorium.“
— Václav Culka, předseda Komise reprezentace
„Dostali jsme se do fáze, kdy k nám soupeři vzhlíželi s respektem. Nejsilnějším momentem pro mě zůstane finále v Katovicích a první vítězný zápas nad Švédskem v Uppsale. Zuzka s Lenkou jsou pro mě klíčoví lidé, bez nich bychom ničeho nedosáhli. To samé platí pro Petra Hložanku, který s námi šel od prvního dne. Velký dík ale směřuje ke všem kolegům, kteří za těch deset let u týmu nechali maximum.“
— Tomáš Martiník
