Boleslav stejně jako loni musela superfinále otáčet. „Byl to vyrovnaný zápas, zejména na začátku, kdy byl Tatran lepší, hlavně v prvních pěti minutách. Pak jsme se ale dokázali zvednout, druhá třetina byla naše a ve třetí jsme rozhodli. Věděl jsem, že nám na rozdíl od Tatranu nebudou docházet síly. To byl náš plán a v tom byla naše síla,“ popsal Joonas Naava příčiny boleslavského triumfu.
Tři roky, dva tituly a dlouhá šňůra vítězství. To je vysvědčení finského lodivoda. „Mise splněna. Když jsem přicházel, tak jsem netušil, že vyhrajeme 65 zápasů v řadě. Ale vždycky chcete dosáhnout na co nejlepší výsledky. Prohráli jsme jenom jeden zápas v Champions Cupu, v němž jsme proto nedokázali jít dál, jinak jsme však jenom vítězili. Jsem šťastný a hrdý na tým. A nejvíce šťastný jsem z hráčů, protože jsem vnímal, jak hodně se zlepšují. Za tři roky ušli pořádný kus cesty,“ neskrýval radost.
Sezona byla pro Naavu ještě ozvláštněna tím, že v utkáních vedl svého syna. „Musím přiznat, že o to je to ještě speciálnější. A ne vždy to bylo lehké. Je mladý, navíc cizinec a trenérův syn. Samozřejmě to pro něj muselo být náročné a ani pro mě to nebylo vždy jednoduché. Jsem na něj hrdý,“ řekl na účet svého syna Eemeliho, který se postupně propracoval do A týmu Středočechů a stal se jedním ze stabilních členů sestavy.
Naavův trenérský protějšek Martin Pánek byl rád za úroveň utkání. „Zápas byl skvělý. Myslím si, že to bylo jedno z nejlepších superfinále, přestože góly dlouho nepadaly. Ukázalo to však kvalitu obou týmů a to, jak jsme byli na superfinále připravení. Po dvou třetinách to bylo 1:1 a až pak napadaly góly. Udělali jsme zbytečné chyby, což mě mrzí. Trochu jsme to soupeři darovali na zlatém podnose, v tom jsme jim to udělali jednodušší. Už před zápasem jsme ale tvrdili, že jsme připravení rvát se o titul. Příští rok budeme ještě silnější,“ věří kouč Střešovic.
Tatran měl dobrý vstup do utkání, pak ale přebral otěže oponent. „Samozřejmě jsme za stavu 1:0 věděli, že nic není hotové. Boleslav byla víc na balonku a tlačila nás. Věřili jsme naší obraně, že budeme na nohách, budeme vyrážet do brejků a z toho dáme nějaké góly. Brejky jsme měli, šance jsme si sice vytvořili, ale bohužel jsme je neproměnili. To rozhodlo. Jakmile pak Boleslav vede, je v tom hrozně silná,“ mrzely Pánka neproměněné příležitosti, které mohly udržet jeho celek déle ve hře o titul.
Foto: Jiří Uchytil, Barbora Reichová
