Přeskočit na hlavní obsah
Brankáři

PROČ SE ČESKÉ BRANKÁŘKY NA MS NEROZCVIČOVALY?

Luděk Pasecký

31.12.2017

V průběhu MS zaznívaly z českého realizačního týmu postesknutí nad tím, jak profesionálním týmem jsou Švédky a vše okolo nich. Jistě, ve spoustě věcí severské týmy nemůžeme dohnat za pár týdnů, měsíců a asi ani let. Ale některé věci jdou rukou realizačního týmu změnit z minuty na minutu. Proč se například české brankářky na MS (stejně jako v celém dvouletém cyklu) adekvátně nerozcvičovaly? V tomto článku nejde o hodnocení výkonu brankářek v samotných zápasech. V nich patřily obě české reprezentantky k tomu lepšímu, co mohl český tým nabídnout. Naše obrana jim také dávala řadu příležitostí vyniknout a předvést svou vysokou kvalitu, kterou si na mezinárodní úroveň přinesly i z často podceňované české nejvyšší soutěže. Následující pětiminutové video přináší shrnutí toho, jak vypadala rozcvička chytající české brankářky před semifinálovým utkáním MS se Švédskem: https://youtu.be/m8mlbeOkkcI V cca 45 minutách brankářské rozcvičky proběhlo následující: 00:00 minut - dynamické rozcvičky 13:29 minut - rozchytání 14:10 minut - sezení na střídačce 08:58 minut - statický strečink „zastudena“ a sezení na zemi 08:22 minut – prostoje a čekání na tým, kterému se nedá vyhnout (dle informací z týmu žádné jiné rozcvičení "před" příchodem do haly neproběhlo)   Specifika brankářské rozcvičky Samozřejmě, že každý brankář má svá specifika, potřeby a návyky. V ideálním případě brankář i na reprezentační úrovni dělá rozcvičku, na kterou je zvyklý z klubu, která mu vyhovuje a která ho připraví jak po fyzické, tak po psychické stránce. Pokud je ale brankář z klubu zvyklý nedělat v rozcvičce v podstatě „nic“, je jen obtížně obhajitelné, že pro zachování svých návyků a své pohody toto „nic“ dělá také na reprezentační úrovni. Je spousta možných přístupů k rozcvičce. Stále více trenérů i odborníků se přiklání k dynamickému charakteru rozcvičky. Může být vedena formou hry, může být krátká a intenzivní, může být segmentovaná na jednotlivé svalové skupiny či na jednotlivé činnosti brankáře. Ať už je ale taková či onaká, měla by existovat a určité klíčové prvky by měli trenéři do rozcvičky brankářů v nějaké formě zařadit vždy. Na brankáře jsou díky speciálnímu charakteru jeho pozice a jeho pohybu kladeny mnohem vyšší nároky na rozcvičení, rozehřátí a aktivaci celého těla. Mimo jiné se potřebuje zaměřit na výbušnost pro přesuny, na posturální svaly pro udržení postoje, na rytmiku pro spojování koordinačně složitých pohybů při reakci na vývoj hry, na úpolová cvičení pro ustávání soubojů v brankovišti a také na „přepnutí hlavy“ do zápasového režimu pro lepší koncentraci a postřeh. To vše může obsahovat dobře nastavená rozcvička, která ani nemusí zabrat příliš času. Nelze vše nechat jen na předzápasovém „adrenalinu“, který brankáři pomáhá přepnout do provozního režimu. Už na samotné rozchytání by v ideálním případě měl brankář jít v takovém stavu, jako by za sebou měl už jednu náročnou třetinu (a pokud se to nepovede, tak by v takovém stavu měl 100% být po rozchytání).   Rozcvička českých brankářek na mistrovství světa Nekvalitní rozcvička se v zápasech vždy nějak projeví. Krátkodobě nemusí nezbytně způsobit špatný výkon brankáře. V dlouhodobém měřítku už se ale viditelné chyby a laciné branky mohou objevovat častěji. Minimálně v začátcích zápasů. Mnohem důležitější otázkou (než výrazné chyby) ale je, jestli má brankář se špatnou rozcvičkou šanci dosáhnout v zápase svého maximálního potenciálu? Může chytat dobře. Může chytat výborně. Ale bude dlouhodobě dosahovat toho nejlepšího, čeho je schopen, když se na zápasy nebude kvalitně připravovat? Absolvovat rozcvičku na MS tak, že pod dohledem trenérů brankář veškeré dynamické a koordinační prvky nahradí sezením na střídačce či na zemi - to skutečně není ukázkou profesionálního přístupu a kvalitní přípravy na důležitý zápas. Obzvlášť v porovnání s hráčkami z pole, které se za celých 45 minut téměř nezastavily, jak je na přiloženém videu patrné. Žádné dynamické rozcvičení a aktivace těla, sezení na střídačce delší než rozchytání a statický strečink před zápasem a „zastudena“. Pouze 30% času rozcvičky na MS tak bylo využito smysluplně a účelně. S pouze lehkou nadsázkou lze říct, že lepší příprava na zápasu, než jakou měly české brankářky na MS, je v současnosti k vidění i u brankářů na vánočních turnajích. Lze si jen těžko představit, že by podobně přistoupili k rozcvičkám vrcholoví brankáři v jiných sportech. Ve fotbale či v hokeji by něco takového bylo nemyslitelné. Nebude snadné, abychom se v krátké době dostali herně a výsledkově na úroveň švédského či finského výběru. Můžeme se ale na jejich úroveň dostat kvalitou a objemem své práce v přípravě a změnou svého myšlení. Některé věci jdou s vynaložením trochu většího úsilí změnit hned. Brankářské rozcvičky jsou jednou z nich. Ať se tedy nám všem, kteří se věnujeme tréninku brankářů, daří v roce 2018 pracovat lépe a s mnohem větším úsilím než dosud.