20. 3. 2014 Brankáři (4) KOMENTÁŘŮ

Nejvylučovanější brankář v historii extraligy Tomáš Kafka: Nenechám se otloukat…




Pilíř Tatranu Tomáš Kafka toho během své dlouholeté kariéry posbíral hodně. Byl zvolen nejlepším brankářem světa, hned 8x se mu to povedlo v Česku, vlastní řadu mistrovských titulů a také stříbro ze světového šampionátu. Ovšem vedle toho má méně lichotivý primát: je nejtrestanějším brankářem v historii české extraligy.   Sám přiznává, že ho téměř po každém zápase mrzí, že se nechá strhnout k protestům…

Čím to, že jsi vylučován častěji než ostatní brankáři?
„Vnímám, že to souvisí se dvěma faktory mé hry. Prvním je, že se snažím hrát hodně aktivní roli v brankovišti, což znamená, že se snažím být vidět, cítit a sjednávat si respekt u soupeře. Řada vyloučení souvisí s tím, že se nenechám otloukat. Přiznávám, že jsem často agresivní, stejně jako většina soupeřů. Někdy se stane, že jsem vyloučen za vyšlápnutí z brankoviště, když jdu pro míček, což taky souvisí s mou aktivní hrou. A druhý důvod, proč jsem každý rok vyloučený, souvisí s informací, kterou mám ze seminářů rozhodčích. Co mám zprávy, rozhodčí si říkají: ‚Pozor na Kafku, posouvá si branku!‘ nebo nějaký další kraviny a pak se na to zaměří. Věřím, že posouvání brány je u mě spíš taková pověra, moc to nedělám. Jsou brankáři, kteří to provádějí častěji a některým to už zakořenilo i v DNA…“

Známý jsi u protihráčů také svou aktivní hrou ve velkém brankovišti…
„Snažím se týmu pomoct při rozehrávce tím, že odříznu nejkratší cestu soupeřům k napadání našich obránců nebo stojím v brankovišti a soupeř, který chce napadat z jedné strany na druhou, mě musí oběhnout. Mou snahu pak někdy rozhodčí posoudí jako faul… Určitě agresivní jsem i v hledání výhledu na míček. Často se stává, že se mi protihráč snaží znepříjemnit výhled nebo zabránit mi v provedení přesunu. Tam si pomáhám, strkám do něj ramenem nebo kolenem.“

Statistika vyloučení Tomáše Kafky.

Statistika vyloučení Tomáše Kafky.

Utkvělo ti v paměti nějaké vyloučení?
„Vyloučení, které si pamatuju, vzešlo ze seknutí soupeřem do mé ruky. Po seknutí jsem měl obranný reflex: abych se ochránil, přitáhl jsem nohy a ruce k tělu. V tu chvíli, když jsem se stáhl, měl jsem florbalku soupeře, která mě sekla, v podpaží. Jemu ta sekera prošla a já byl vyloučenej za držení hole…“

Jak na tvé vyloučení reagují spoluhráči, které tím oslabíš?
„Pokud nejsem vyloučený za svůj verbální projev, nikdo si vyloženě nestěžoval. Máme pokuty za zbytečné vyloučení, ale trest za aktivní hru v brankovišti mi nikdo nikdy nevyčetl. Věřím, že si spoluhráči uvědomují, jak jim tím pomáhám…“

Svou agresivitu si schováváš jen proti soupeřům, nebo mají i spoluhráči na tréninku možnost si vyzkoušet, jaké to je mít proti sobě nezvykle aktivního brankáře?
„Vzhledem k tomu, že maximální nasazení i v trénincích je nejlepším způsobem, jak se připravit na zápasy, nešetřím kluky ani na trénincích.“

Tomáš Kafka a Lukáš Hájek při Superfinále 2012.

Tomáš Kafka a Lukáš Hájek při Superfinále 2012.

Setkal ses někdy s extrémně negativní reakcí diváků nebo protihráčů?
„Divákům se asi moc nelíbí, když se postavím se svými 100 kily do cesty nějakému jejich hráči při napadání a jejich hráč odlítne. Pamatuju si situaci, kdy jsem si stoupnul proti 60, 70kilovému hráči. Pro něj to byl totální strom a já se v podstatě čistým způsobem zbavil soupeře. Nedělám to proto, že mě to baví, ale zjednávám si respekt. Protihráči jsou pak míň agresivní a míň si věří. Kdybych měl vzpomenout nějaké reakce diváků, silnou atmosféru jsme zažívali kdysi v Ostravě. Když byly vypjaté zápasy, pamatuju si, že jsme pořádně dostávali. Diváci na nás pořvávali, ale rozhodně jsem nebyl hlavním cílem jejich zájmu, měli vybrané jiné miláčky. Velkým oblíbencem byl třeba Bedla (Michal Jedlička, nyní trenér Bohemians – pozn. aut.). Věřím, že zlí muži jsou v každém týmu potřeba, zvedá to emoce a dělá to florbal atraktivnějším. Kdyby byli všichni na hřišti andílci, máš tichou halu…“

Jak sám nahlížíš na svou agresivní hru vůči soupeřům?
„Pro mě je potřeba nažhavit se, abych byl agresivní. No, a pak to chování na hřišti vypadá, jak vypadá. Ale není to způsob, který se chovám mimo hřiště, takže téměř po každém zápase mě zpětně mrzí, že se rozčiluju a protestuju, byť oprávněně…“ 🙂

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=TkmwMtZgeL4[/youtube]

Myslíš, že jsou rozhodčí víc benevolentní k faulům od brankářů, než je tomu u hráčů?
„Nemyslím si, že jsou k brankářům mírnější, spíš je možné, že je to pro rozhodčí těžší posoudit. Většinou, když se něco takového stane, je velká skrumáž hráčů, brankář provádí zákrok, pro rozhodčího je to těžké vidět. Ale na druhé straně, třeba na minulém Czech Open jsem dostal takových seker od soupeřů a jediné, co jsem slyšel od rozhodčích, bylo vysvětlení, že jsem neměl míček pod kontrolou. Za mě je jedno, jestli jsem ho chytil už před tou sekerou, nebo teprve když sahám pro míček, protože v momentu, kdy dostaneš sekeru, tak dostaneš sekeru a za to se z mého pohledu v normálních situacích vylučuje. Naopak si myslím, že v tomhle jsou brankáři biti a rozhodčí toho víc hráčům prominou.“

Co bys vzhledem ke svým zkušenostem doporučil ostatním brankářům?
„V rámci své agresivity vnímám jako důležité i aktivní podílení se na rozehrávce. Myslím si, že základ je dobře se naučit různé varianty výhozů, ne vždycky jde použít výhoz po zemi, nebo rychlý výhoz do brejku. Někdy se musí založit útok použitím výhozu obloučkem, nebo jeho provedením mezi nohama. Třeba poslední rok jsem taky zapracoval na rozehrávce nohou, vzhledem k tomu, jak se zpřísnilo posuzování malé domů. Takže když na mě letí míček od spoluhráče, jsem schopen rozehrát i nohou. Brankářům bych doporučil, aby se agresivní hře nevyhýbali. Je důležité nebát se jít do soubojů, dokázat si udělat prostor a pomáhat spoluhráčům kolem brankoviště. A jako velkou slabinu mnoha brankářů vnímám jejich pasivní činnost kolem tyček. Je důležité pomoct obráncům, když jde přihrávka před branku…“


Autor: Jakub Koráb



KOMENTÁŘE

Napsat komentář

*