4. 4. 2014 Brankáři (0) KOMENTÁŘŮ

Koučování brankářů. Jak a čím působí trenéři na psychiku gólmanů?




Jak vytvářet klima, které bude prostředkem k optimálnímu výkonu brankáře? Důležitou roli v tomto hrají trenéři a koučové. Ti by měli zajistit, aby gólmani podstupovali účelný a systematický trénink všech faktorů jejich výkonu. Tedy kondičního, technického, taktického a psychologického. Jen současným působením na všechny zmíněné oblasti je možné efektivně stimulovat brankářský um.

Trenér jako kompetentní osoba rozhoduje o tom, který z brankářů nastoupí do utkání. Pro gólmana je osoba trenéra v týmu tou, o jejíž důvěru bojuje, proto právě ona bývá určujícím činitelem ovlivňujícím sebedůvěru brankáře. Z toho důvodu je srozumitelná, přímá a přátelská komunikace od trenéra směrem k brankáři cestou ke gólmanově pohodě.

Dle teorie sportovního tréninku se vymezují dvě role trenérů: TRENÉŘI a KOUČI. Role trenéra spočívá v předávání informací z technického, taktického a kondičního hlediska, role kouče je cílena v oblasti psychologické a taktické přípravy.

Role TRENÉRA je jednodušší a v tuzemsku víc zakořeněná. Pro mnoho trenérů je působení na psychickou stránku ponecháno stranou v individuální režii každého z brankářů. Ale na všech úrovních a ve všech kategoriích je role kouče pro brankáře nepostradatelná.

Navození přátelské atmosféry mezi oběma je jedním z předpokladů správného koučování. Vhodné je pak také seznámení s obsahem a úkoly jednotlivých tréninkových lekcí na úvodu tréninku. Což vede k přesvědčení brankáře o správnosti tréninkové lekce, jeho ztotožnění se s úkoly a zapojení všech sil pro jejich splnění.

Vedení brankáře lze rozdělit na období před, během a bezprostředně po zápase. Působení tedy probíhá během zápasu i mimo něj. Trénink samotný má za cíl připravit brankáře na zápas po všech stránkách.

Vždycky je vítané, když spoluhráči přijdou upřímně povzbudit gólmana po inkasované brance. V zápase o bronz na minulém MS juniorek se takto sešly Sofie Francová (vlevo) a Gabriela Tožičková.

Vždycky je vítané, když spoluhráči přijdou upřímně povzbudit gólmana po inkasované brance. V zápase o bronz na minulém MS juniorek se takto sešly Sofie Francová (vlevo) a Gabriela Tožičková.

Kouč nemůže na brankáře účelně působit jako na hráče po každém střídání, ale na rozdíl třeba od plavání nebo sjezdového lyžování, je možná komunikace se sportovcem ve chvíli přerušení hry nebo přestávky. Samozřejmě, každý si vyžaduje individuální přístup, ale je vhodné s brankářem promluvit, dodat mu sebevědomí nebo alespoň vypozorovat, zda je vše v pořádku.

Herní situace, které vznikají během zápasu, jsou velmi proměnlivé a chce-li být brankář úspěšný, musí být vhodným způsobem připraven reagovat.  Hlavně u mladých brankářů platí, že pokud nejsou vhodně připraveni (a vzhledem k jejich předchozím zkušenostem často nejsou), jejich výkon nemusí odrážet úsilí, které věnovali do přípravy na zápas. Úkolem kouče je pak zabránit případnému psychickému selhání a vytvořit atmosféru, která bude prostředkem pro prodání plné výkonnostní kapacity brankáře.

Pro roli kouče je nutné mít určité osobnostní předpoklady. Je možné, aby tuto roli vykonával i trenér, ale ze zkušeností vyplývá, že mnoho trenérů nemá snahu se brankářům věnovat a přenechávají tuto část trenérům-specialistům. Kvalitní kouč se neustále sebevzdělává a nespoléhá  jen na své předchozí zkušenosti.

Jako vodítko, že není s brankářem vše v pořádku, slouží vypozorované chování, které není pro konkrétního brankáře standardní. Od gólmana, který je rozhozený, nemůžeme čekat maximální soustředění na výkon a je nutné na něj působit tak, aby došlo k běžnému stavu.

Jakub Koráb

Z PRAXE
„Byl jsem účastníkem reprezentačního zápasu, kdy brankář, který chytal, byl o pauzách mezi třetinami viditelně nervózní, intenzivně mrkal, sledoval ostatní hráče a snažil se vnímat jejich reakce na jeho zatím předváděný výkon. Z dnešního pohledu je pro mě nepředstavitelné, že za ním nikdo nepřišel, každý si všímal sám sebe. Brankáři se zápas nepovedl, otázkou je, zda, pokud by ho někdo podpořil, by se to pozitivně podepsalo na jeho výkonu.“ (autor článku)

V případě, že bude kouč mluvit se svěřencem, je nutné, aby používal slova, která jsou pro něj srozumitelná a která v danou chvíli dokáže vnímat, dlouhý proslov nemá smysl… Hlavně u brankářů v mládežnických kategoriích je pak důležité, aby necítili tlak na výkon a obzvlášť výhru týmu.

Pak se totiž může stát, že se dotyčný bude bát zklamání, které s sebou každý zápas či jeho zákrok může přinést. A je naivní očekávat od brankáře, který se soustředí nejen na výkon, ale i na případné následky z něj, optimální předvedenou hru. Po nepodařeném výkonu by hodnocení nemělo probíhat ihned po zápase, ale až s odstupem času, kdy hlavy vychladnou a je možné racionálně rozebrat jednotlivé situace.

Hlavním cílem tohoto příspěvku je zvýšit povědomí o otázkách koučování brankářů, které je předpokladem k jejich zkvalitnění.  A také o uvědomění si, že role koučů není jen na trenérech, ale i na zkušenějších, starších gólmanech nebo na náhradnících, kteří mohou jedince v brance nasměrovat k optimálnímu výkonu…


Autor: Jakub Koráb



KOMENTÁŘE

Napsat komentář

*