Rolf Kern už má mezinárodní zkušenosti třeba z působení u německých mužů. Foto: Erwin Keller
28. 4. 2016 Ženský florbal - Zahraničí (0) KOMENTÁŘŮ

Švýcarsko odehrálo EFT bez superfinalistek. Chtěl bych vyzkoušet více hráček, ale jako trenér klubu to chápu, říká kouč reprezentace




Rolf Kern neměl při svém prvním turnaji série EuroFloorball na lavičce švýcarských žen lehkou pozici: vzhledem k tomu, že ve Švýcarsku se Superfinále odehraje až 30. dubna, nemohl v poli využít hráček Dietlikonu a Churu. Popasoval se s tím ale statečně a jeho hráčky předvedly obrat utkání proti naší reprezentaci ve třetí třetině. Podle Kerna jim prostě nakreslil, jak mají hrát, a ony to do puntíku splnily.

Pane Kerne, co si obecně myslíte o myšlence Superfinále?
„Normálně jsem měl rád, když se finále hrálo jako série. Ale v tuto chvíli, když uvážíme, jak na tom florbal dnes je, se jedná o nejlepší model, kterak přilákat hodně diváků a zájem televize, tudíž to pomůže tomu sportu k rozvoji. Letos nemáme ve Švýcarsku úplně dobré datum, ale vzhledem k hale zde nebylo jiné řešení.“

V budoucnu se ženská nejvyšší soutěž ve Švýcarsku rozšíří z osmi na deset celků. Co si o tom myslíte?
„Je to strašně důležitý krok. Takto budeme moci začít play off od čtvrtfinále a budeme hrát více intenzivnějších zápasů, ve kterých hráčky dostanou možnost zlepšovat své návyky.“

Na turnaji EuroFloorball jste – kromě brankářky – nemohl použít hráčky superfinalistů, tedy Dietlikonu a Churu. Kdy jste to zjistil? Jaká byla Vaše reakce?
„Federace mi s dostatečným předstihem sdělila, že kluby na tento turnaj své hráčky poslat nemusí, protože se jedná o rok, který nekončí světovým šampionátem. Poslední roky jsem dělal klubového trenéra, takže rozumím tomu, že nechcete, aby se vám na turnaji série EuroFloorball Tour, týden před Superfinále, někdo zranil. Když nad tím přemýšlím jako trenér národního týmu, tak bylo o něco málo těžší sestavit nominaci a samozřejmě, že bychom rádi na prvním EFT tohoto cyklu otestovali více hráček.“

Na druhou stranu jste měl skvělou možnost k vyzkoušení nových a neokoukaných tváří, souhlasíte?
„Ano, takový byl náš cíl a pro všechny tyto hráčky to byla obrovská zkušenost. Měli jsme hned deset hráček, pro které to byly první zápasy v ženském národním týmu. Obecně to pro nás byl těžký víkend: měli jsme nový tým hráček, nový realizační tým a jen dva tréninky před samotnými zápasy.“

Pojďme k utkání s Českou republikou. Po dvou třetinách vedly Češky 3:1. Co se dělo v druhé přestávce?
„Znovu jsme si na tabuli ukázali, jak chceme, abychom hráli, a udělali jsme drobné změny v sestavě. Také jsme hovořili o tom, jak bychom chtěli otevřít hru. A hlavně jsme si řekli, že to utkání se rozhodne v hlavách hráček. Chtěli jsme jít krůček po krůčku, prvním krokem bylo vstřelit branku na 2:3.“

Třetí třetina byla od Švýcarek skvělá. Udělaly Vaše hráčky přesně to, co jste po nich chtěl?
„Odvedly opravdu dobrou práci a ukázaly, že v sobě mají velký ‚morál‘. Hrály mnohem agresivněji, vyhrávaly větší množství osobních soubojů. Opravdu plnily náš herní plán. Mohl jsem sledovat tváře mých hráček a viděl jsem, že to utkání chtějí opravdu vyhrát.“

A na závěr jedna česká otázka. Jak vzpomínáte na naše hráče, třeba Christianovou v Red Ants a Kološe v Rychenbergu?
„Také si vzpomínám na Radima Cepka a Michala Podhráského. S Radimem jsem čtyři roky hrál a stali se z nás dobří přátelé. Michal odvedl tento rok v play off velmi dobrou práci. Pojďme teď k Christianové. Viděli jsme ji na ženském šampionátu v roce 2009 a opravdu moc jsme ji chtěli v našem týmu. Když jsme vyhráli nejvyšší soutěž, tak byla podstatnou částí naší skládačky a podle mého názoru je to jedna ze tří nejlepších brankářek, kterou ženský florbal kdy měl. To říkám přesto, že mi dluží 80 franků. (směje se) Petr ve Švýcarsku strávil jen rok a příliš neuspěl. Bylo to ale tím, že mu příliš nesedl náš herní systém.“


Autor: Michal Dannhofer



KOMENTÁŘE

Napsat komentář

*