Katarína Klapitová drží palce kapitánce slovenské reprezentace Košturiakové. Foto: Vlaďka Zoubková - florbalvitkovice.cz
6. 4. 2017 Extraliga žen (0) KOMENTÁŘŮ

Trenéři to se mnou měli těžké, teď jsem libero, směje se Klapitová. Postup přeje Košturiakové




Katarína Klapitová patří k oporám florbalistek Vítkovic. Kdyby to bylo v obraně, asi by nikdo nic nenamítal, jenže drobná Slovenka čeří vodu v elitní ostravské útočné formaci, po boku Ferenčíkové s Halfarovou. V rozhovoru pro Florbal.cz přiznává, že se dlouho hledala, že to s ní neměli trenéři jednoduché a také to, že postup do Superfinále přeje další Slovence Košturiakové a Herbadentu.

Vítkovice si s Ostravou poradily jednoznačně poměrem 4:0 na zápasy. „Upřímně jsem čekala, že zvítězíme 4:0. Jenom jsem si myslela, že více zápasů skončí těsným výsledkem, nikoliv pouze jediný,“ hodnotí na úvod rozhovoru drobná univerzálka, která se společně s Alžbetou Ďuríkovou loni stala první Slovenkou v nejvyšší švýcarské ženské soutěži.

Pro někoho by možná byl znepokojující relativně vysoký počet branek, které Vítkovice obdržely, Klapitovou ale nechává v klidu. „Nemůžeme být jako Santa Claus, který jen dává a nic nedostává,“ odpovídá se svým typickým humorem. „Pokud dáme více branek než soupeřky, tak to jako varování neberu. Spíše nám to ukazuje situace, na kterých musíme před Superfinále zapracovat,“ nahlíží na zápasy jako na studijní materiál.

První dva zápasy byly signifikantní tím, že do nich Vítkovice špatně vstoupily, na ČPP Aréně nastal pravý opak. „Tomu se říká Dušan Dudešek a jeho čištění žaludku,“ směje se sice Klapitová, ale dá se vydedukovat, že trenéři Vítkovic tento fakt po domácích utkáních jen tak nepřešli.

Svůj podíl na tom možná měla fantastická kulisa od obou táborů, která ještě vynikla v úzkém prostoru domácí haly FBC Ostrava. „Fanoušci vytvořili skvělou atmosféru, za což jim patří velký dík. Na druhou stranu jsme se na hřišti ani na střídačce neslyšeli, což nás – věřím tomu – připravilo na Superfinále, kde budou stejně hluční a úžasní,“ ocenila podporu „šestého hráče.“

K osmi vítězstvím přispěla hned devatenácti body. Je vidět, že spolupráce s krajankou Ferenčíkovou a Halfarovou jde Klapitové k duhu, a to přesto, že dlouhé roky hrála jako obránkyně. „Dlouho jsem se v útoku hledala a trenéři to se mnou neměli lehké,“ přiznává. „Díky naší elitní formaci jsem se po čase chytla a zatím nám to celé play off funguje na výbornou,“ hodnotí. „Tím, že můžu hrát v obraně i útoku, o sobě můžu říct, že jsem takové libero. A cítiím se moc důležitě,“ rozesměje se.

Fakt, jestli se Vítkovice utkají s Chodovem nebo Herbadentem, příliš neřeší. „Z přátelského hlediska bych to ale více přála Lucce Košturiakové a jejímu Herbadentu,“ nezapomíná na své kořeny.


Autor: Michal Dannhofer



KOMENTÁŘE

Napsat komentář

*