Milan Garčar: Rád bych se do Švédska vrátil

/ROZHOVOR/ Milan Garčar. Jméno muže, který dokonal obrat v rozhodujícím loňském finále extraligy, ale i toho, kdo okusil prestižní švédskou ligu. „Svůj účet v Superlize jsem rozhodně neuzavřel,“ tvrdí střešovická ikona.

Milane, sezona je již několik dlouhých týdnů minulostí. Jak na ni s odstupem času vzpomínáte?

Rozhodně jako na úspěšnou. Všechny klubové cíle jsme splnili. Ať už se jednalo o vítězství v základní části, získání Poháru ČFbU nebo obhájení ligového titulu. Když si k tomu přidáš ještě medaili z MS z Finska, tak můžeme být jenom spokojeni. Na druhou stranu vím, že po osobní stránce to nebyla dvakrát zdařilá sezona. Některé věci se podařily, ale rozhodně od sebe očekávám daleko více. I proto jsem rád, že další ročník už začal. Zatím pouze letní dřinou, ale dá se začít od nuly.

Hovoříte o nespecifikovaných věcech, které se podařily. Jednou z nich byla rozhodující finálová trefa. Máte situaci stále před očima?

Párkrát jsme se na utkání s týmem dívali, tak vím, jak góly padaly. Kdybych se ale zpětně nemohl podívat na televizní záznam, pak bych moc konkrétních vzpomínek neměl. Závěr posledního finále byl totiž natolik hektický, že si spíše pamatuji pocity, které jsme měli v průběhu utkání a následně po jeho konci, než jednotlivé okamžiky.

Po oslavách a radovánkách přicházejí povinnosti. Nyní podstupujete tvrdý dril, jak snášíte letní přípravu?

Jako nutnou součást celé sezony. Ve finále je důležité, jak letní příprava probíhá. Jestli jde jen o tupé běhání a nabírání objemu, nebo absolvování kreativního přípravného programu, který dokáže nejen bolet, ale i bavit. Nebudu tvrdit, že před samotnou hrou preferuji běhání na oválu. Na druhou stranu má i předsezonní příprava své kouzlo. Když už je v plánu totiž samotný florbal, pak se k fotbalu, beachvolejbalu nebo pravidelné posilovně zase tak často nedostaneme.

Milan Garčar a jeho radost

Pojďme od přípravy k příjemnějším záležitostem. Letos si zahrajete Pohár mistrů v Mladé Boleslavi, jak k této akci vzhlížíte?

Těším se, protože Tatran se ho naposledy zúčastnil před třemi roky a poslední vrcholná klubová akce tady byla dokonce v roce 2006. A to už je nějaký čas. Navíc se turnaj bude hrát v nové podobě a stane se prestižnějším. Jsem zvědavý, zdali se podaří zajistit propagaci do takové míry, že přijde hodně diváků. A v neposlední řadě je příjemné, kde se turnaj hraje. Budeme se těšit zájmu vlastních fanoušků, pro které pár kilometrů nebude zásadním problémem.

Když jste se vrátil ze švédského angažmá, neprozradil jste, zdali bude váš návrat trvalý nebo se do Švédska budete chtít v budoucnu vrátit?

Na takovou otázku je jednoduchá odpověď. Před rokem jsme se vraceli do České republiky kvůli manželčiným studijním povinnostem a já stále tvrdím, že jsem svůj účet ve švédské Superlize neuzavřel a rád bych se tam vrátil.  Hrát v zahraničí totiž posouvá úroveň florbalu o stupeň výš. A Švédsko je v tomto směru na absolutním vrcholu.

Okusil jste soutěž ve Švédsku. Nepřemýšlel jste o další zahraniční destinaci?

Reálně jsem přemýšlel o přestupu do Švýcarska. V tomto rozhodování už ale nehrála prim sportovní kvalita, jako spíše finanční nabídka. Po sportovní stránce je to totiž podobné jako v extralize. Podmínky a zázemí jsou tady u nás mnohdy kvalitnější než v SML. A v podání Střešovic to platí stoprocentně.

A dostal nějaké nabídky Milan Garčar po uplynulé sezoně?

Ano, dostal. Ale myslím si, že teď není potřeba se o nich konkrétně bavit. Pro nastávající ročník jsem se upsal Tatranu. Těším se na Pohár mistrů a když už jednou odsouhlasili superfinále, rád bych si jej zahrál. Ukazuje se, že liga je stále kvalitnější a výborných zápasů přibývá. Bude těžké obhájit všechny úspěchy z loňska, ale v tom je krása sportu. Věřím, že dokážeme velké věci. Proto fakt, že jsem neodešel do zahraničí, neberu jako krok zpět.

Autor: Jan Václav