Třetí příspěvek věnovaný ovlivňování psychiky má za cíl seznámení s druhy regenerace, které může brankář využít jako prostředek psychického uklidnění. Řeč bude také o méně známých, ovšem o to sofistikovanějších metodách: psychomotorickém a autogenním tréninku.
REGENERACE
Nejzákladnějším prostředkem vhodné psychické připravenosti je regenerace po předchozí více, či méně náročné situaci. Regeneraci dělíme na:
Pasivní
Do skupiny pasivní regenerace, která přispívá k uvolnění brankáře po fyzické, ale i psychické stránce patří masáže, sprchy, koupele, sauny. Nejpřirozenějším a nejdůležitějším prostředkem pasivní regenerace je pak dostatečný a klidný spánek.
Aktivní
I regenerace pohybového aparátu patří k prostředkům, jak pozitivně ovlivňovat psychiku brankáře. Zařazujeme pohybovou činnost, která je svým charakterem odlišná od chytání a často využívá i změnu prostředí (bazén, les, venkovní hřiště…). Nejběžnější je zařazení regeneračního běhu – vyklusání, který je doplněn o kompenzační, protahovací cvičení (strečink). Intenzita prováděného cvičení by se měla pohybovat kolem 60% fyzických možností brankáře. K ovlivňování psychiky dochází při aktivní regeneraci i díky uvolňování endorfinů, které se nazývají „hormony štěstí“.
PSYCHOMOTORICKÝ TRÉNINK
Zahrnuje působení na motivaci, sebedůvěru, emoce, myšlení, koncentraci, optimalizaci očekávání a aspirační úrovně, na kterou je vhodné brankáře před konkrétním zápasem či jejich sérií připravit. Stejně tak nácvik dovedností psychomotorickým (harmonizací duševních a fyzických schopností) i ideomotorickým tréninkem (pilováním určité techniky či pohybu pouze ve své představě).
Psychomotorický trénink není snadný a jeho úspěšné zvládnutí záleží na individuálních schopnostech. Ale pokud vytrváte, vaše vnitřní síla se bude koncentrovat. Začít můžete sepsáním dlouhodobých (do 2 let v reprezentaci, týmová jednička) i krátkodobých cílů (povedený zápas či trénink), zkvalitňováním techniky chytání ideomotorickým tréninkem, posilováním zdravé sebedůvěry a uvědoměním si svých nedostatků a pracováním na nich.
AUTOGENNÍ TRÉNINK
Relaxační tréninková psychoterapeutická metoda, kterou si pro uklidnění před zápasem můžete vyzkoušet sami. Nutné je, aby uklidnění nebránilo vhodné aktivaci… Nižší stupeň autogenního tréninku spočívá v navození 6 pocitů, a to:
1) tíhy v končetinách
2) tepla v končetinách
3) klidného dechu
4) pravidelné srdeční činnosti
5) pocitu tepla v nadbřišku
6) chladného čela
CO KDYŽ NIC NEZABÍRÁ?
V případě, že je toho na brankáře už moc a jeho morálně volní vlastnosti jsou slabé, musí nastoupit trenér a využít jednu, nebo kombinaci možností ovlivňování gólmanovy snahy pro podání kvalitního výkonu. Děje se tak přesvědčováním (pohovorem a vysvětlováním), sociálními tlaky, sugescí, nebo lze nechat kompetence na brankáři, aby se sám sebepřesvědčováním či autosugescí dobral k potřebné aspiraci.
V závěru příspěvku využijeme citaci rozhovoru s předsedou Asociace psychologů sportu Michalem Šafářem pro server sport.idnes.cz:
Michal Šafář
„Silná hlava je tedy výsledkem dlouhodobého tréninku?
Bylo by úžasné, kdyby existovala technika, která by lusknutím prstu obrátila myšlení. Psychologická příprava má velmi podobná pravidla jako celý sportovní trénink. Musí být dlouhodobá, systematická a pravidelná. Je potřeba opravdu trénovat, cvičit, pracovat na tom, aby se pak v zátěžových situacích ukázala. Když chcete zaběhnout stovku nebo hrát fotbal, taky trvá, než balon zvládnete nebo než se naučíte techniku běhu. Stejné je to i s hlavou, taky se musí trénovat, než se z normální úrovně dostane tam, že je schopná zvládat zátěže, které v utkání jsou a které jsou vyšší než v běžném fungování člověka.
Hlavě se ve sportu připisuje velká role. Jak velký tedy má vliv?
Nemám moc rád, když se někde píše, že hlava dělá 80 nebo 90 procent výkonu. Vždy totiž záleží na sportu, člověku a úrovni. Je pravda, že čím víc jste ve špičce na hranicích limitu fyzického, technického a taktického, chybí vám 5, 10 procent, kam se můžete posouvat. A pak hlava hraje rozhodující roli v tom, že umožní posun o těch 5%, což může být na této úrovni zásadní. Všechno je vzájemně provázané a schopnost podat vrcholný výkon na hranici kapacity, navíc ještě v klíčovém okamžiku, je to, co odděluje hvězdy od průměrných. Hlava tu hraje hrozně velkou roli.“
Celý rozhovor je zde.
Autor: Jakub Koráb
