V minulém ročníku brázdil ženskou nejvyšší soutěž ještě pod názvem Tatran team Děkanka, nyní už klub plně přešel pod střešovický Tatran a bude nastupovat pod totožným názvem jako elitní mužský celek. Cílem nejmladšího extraligového týmu pro sezonu je udržet hráčky pohromadě a maximalizovat jejich individuální rozvoj.
Změnou prošel realizační tým, který opustil kouč Tomáš Pecha. Nově tak tým vede dvojice Viktor Nemrava, Luděk Pasecký. „Tomáš skončil především z časových důvodů. Kvůli zaměstnání už nemohl věnovat florbalu tolik času, kolik by sám chtěl a kolik náš mladý tým potřebuje,“ říká o Pechově odchodu Pasecký.
On nyní připravuje většinu tréninkové náplně, herní systém či videorozbory. „Viktor je ale stále ten, který velkou část našeho týmu vychoval od dětských let. Proto zná holky lépe než kdo jiný a řešíme tak společně veškeré personální otázky jako jsou sestava, motivace, přestupy a další podobné radosti,“ popisuje Pasecký fungování nového tandemu.
Co se hráčského kádru týče, Tatran přišel o sestry Terezu a Lucii Pilíkovy, které odešly do Herbadentu. „Kateřina Chvátalová a Gabriela Marešová se rozhodly pro přestup do ELITE, kde se pokusí vybudovat si lepší pozici, než jakou měly u nás,“ připojuje další odchody.
Posilám vévodí příchod brankářky Daniely Kreisingerové, jež hostuje z Bohemians. „Pro Dany bude tato sezona i celá hra Tatranu poněkud odlišná, než na jakou byla doposud zvyklá. Takže v rámci týmu bude mít i vzhledem ke svému zaměstnání a studiu především individuální rozvojové úkoly,“ přibližuje kouč, co Kreisingerovou čeká.
Od jejího angažování si na Tatranu slibují zajímavý tandem na brankářském postu. „Společně s Kateřinou Blahutovou, která udělala v minulé sezoně velký výkonnostní skok, by měla Daniela vytvořit jednu z nejlepších brankářských dvojic, jaké může extraliga nabídnout,“ věří ve Střešovicích a těší se z faktu, že obě brankářky chytají rozdílným stylem, čímž je ještě umocněna jejich variabilita proti soupeřům.
Na gólmanky budou v Tatranu spoléhat i letos. Od Kateřiny Blahutové si slibují hodně.
Velmi mladý tým doplní ještě loňská juniorka Barbora Červová, která má extraligové zkušenosti z Liberce. Jakmile se jí podaří dohnat fyzické manko a skloubit florbalové a školní povinnosti, mohla by být v budoucnu zajímavou posilou týmu.
Střešovický klub patří ke kvalitním líhním talentů, výsledky dorostenek toho byly vždy důkazem. A tak se na Tatranu těší na 2 mladé hráčky z juniorské kategorie. „V podobě obránkyně a čerstvé juniorské reprezentantky Hany Veřmiřovské a útočnice Adély Kramperové, která už na zkušenou naskočila v jarním play down a připsala si tam velmi důležité první extraligové body,“ hlásí Pasecký.
Samostatnou kapitolou jsou pak ambice týmu. „Ambice a vůbec celou motivační strukturu týmu se snažíme tlačit trošku jiným směrem. Naše primární snaha spočívá v maximálním rozvoji individuálních schopností hráček,“ objasňuje Pasecký, jinak také trenér brankářek v ženské reprezentaci.
V rámci letní přípravy dostaly hráčky pořádně zabrat, absolvovaly přes 70 jednotek, se 4-5 jednotkovou frekvencí týdně. Navíc mohly doplňovat své tréninkové portfolio individuální přípravou v menším počtu. Například v týdnu před Czech Open tým vypsal hned 12(!) jednotek. Poslední srpnový týden pak strávil na herním soustředění v severočeské Smržovce.
Není divu, že s takovým přístupem chtějí hrát ve Střešovicích výš než loni. „Pokud budeme pracovat kvalitně a poctivě, projeví se to i výsledkově a půjdeme do play off. Ideálně bychom chtěli dosáhnout této pozice už v aktuální sezoně,“ přeje si Pasecký a předpokládá, že extraliga bude letos více polarizovaná. „Nůžky mezi silnějšími a slabšími týmy se nejspíš rozevřou. Šance dostat se do osmičky by tak ale mohla být vyšší,“ soudí.
Autor: Michal Dannhofer
Tenhle rozhovor mi vážně chyběl… 🙁 Jen pro upřesnění: Neodešla jsem do Elite (mimochodem týmu, který skončil mnohem výš, než můj domovský), abych se pokusila vybudovat si lepší pozici, než jakou jsem měla v Tatran Teamu Děkanka (kde jsem, kromě pár týdnů s přetrhaným lýtkem, nastupovala pravidelně v základní sestavě), ale kvůli tomu, jak se ke mně pan šéftrenér choval. Možná to bylo osobní, netuším, ale jsem přesvědčená o tom, že si každá hráčka zaslouží alespoň minimum úcty – včetně mě – stejně jako já ji vyjadřovala trenérům během celé sezóny, na trénincích, klubových akcí i mimo ně. A i po osudovým rozhovoru, při kterém jsem se o sobě dozvěděla nepříliš hezké a povzbuzující věci, jsem dál chodila na všechny tréninky, povzbuzovala holky, který se trápily ve třetí lajně, a zabojovala v celým playdown, jen abychom nesestoupili…. moje hrdost šla úplně stranou.
Nechtěla jsem to řešit veřejně, ale tohle mě vážně naštvalo! 🙁 Nejhorší na tom je, že na Tatran jsme přinesly extraligu my z Děkanky (ať už z jakýhokoli důvodu nebo zásluhou kohokoli) a abych mluvila jenom za sebe, takový změny a rychlý spád jsem opravdu nečekala 🙁