Komu chyběl v dresu Tatranu Milan Fridrich, ten se přece jen dočkal. Velezkušený matador kvůli tréninkovému manku naskočil jen do Open kategorie. Ale nelitoval. Nakonec mohl oslavit své vůbec první zlato z Czech Open!
Málokdo tuší, že právě pražskému letnímu turnaji vděčí český florbal za to, že budoucímu kapitánovi reprezentace sport s děrovaným míčkem učaroval. Ano, možná by ho hrál tak jako tak, ale atmosféra Czech Open znojemskému rodákovi učarovala. Tehdy to byl rok lítých bojů mezi Finnstou a Pixbem, po nichž přišel čas obrovských záplav. A mezitím se vůbec poprvé seznámil s florbalovou holí sportovní nadšenec a všeuměl Milan Fridrich.
„Je to tak, já jsem vlastně v otevřené kategorii Czech Open začínal. Myslím, že to tehdy pro mě bylo vůbec první seznámení s pořádným florbalem. Jestli se dobře pamatuji, bylo to v roce 2002, a to jsem se hned společně s Panthers Otrokovice dostal do semifinále,“ vzpomíná dnes pětatřicetiletý florbalista.
Milan Fridrich, Czech Open 2015. Foto: Pavel Růžička, www.czechopen.cz
„Myslím, že nás tehdy vyřadil Future a pak jsem hrál tuhle kategorii ještě tak jednou-dvakrát. A poté už to bylo s Bohemkou v elitě,“ upřesňuje.
Po dlouhých 11 letech si tak zahrál v kategorii, kde se florbaloví rekreanti a nadšenci potkávají s týmy z celého světa. A konečně se radoval z vítězství. Je to tak, Milan Fridrich nikdy poslední zápas na Czech Open nevyhrál. Až teď. „Je to pravda, konečně jsem si sáhnul na to zlato! Měl jsem odtud spoustu bronzů, jedno stříbro, ale zlato mi pořád nějak unikalo. Naštěstí to vyšlo teď,“ dodává.
Aby ne, čtyřdenní maraton ho totálně zmohl. S béčkem Tatranu musel odehrát 10 zápasů a největší krize přišla v poslední noci ze soboty na neděli. Čtvrtfinále se Startem končilo na Tatranu před 23. hodinou v noci a v 8 ráno už začínalo semifinále se švýcarskými Rheintal Gators.
Milan Fridrich, Czech Open 2015. Foto: Pavel Růžička, www.czechopen.cz
„Ono se řekne amatéři, ale tady je ta náročnost daleko větší. Navíc my jsme nebyli vůbec v nějakým super počtu a všechny zápasy jsme hráli o gól, o dva. V posledních minutách jsme otáčeli skóre a tak jsem na tom place byl skoro pořád. Jsem fyzicky mnohem vyčerpanější, než kdybych hrál v elitě. Tam si přece jen člověk odpočine,“ říká Milan Fridrich.
Je to tak, elitní týmy mnohdy točí čtyři pětky a testují sestavu. Někteří hráči tak nějaký čas prosedí na střídačce. To se v Open kategorii nestává. A letos „rekreantům“ nepomohlo ani počasí. „Já navíc nabírám fyzičku a v těch vedrech to nebylo úplně OK. Snášel jsem to hodně špatně. Není to sice o rychlosti, ale o to víc o vytrvalosti. Jen za sobotu jsem sundal 2,5 kila a potřebuju to rychle dobrat, dostat do sebe nějaké cukry. Člověk je na halách od rána do večera a je to úmorný,“ vypráví střešovická opora.
Milan Fridrich, Czech Open 2015. Foto: Pavel Růžička, www.czechopen.cz
Zatímco on bojoval o turnajový primát, část střešovického týmu musela na trénink. „Někteří kluci se na nás byli podívat, někteří ale měli extra trénink, protože už v pátek vypadli. Když jsme hráli ráno semifinále, tak jsem bojoval i o to, abych na ten trénink nemusel,“ usmívá se. Ale prý by na něm byl stejně zbytečný. „Já už bych ho asi ani neodešel,“ připouští Fridrich.
Mladý tým z Tatranu má díky jeho počinu o čem přemýšlet a zároveň o motivaci víc. Bez zkušeného mazáka vypadl už po druhém hracím dnu.
„Po dlouhé době to bylo tak, že kluci měli od pátku volno a mohli regenerovat. Ale i oni si to užili. Pro řadu z nich to byla obrovská zkušenost, sehráli těžké zápasy a máme spoustu materiálu na čem pracovat. Bylo to pro nás dobré i přesto, že jsme si přáli postoupit dál,“ ví Milan Fridrich.
Milan Fridrich, Czech Open 2015. Foto: Pavel Růžička, www.czechopen.cz
Autor: Tomáš Rambousek
