„Bylo to přelomové mistrovství. Poprvé se konalo za velkou louží a hostila jej Kanada. Nedopadlo ale vůbec dobře, naše juniorky vyhrály jediné utkání a český florbalový fanoušek ukázal, že když se mu doslova až do kuchyně naservíruje, jak v týmu vládne pohoda a odhodlání, tak očekává výsledky. Nejen povedenou mediální kampaň.
Je třeba říci, že to, jakým způsobem český florbal umí propagovat sám sebe, je unikátní: jeho facebookový profil nejpozději v řádu týdnů dosáhne magické hranice 100 000 fanoušků, nenajdete na něm jedinou negativní zprávu o domácích florbalových luzích a hájích. Prostor, jaký mu poskytuje Česká televize, je neobyčejně velký.
Jenže fanoušek možná vůbec poprvé ukázal, že mu jenom onen naleštěný obraz nestačí, pokud nevidí výsledky. A ty, přiznejme si to, v Kanadě nepřišly. Přitom všechno bylo nastartováno zdánlivě dobře: reprezentace zvládla loni v listopadu poslední turnaj série EuroFloorball Tour před šampionátem, z týmu chodily pozitivní zprávy a své největší konkurentky ze Švýcarska svěřenkyně Lukáše Nesměráka s Karin Vavrečkovou pravidelně porážely.
Pro všechny tyto aspekty byla logická také mediální kampaň, kterou jsme měli možnost vidět. Určitým důvodem bylo jistě také to, aby mladé hráčky, už tak vystresované netradičním místem konání šampionátu, nepodléhaly ještě dalšímu tlaku ze strany médií. Ovšem unie si tímto nakonec naběhla na vidle, které si sama nastavila.
Už od pobytu na hotelu před začátkem šampionátu šlo totiž všechno špatně: nešťastné zranění si způsobila Pantělejevová, přímo v dějišti šampionátu ji následovala Kapcová. Nečekaná remíza 7:7 s Polskem byla první rozbuškou, kterou ale juniorky rychle zamázly výhrou 15:5 nad Lotyšskem. Jenže výhra s nejhorším týmem turnaje, který také z elitní kategorie sestoupil, byla jedinou a poslední. Už od prvních zápasů bylo zřetelné, že tým má problém v útočné fázi, což další zápasy jen potvrdily.
Národní tým posléze prohrál s Finskem a příhoda Petry Hložankové tak trochu vystihuje celé české působení na turnaji: obránkyně Vítkovic po inkasované brance zlostně odpálila míček tak nešťastně, že se v danou chvíli trefila přesně do procházející švédské sudí Edin. Debaty o tom, jestli měla být vyloučena za nesportovní chování nebo za zdržování hry, jsou liché, může být ráda, že nedostala rovnou vyšší než dvouminutový trest.
Přišlo semifinále se Švédskem a pověstná poslední mediální kapka. Na stránce Českého Florbalu se totiž objevilo, že po vyrovnaném semifinále prohrály naše juniorky 0:5. Už rozdíl ve skóre, jehož větší část se narodila už v první části, je poměrně značný. Češky rovněž prohrály na poměr střel, takže o nějaké vyložené vyrovnanosti je možno hovořit jen velmi rezervovaně. Ano, je třeba uznat, že nedostaly branku téměř čtyřicet minut a do té doby se jednalo o nejnižší prohru se Švédskem na turnaji, ale pointa je zřejmá.
Všimlo si jí také několik českých reprezentantek, které se nad tím rovněž pobavily. Tohle je pro unii vůbec ten největší problém, byť ve své podstatě malicherný. Je zároveň také hezké vidět, že naše hráčky nežijí v bublině. I když ne všechny. Opravdu jsme mohli slyšet z úst reprezentantek například větu, že „Švédky nevěděly, co hrát“. I když obraz byl jiný.
Poslední ránu ale dostal fanoušek v utkání o bronz se Švýcarskem. Najednou to totiž nešlo ani proti oblíbenému soupeři, který naše florbalistky takticky předčil a bral medaili. Upřímně? Fanoušky českého florbalu to musí hodně mrzet, švýcarský tým byl dost možná jeden z nejslabších v historii a Češky měly ve svém středu více individuálních osobností. Přesto odešly se slzami na tváři, protože medaile braly jejich sokyně.
Fanoušek samozřejmě vnímá také předvedenou hru. Vidí, že brankářky odchytaly kvalitní turnaj, Drbalová spolehlivě plnila roli dvojky, papírově těžší zápasy zase vyšperkovala Tomšová několika kvalitními zákroky, kterými nastavila svůj celkem jistý výkon.
Jenže před nimi to drhlo, v obraně především na úvod turnaje, útok se pořádně nenašel celý turnaj.
A fanoušek reaguje, najednou mu vadí, že po mediální masáži nepřichází výsledky a útočí na vše, co může: najednou je špatně, že trenér týmu vyhlašuje, jak má s hráčkami skvělé vztahy, že má za asistentku Karin Vavrečkovou, které je pouze 23 let, je špatně, že na mistrovství jsou přítomni činovníci unie, že mají juniorky k dispozici početný realizační tým a hlavně, řekneme-li to lidově, tak hráčkám veškeré fotky, videa a nápady omlátí o hlavu. Což je v konečném důsledku přesně to, co unie nechtěla.
Stala se ale obětí vlastní hry, protože bez předvedených výsledků staví jen mediální Potěmkinovu vesnici. A fanoušek poprvé ukázal, že mu nestačí jen stěna viditelná z řeky, ale že by chtěl celý dům i se střechou.
V Kanadě to nebylo dobré vystoupení a unie sklízí, co sama zasela. Bude zajímavé sledovat, jak se postaví k zimnímu domácímu turnaji EuroFloorball Tour ženské reprezentace. Ta drží nelichotivou bilanci dvanácti proher s týmy TOP 4 v řadě a určitě již netrpělivě vyhlíží domácí turnaj, na kterém v roce 2014 předvedla tak pěkné výkony, navíc před plným Podvinným mlýnem.
Jenže také nad ní teď bude hrozba další Potěmkinovy vesnice…“
Autor: Michal Dannhofer
Peknej clanek… aby vam to unie nezatrhla nebo nepriskrtila finance:))
Zajímalo by mě, kdo toto napsal, protože tím dotyčný vystihl přesně to, co si o tomto MS myslím 🙂
Autor je tu uveden, ne?
Autor je 100% jiný, možná je to i někdo z Unie. Podepsaný takto psát neumí, navíc je to bez pravopisných chyb.
Autorem je Michal Dannhofer, je to tam napsané přece.
Dobrý den, pod článkem sice napsaný pan Danhofer je, ale on jen přebral citaci. Hezky den přeji.
A od koho?
Všem je jasné, že jste to byl vy. Stokrát to můžete popřít, ale je v tom cítit váš styl glosátora, který chce vše komentovat!
Aha 🙂 Tak já to určitě nebyl. Jestli něco komentuji, tak přes diskuzi nebo svůj facebook. A věřte mi, že nemám zapotřebí se schovávat za jméno Michala Dannhofera.;-)
to bylo kruté:-)
Možná až se vloží o mnoho méně energie do různých medialnich a fejsbukových „tým-blbingů“ a masáží, bude zase lépe.
Bude více energie a pohody na hřišti!
To platí pro všechny repre kategorie.
Stále se to dokola opakuje, nepamatujete na fiasko muzske repre v naprosto stejnem stylu? Asi tam na svazu stale sedi (na prameni) ty stejne žáby?
Mimochodem s tou Potemkinovou vesnici to naprosto sedi na veskere deni kolem florbalu, vcetne napr. superfinále. Sport je vždy az na druhem miste, dulezita je hlavne medialni prezentace.
„jenže fanoušek možná vůbec poprvé ukázal, že mu jenom onen naleštěný obraz nestačí, pokud nevidí výsledky. A ty, přiznejme si to, v Kanadě nepřišly.“
Jelikož zmíněným „fanouškem“ je myšlena pouze velmi úzká cílová skupina – (rodiče, partneři a partnery zúčastněných + pár nadšenců – co působení juniorek sledovalo) – je přemíra nespokojenosti, se vším co cyklus provázelo, způsobena osobním zaujetím.. v případě bronzové medaile by valná většina komentářů byla naopak pozitivní. V podstatě asi přes bídný výkon na MS – chybělo jen málo a mohlo být vše jinak 😀
Ovšem to není problém jen reprezentace, ale i samotných florbalových klubů… Ty také produkují (některé více, některé méně) množství často nesmyslných příspěvků na Facebook.. Mnohdy na to mají dokonce vyhrazeného člověka, který musí dle nějakého klíče stále něco házet na stránky – protože to prý lidi chtějí… Ale opravdu to lidi chtějí? Dle mého názoru si každý čas od času rád přečte něco pozitivního či negativního o klubu, který ho zajímá, ovšem mnohdy masy příspěvků hraničí se spamováním a naopak odběratele takové stránky akorát znechutí..
Takže vše s mírou a opravdu mohutně „spamovat“, až v případě opravdového úspěchu – to pak lidi nemůžou mít co kritizovat, pokud nejsou nepřejícní závistivci :))
Kluby mají tuto činnost do jisté míry danou jako marketingovou povinnost ze strany Unie. A bohužel se poslední dobou staví marketingové povinnosti a jiné méně podstatné věci nad ty důležitější – výkon rozhodčích, pořádání utkání jako takové apod. Ale tohle téma je na jinou debatu.
Pokud mám správné informace, tak marketingový pracovníci mají v pokynech od unie povinnost určitého počtu aktivit na facebooku. Takže se obávám, že to mnohdy není ani z jejich vůle, ale prostě, že musí. Jinak přijde sankce
To jsem nevěděl, ale jestli je to pravda(že mají kluby předepsánu aktivitu na FB), tak už to zavání diktátem, jaký předvádí např. EU, což se mi, mírně řečeno, moc nelíbí.
Glosa na zamyšlenou?! MS v Kanadě jen ukázalo, jak úzká je hrana mezi úspěchem a neúspěchem, třetí = super, čtvrtí = katastrofa. A jak silné dokáže být medium zvané tisk. Zkuste se zamyslet nad tím, proč jsme čtvrté? Proč jsou Švédky o parník jinde a jak přistupují k výchově hráčů už od malička? Podívejte se, jak Švédky drží hokejku, jakou mají střelbu, nahrávku, prostě komplexně a podívejte se na naše hráčky, příp. Švýcarky. Nevyrovná se jim ani jedna! V tomto by se měla Unie zamyslet a urychleně zapracovat na smysluplné metodice výchovy hráčů. Protože se na nás tlačí další země a brzy může nastat velký problém a pak budeme rádi za bramboru.
Hráčky Finska a Švédska jsou úplně jinde. Bohužel propast mezi nimi a ostatními státy se nezmenšuje, ale naopak zvětšuje.
Zároveň, se ale nezmenšuje propast za Švýcarskem a Českem.
Slovenky odvrátily ostudu až výhrou nad slabými Lotyškami. Polsky předvedli životní zápas s Českem, ale pak to nebylo nic extra slavného a Norky byly rády, že vyhrály v utkání o páté místo, když dvě třetiny skoro nevylezly z vlastního obranného pásma.
Věc je, že si možná časem budeme muset zvyknout na další tým druhého sledu, kam patří naše holky a Švýcarky a to tým Kanady.
Tolik nadšení pro tento sport jsem u jiné družstva na MS neviděl. Jestliže se Kanada tohoto sportu chytne, máme do pár let dalšího stabilního účastníka MS divize A, který bude ve hře o bronzovou medaili.
Mistrovství v Kanadě spíš ukázalo stav dívčího florbalu.
S Glosou souhlasím, že by se mělo urychleně něco dělat s metodikou přípravy mládeže.
Ani ne tak s metodikou, jako spíše v kostce:
1) přesvědčit víc holek (nejlépe nadšených pro věc!), aby florbal hrály
– tomu se říká nutná konkurence
2) najít nové lidi ochotné trénovat fakticky zadarmo nebo najít peníze, kterými by se atraktivita zvýšila, no anebo přesvědčit ty stávající, že se opravdu musí začít pracovat v klubech zejména na individuálních dovednostech hráčů, protože repre trenér opravdu není od toho, aby učil hráčky používat i bekhend
– tomu se říká prolomit takovou tu typicky českou sebespokojenost, že nám to přeci docela jde ne?
Já tedy s článkem nesouhlasím úplně ve všem, ale samozřejmě je to realita, že zejména Švédky jsou kvalitou herní i kvalitou herního myšlení někde fakt jinde, což se leta projevuje ZEJMÉNA U DOSPĚLÉ REPRE.
Moje glosa na závěr je ta, že za mě je velké plus a palec nahoru holkám za zápas se Švédskem, protože přes kvalitativní rozdíl se holky aspoň nebály hrát a rozhodně neměly ke Švédkám respekt. Z toho pramenilo, že Švédky rozhodně neměly takovou „pohodu“, jako v jiných zápasech.
Z toho by si mohlo vzít ponaučení i trenérství dospělých ženských Janovský a kol., neboť to zalezlé vyčkávání, co s námi soupeř na naší půlce udělá, je napřesústa…
Honzo, pokud přesvědčit víc holek aby hrály znamená zvýšení členské základny a rozšíření dívčího florbalu do dalších míst, pak ano. S tím zároveň souvisí i tvůj druhý bod. S dalšími hráčkami přijdou další rodiče, ze kterých se stanou trenéři, vedoucí týmů apod.
Každý tým z extraligy a první ligy by měl mít zájem o to, aby v „jeho regionu“ byla co největší základna, ze které by časem mohl čerpat. Samozřejmě ne vykrádat malé oddíly v elévkách nebo mladších žákyních.
Je to běh na delší trať, ale výsledky se dostaví. Jen musí začít pracovat každý, komu není ženský florbal lhostejný. Kdyby se aktivně zapojil každý přispívající do místních diskuzí, situace by byla hned veselejší. 🙂
Já bych připojil ještě jednu podstatnost, a to dostatek kvalitních trenérů. Trenéry je potřeba vychovávat, a to formou asistentů u těch zkušených a formou stáží ve Skandinávii. Pokud totiž trenér mládež, a u děvčat to platí více než u chlapců, naučí něco špatně nebo vůbec z pouhé neznalosti a nezkušenosti, bude jim to chybět nebo se špatného vštípeného návyku budou obtížně zbavovat. Není nic ideálnějšího než pestrý a přitom náročný trénink, který zapojí všechny hráče. Na to ale musí být trenér kreativní a nebýt pohodlný si hřiště rozdělit na několik sektorů. Často to totiž vypadá tak, že po rozcvičce následuje nácvik střelby nebo akce 2X1, kdy hráči vždy čekají až na ně přijde řada, zapotí se tak maximálně brankáři. A po zbytek tréninku se hraje, aniž by trenér do hry zapojil nácvik herních situací nebo vůbec hru přerušil s poukazem na chybu hráčů. Tímto stylem trénování se hráči, aniž by to sami chtěli, nic pořádně nenaučí.
Pokud tady někdo píše o tenké hranici mezi úspěchem a neúspěchem, tak to přece není pravda. Čtvrté místo na světě je pěkné, ale zato předvedená hra byla katastrofa. Nechápu tenhle systém MS, když tým s jednou výhrou má vůbec šanci být v semifinále. Navíc lidem, kteří se ve florbale orientují, nestačí nakukat něco o vyrovnanosti a podpořit to milionem fotek, jak jsou ta naše děvčata skvělá.
Nemyslím si, že stejný problém je jenom u reprezentace juniorek, ale u Unie celé. Na teplých křeslech nesedí odborníci, kteří dokážou daný sport posunout na lepší úroveň, ale diplomaté, kteří sice o problémech neví vůbec nic, ale za to se hezky usmívají na fotkách. Reálné problémy se schovávají za megalomanskou akci s mediální propagací typu Superfinále. Stává se z toho pomalu takové vosí hnízdo, které má svůj svět a do kterého se nepíchá. Když se však něco najde, okamžitě se to smázne, jako stížnost Gullivers Brno na jednoho nejmenovaného rozhodčího.
Dobrý den,
10 let jsem byl mimo florbal. Ale v poslední době ho sleduji hodně i aktivně.
Tato reakce není úplně na tento článek, ale na florbalové dění obecně.
Každý brečí na ČFBU, že je špatně to a ono. Že tam sedí „bafící“ odtržení od reálného florbalu. FLORBAL, jsou přece lidé co florbal hrají,baví je a co ho „milují“.
ČFBU – je teď již dle mne hodně o profesionálních pracovnících, už to není jenom láska k florbalu. Najděte v sobě sílu a začněte pro florbal pracovat, nezvolte na valných hromadách ty „bafíky“ kteří jsou vám trnem v oku. Nastupte na jejich místa a posouvejte florbal dopředu dle vašich představ. Ruku na srdce kolik z vás je schopno a ochotno obětovat se. Pokud ano. Začněte hned a ne pouze na diskuzích.
Bohužel už florbalový důchodce.
Dědku, dědku… 🙂 Ale v jednom máš pravdu, mládí vpřed, důchodci už mají jiné starosti než bojovat s větrnými mlýny 😀
Vyborna glosa? Delate si srandu? Jsou to pouze sepsane komentare do jednoho clanku, ktere se objevily pod jednotlivymi clanky juniorske reprezentace a presne to mi na pana Danhofera jako autora sedi 😀
Přesně, sepsáno ze soupisu komentářů, přece to pan Dannhofer nebude vymýšlet že 😀 Vliv pana Krásného je evidentní, bez něj by ho ve Vítkách netrpěli napíše co mu řekne.
Mýlíte se. Pro mě jako silně liberálně smýšlejícího člověka je nakýkoliv diktát novináři nepřípustný. Svoboda slova je pro mě zásadní. Takže Michal si může psát, co uzná za vhodné 😉
Když tu píšete A) jak mají kluby povinnost plnit FB apod., pak taky napiště B) že jsou za to královsky placeni od Unie a není to jen o FB profilu, ale celkově o aktivitách směrem k divákům, propagaci vlastních klubů, florbalu apod. Ať je ta kritiky trochu vyvážená.
Myslím, že veřejnosti nejvíc vadila předvedaná hra. Co si tady budeme nalhávat. Bylo to strašné.. Videl jsem všechny zápasy holek a pořád jsem tak tajně doufal, že to bude lepší.. A nakonec jsem litoval, že jsem v to doufal. Na té hře nebylo nic pozitivního. Od standardních situací až po základní herní prvky. Sám jsem viděl zápasy mladších žáků proti ženské reprezentaci. A ty malý kluci vyhrávali bez menších problémů, což asi není úplně v pořádku. Ano, není to profesionální sport. Ale jestli to chtějí reprezentanti a reprezentantky nekam dotáhnout, tak to musi brát profesionálně. Z těch holek nebyla vidět ta zdravá nasranost na tom hřišti. Ten zápal pro boj tam prostě a jednoduše nebyl. Jediné co byla vidět, tak byla ta obrovská sociální bublina kolem toho MS. Výhra nas Lotyšskem byla samozřejmá. Ale pro diváka to bylo spíš utrpení než radost. Předvedaná hra byla strašná a jako třešnička na dortu byly ty „sehrané“ standartky. Člověk by řekl, že třeba holkám dojde, co bylo špatně, ale bohužel to tak není podle projevů na některých sociálních sítích.
Podle mě nemáme v tuto chvíli v ženách ani kvantitu, aby z toho vyšlo aspoň pár hráček, které si alespoň dovedou představit jaké to je a jak se musí dřít, aby z nich možná někdy byl top hráč, neřkuli aby podle toho jednaly a vydržely to až do věku žen a tam přežily fatální změnu ze studenta na pracujícího(to už přesahujeme problémy juniorek, ale ne tak docela, protože ty juniorky tohle také čeká). Navíc je k tomu nenutí pomalu ani úroveň extraligy(která má momentálně pouze dva top týmy a jeden tým o level pod nimi, pak nic), o nižších, či mládežnických soutěžích ani nemluvě. Zkrátka v týmech podle mě často převládají typy, které si chtějí jenom plesknout pro legraci (ono to ani jinak nejde, protože je nemá kdo nahradit) a těch pár, co chce opravdu pracovat to musí spíše odrazovat(jen si to představte – chcete makat a něco dokázat a jste takoví v týmu třeba dva, to je čistá beznaděj a dost možná to skončí ukončením kariery či rezignací a sklouznutí k pohodlnému stylu, v nejlepším případě to vydržíte, ale díky slabé konkurenci vás to stejně nedostane na svoji nejvyšší možnou úroveň). Proto je otázka, jestli by vůbec pomohla výrazná změna ve stylu výchovy od nejmladších ženských kategorií – zkrátka jestli je to vůbec možné, tedy jestli na to vůbec máme „materiál“ a jestli by to zase neodradilo ty líné, bez kterých to ale leckde početně ani nejde (i když je fakt, že kvalitní trénink je zpravidla i velmi zábavný). Jediná šance je podle mě výrazné ořezání počtu týmů nejvyšších soutěžích a snaha nabrat kvantitu v nejmladších kategoriích(i když v tomhle má ženský florbal velkou nevýhodu, a to že prakticky nemá možnost přetahovat děti z jiných sportů typu hokej, protože tam je dívek zkrátka také velmi málo)
Nemyslím si, že by děvčata měla menší touhu vyniknout než kluci. Problém je ve skladně tréninku a nárocích. Kolik děvčat hraje společně s chlapci? V mládí není lepší forma přípravy než tato.
Základní důvod, proč se ve Skandinávii hraje nejlepší florbal. Je tam rovnoprávnost mezi muži a ženami, k ženám se přistupuje stejně jako k mužům a ony hrají florbal mužským stylem. Jsou stejně trénovány a na hřišti je to znát, hrají tvrdě, rychle a přesně. Základem je historický filozofický přístup, která ani u nás, ani ve Švýcarsku nesdílíme.
Stoprocentně souhlasím, že nejlepší příprava dívek je hrát mezi kluky, sám jsem byl svědkem několika případů, kdy to přineslo výborné výsledky. Nicméně ta touha vyniknout, ta hladovost(která je nyní v souvislosti s předvedenou hrou juniorek trochu zesměšňována), to je podle mě v ženských kategoriích vzácnější jev než v mužských, je to ale jen můj pocit z toho co vídávám na hřišti a je samozřejmě fakt, že nevidím úplně všechny zápasy v ČR a tudíž může být můj pohled zkreslený. Mohou být týmy, které na očích nemám a tam to může být klidně naopak
Myslim si, že jedinej kdo by těm holkám mohl pomoc je Bedla.. Ano, je to blázen, ale rozumí florbalu a tomu jak pracovat s hráčema jako nikdo. A hlavně by se k holkám nechoval stejně jako ke klukům. Holky by poznaly co to znamená florbal. Nemůžeme po holkách chtit zázraky, když nemají pořádné trenéry co je to naučí. Za doby, kdy byl Bedla u repre žen se na ten florbal dalo koukat. Od doby příchodu pana Janovského, to je výsměch a katastrofa. Holky by měli tak zažít trochu přísnější ruku na střídačce. A pak by jsme se všichni divily, že i holky umí hrát pohledný florbal. Ale opět si unie sedí na uších a ignoruje florbal jako samotný krasný sport a bere ho jako čistě komerční záležitost.
Naprostý souhlas. Diletantství, zarputilost a hloupá nesmiřitelnost ze strany Unie, že si ho nechala utéct ke slovenské reprezentaci.
Jó, Bedla měl jít k juniorkám trénovat, ale Unie ho zamítla jako nežádoucího a s ním i… Kdo nevyje s vlky, nemůže s nimi ani do Kanady… 🙁
Jak to tak vypadá, tak Bedla by mohl pomoci téměř každému týmu. Osobně ho neznám, ale je fakt, že na co sáhne tam to nese ovoce. Že je blázen je jasné, ale blázny co jsou do toho zažraní potřebuje každý sport a o neprofi florbalu to platí dvojnásob. Bohužel jak říkáte, potřeby florbalu jdou stranou, což je smutné
Bedla budě děla Slovenky
Škoda jen, že to nečte nikdo, kdo by měl třeba jen malou možnost to kormidlo aspoň trošku pootočit…nebo lidi u kormidla ovlivnit, ne-li vyměnit… :-/
Probůh! Vždyť to jsou jen nějaké juniorky! Koho to zajímá??
Juniorské kategorie a ještě ženské, v jakémkoliv sportu,jsou pro naprosto drtivou většinu veřejnosti (i sportovní) mrtvý interes. Jsou to vyhozené prachy, zbytečně se to nafukuje…
Vy, pane, jste (s prominutím) pitomec. Rozvoj sportu, ať už ženského nebo mužského, by měl být rovnocenný, pokud se má florbal nadále rozvíjet a posouvat.
Tak proč tady ztrácíš čas? Bacha, ať si příliš neokoukáš monitor a při psaní neošoupeš klávesnici.
Také se vždy pobavím když někdo, kdo se o něco ale vůbec nezajímá, k tomu napíše komentář:-)
Souhlas. Stejne tak souhlasim s nazorem na zensky florbal od R. Mrazka 🙂 ten tady ale radeji psat nebudu…
taky souhlas s Karlem 😉 tesat do kamene:
„Juniorské kategorie a ještě ženské, v jakémkoliv sportu, jsou pro naprosto drtivou většinu veřejnosti (i sportovní) mrtvý interes. Jsou to vyhozené prachy, zbytečně se to nafukuje…“
Jasný, holky maj radši šlapat nebo si píchnout něco do žíly, co? Když je flóčo baví, ať ho plácaj, ty to čuchat fakt nemusíš.