Cecilia Di Nardo v utkání proti Norsku. Foto: Fabrice Duc, www.fabriceduc.ch Cecilia Di Nardo v utkání proti Norsku. Foto: Fabrice Duc, www.fabriceduc.ch
18. 12. 2019 Mistrovství světa žen 2019 (1) KOMENTÁŘŮ

Jsem ta, od které se čeká, že Dánsko zvedne, hodnotí střelkyně Di Nardo. Je pocta být v takové společnosti

 



Cecilia Di Nardo odehrála ve svých 27 letech už šestý ženský světový šampionát. Jako kapitánka vedla Dánsko, nicméně do povědomí se dostala především soubojem na dálku s Corin Rüttimann o vedoucí příčku v pořadí nejlepších střelkyň historie světových šampionátů. Florbalistka, která dlouhodobě působí ve Švédsku a v Malmö je spoluhráčkou Terezy Urbánkové, pak prozradila také svůj pohled na světové šampionáty.

Její zápis obsahuje 34 zápasů na světových šampionátech a 47 branek, přesto s Dánskem na turnaji skončila na desátém místě. „Není to vůbec uspokojující, jsme mnohem lepší tým, než jsme tady ukázaly, ale na tomto turnaji nám sice fungovala defenzíva, ale nebyli jsme tak efektivní v útoku, hráčky, které dávaly v reprezentaci hodně branek, tak teď na turnaji branky nedávaly. Takže musíme příjmout to, že jsme skončily zaslouženě desáté,“ zhodnotila reálně.

Nicméně věděla, že mohlo být lépe. „Ale umíme hrát mnohem, mnohem lépe. Takhle ale musíme třeba po zápase o deváté místo uznat kvality Norska,“ uvedla.

Sama na sebe upozornila překonáním rekordu Corin Rüttimann o statut nejlepší střelkyně. „Už se mi to povedlo před dvěma roky a ona mě pak překonala tuším, že za dva dny, teď mě překoná zase, je to skvělá hráčka, ale je mi ctí, být v takové společnosti,“ tušila, co bude následovat.

A skutečně, Rüttimann nakonec zakončila turnaj se zápisem 48 gólů, je tedy opět první. „Upřímně, nepřemýšlela jsem nad tím rekordem, to jsem tak nějak tušila, ale potvrdili mi to až v pozápasovém rozhovoru, chtěla jsem tady hrát čtvrtfinále. Už mě upřímně nebaví prohrávat pořád předkola play off. Musíme se prostě pořád zlepšovat a věřit jasně, že aktuálně třeba nemůžeme hrát o medaile,“ popisuje své vnímání šampionátu.

Sama je v nesmírně těžké pozici, nikoliv nepodobné například jednotlivým hokejistům ze zemí „druhého sledu“, na které se čeká před hokejovým šampionátem a oni hrají NHL. Jako příklad mohou posloužit například Anže Kopitar, kdysi pak také němečtí hráči NHL, Roman Josi a mnozí jiní.

Právě od nich se očekává, že tým prakticky okamžitě a vždy povedou. „Absolutní pravda. Cítím to i sama na sobě a sama od sebe to čekám. Samozřejmě, také v Malmö jsem pod obrovským tlakem, hraju SSL, nejlepší ligu na světě a chci ji hrát, čekají se ode mě nějaké výkony, musím vždy podat nejlepší výkon Na druhou stranu v národní týmu jsem ta, od které se čeká, že hru nějakým způsobem vždy zvednu, což je náročné,“ přiznává Di Nardo.

Florbal ji ale pořád baví. „Ale mám ráda obě role, užívám si to, je to zábava,“ zakončila Cecilia Di Nardo.


Autor: Michal Dannhofer



KOMENTÁŘE

  • Rekord napsal:

    Přijde mi, že by se výkony z divize B neměly ani náhodou srovnávat s divizí A. Je to směšné, stejně jako “rekord” Hudákové z Bratislavy. Naprosto nehodící se tyto “úspěchy” srovnávat s A divizí.

Napsat komentář

*