Michal Jedlička je svůj. Během prvního zápasu s Tatranem Střešovice dal průchod svým emocím, na lavičce byl opět k nezastavení. Po druhém zápase s Otrokovicemi poskytl otevřený rozhovor k různým tématům, které nyní hýbou sportovním světem. A jak už bývá jeho zvykem, své názory publikoval otevřeně, tak, jak je skutečně myslí.
Czech Open 2020 je v plném proudu, ačkoliv se v Praze odehrává ve značně okleštěné sestavě, kterou například v mužské elitě tvoří čtyři týmy. „Je to pro nás super příprava a jediná příprava. Může se zdát, že čtyři týmy jsou málo, ale podle mého je to třeba lepší než mít týmů osm, kde ta kvalita není taková. Je to tak, že si tady můžeme zahrát s Tatranem, což je nějaký tým zhruba na úrovni TOP 5, TOP 6, jako my a Vítkovicemi, které jsou zhruba TOP 2, TOP 3 v republice,“ vypočítává Jedlička pozitiva.
Ty našel také u Panthers Otrokovice. „Panthers mají mladý tým, omladili, ale zase mají v kádru mladé dravce, kteří se chtějí ukázat, bojují o místo,“ říká na adresu moravského soupeře.
Po pátečních remízách je elita otevřená a o postupujících se rozhodne v průběhu soboty, kdy se utká Tatran s Otrokovicemi a Jedličkovi Bohemians s Vítkovicemi. „Upřímně si myslím, že Tatran si remízou s Vítkovicemi zajistili finále, protože Pantery zítra po mém soudu přejede, obávám se, že jim dojde benzín. Tatran má tady na turnaji mnohem šiřší kádr, točí více lidí, kdežto Otrokovicím se třeba proti nám ještě zranil Lukáš Petřík, něco si udělal a nedohrál. Takže jim podle mě dojde šťáva,“ predikuje.
Do zápasu s Vítkovicemi půjde jeho tým na sto procent. „Pro nás to zítra znamená super zápas s Vítkovicemi, uvidíme, co se stane,“ usmívá se.
Už první utkání turnaje mezi Bohemians a Tatranem bylo obrovsky vyhecované. „Zápas s Tatranem byl podle mě skvělý, měl špičkové parametry a musel se líbit. Co se týče emocí, tak předesílám, že já nejsem úplně kamarád letních turnajů, ale budiž. Každopádně emoce do sportu patří, mají v něm své podstatné místo, nechodíme do divadla nebo na kafíčka,“ říká s upřímností sobě vlastní.
Řeč přišla také na současnou pandemii, která sport tvrdě zasáhla. „Upřímně si myslím, že se tady tak trochu dělá z komára velbloud, ale nechci situaci zlehčovat. Chápu, že ohrožené skupiny jako seniory je třeba chránit, ale pořád si myslím, že je tady milion dalších nemocí, typu klasická chřipka nebo rakovina, na které se umírá mnohem více,“ poskytuje svůj pohled.
Sport se prý musí vyřešit komplexně. „Podle mě je třeba vyřešit sport a mít jasná hygienická pravidla. Fotbal vydal nějaký soubor opatření, podle mě brzo. Padesát procent zápasů? K čemu mi to je? Co to je za sezónu? Chceme hrát celý ročník, nějak se to musí vyřešit,“
Florbal je navíc sportem amatérským. „Amatérský sportovec přece nemůže pořád chodit do karantény! Dokážu si představit, že půjde poprvé, podruhé, potřetí a šéf mu pak řekne: Hele, buď na florbal kašli nebo zítra už nemusíš chodit. A co mi kluk udělá? Samozřejmě, že se na florbal vykašle a já mu rozumím. To pak taky můžeme hrát s juniory a ostatními dětmi,“ říká.
Vzápětí se ale na oko opraví. „Ale vlastně s dětmi také ne. Ti jsou zavření doma, protože nemůžou do školy a tím pádem by vlastně neměly ani ten florbal hrát. To je přece postavené na hlavu,“ kroutí hlavou.
Na závěr se vyjádřil také k působení u reprezentace žen Slovenska. „Jsme velmi blízko podpisu nové smlouvy,“ usmál se Michal Jedlička.
Autor: Michal Dannhofer
