Je jedním ze tří florbalistů, kteří nemají v českém národním týmu zapsán start na světovém šampionátu z loňského roku v Helsinkách. Přesto Martina Tokoše čeká už čtvrté mistrovství, v kariéře podle vlastních slov poslední. Týmu chce pomoci zkušenostmi a klidem.
Martine, dostal ses do nominace na světový šampionát. Jak se do Švýcarska těšíš?
„Samozřejmě, že se těším moc, vím, jak to na mistrovství světa chodí a jak Tě to dokáže vtáhnout, těch 10 dní je vždy super, staráte se jen o florbal a jste s celým týmem spolu.“
Na svůj čtvrtý šampionát se vydáš po šestileté pauze. Bylo vždy Tvým cílem se na tuto elitní akci vrátit?
„Určitě, já jsem nikdy neřekl, že chci končit v reprezentaci a jsem rád, že si ve své kariéře můžu ještě jedno mistrovství světa zahrát. Budu se snažit připravit se nejlépe, jak umím, abych pomohl týmu, jak jen to půjde.“
Rozhovor vzniká ve středu, v úterý jsi měl narozeniny. Dostal jsi tedy hezký narozeninový dárek?
„Dárek to byl skvělý, vždy udělá radost, když se dostanete do týmu pro mistrovství světa.“
Jaroslav Berka uvedl, že společně s Matějem Jendrišákem máte do hry přinést určité aspekty. Jaké by to měly být?
„Myslím si, že by to měly být nějaké zkušenosti, které s Matějem určitě mám. Dobře pracovat na střídačce během zápasů, podporovat se i ve chvílích, kdy to bude těžké a dodat trochu klidu.“
Bereš na sebe také určitou roli mentora?
„To si nemyslím, jak jsem řekl, budu se snažit pomoci jak na hřišti, tak mimo něj, aby to celému týmu dobře fungovalo.“
Jaký máš na šampionátu osobní cíl?
„Já bych si přál, abych tam přijel dobře připravený, pomohl týmu co nejvíc budu moct. Abychom šli zápas od zápasu a naše výkony šly během turnaje nahoru a věděli jsme, že jsme tam nechali úplně všechno a aby to byl turnaj, na který nezapomenu, protože to pravděpodobně budou mé poslední zápasy za reprezentaci.“
Autor: Michal Dannhofer
