Ještě v 15 letech nevěděl, jestli se bude naplno věnovat fotbalu nebo florbalu. Nakonec se rozhodl pro druhou variantu, svůj čas věnuje také škole a nyní míří na jednoroční misi do Finska. Povídání s českým reprezentantem a novou posilou SC Classic Adamem Hemerkou jsme započali trochu ze široka povídáním právě o volbě mezi dvěma sporty a o společných začátcích s fotbalovou kometou Adamem Hložkem.
Proč jste dal tehdy přednost florbalu před fotbalem?
„Oba dva sporty jsem kombinoval do nějakých 15 let, kdy se to ještě dalo zvládat. Pak ale přišel ze strany fotbalového Zbrojovky menší tlak, že bych se měl rozhodnout pro jeden sport, protože už to dál takhle nešlo. A jelikož jsme měli ve Zbrojovce silný ročník a ve florbale jsem měl lepší partu a viděl jsem v tom nějaký větší potenciál i co se týče studia. Nechtěl jsem sázet na jednu kartu. Fotbalová kariéra je v tomto ohledu vrtkavá. To jsme mohli u některých hráčů vidět. Chtěl jsem i proto jít cestou studia a hrát vrcholově florbal.“
Vaší bývalí fotbaloví spoluhráči podepisují lukrativní smlouvy. Adam Hložek hraje za Leverkusen, Lukáš Vorlický je součástí Atalanty Bergamo. Neříkáte si teď zpětně, co by bylo, kdybyste se rozhodl opačně?
„Samozřejmě vás nějaké ty otázky vždycky napadnou. Ale na to se nesmí člověk ohlížet a nesmí moc přemýšlet nad tím, co by bylo a jestli bych podepsal smlouvu v nějakém velkém klubu. Já jsem rád, že jsem zůstal u florbalu, protože jsme díky němu získal spoustu kamarádů a zažil mnoho zážitků a úspěchů.“
Jste s Adamem Hložkem nebo Lukášem Vorlickým v kontaktu?
„Úplně v dennodenním kontaktu nejsme. Nedávno jsme se ale v Brně s Adamem potkali a prohodili pár slov. Zeptal jsem se ho, jak se mu daří, což asi všichni sledujeme. On se mě ptal na mojí kariéru, takže jsme si trochu popovídali. Ale jinak si nepíšeme.“
V roce 2021 jste s brněnského Hattricku přestoupil do Mladé Boleslavi. Jak tento krok zpětně hodnotíte?
„Přestup z Hattricku se udál hrozně rychle. Situaci komplikoval covid a vůbec nebylo jisté, že bude Hattrick pokračovat v nejvyšší soutěži. S výhledem k mistrovství světa juniorů v Brně jsem se rozhodl přestoupit před play off do Mladé Boleslavi a myslím si, že to bylo nejlepší rozhodnutí, jaké jsem mohl udělat.“
Hned ve vaší první sezoně se Boleslavi povedlo vybojovat titul…
„Navíc jsem mohl odehrát řadu kvalitních zápasů ve vyřazovací části a připravit se na juniorský šampionát. I mistrovství se nakonec povedlo, takže pro mě to byl zajímavý půl rok, který se rychle seběhl. Následně přišla i pozvánka do seniorského národního týmu, což bylo pro mě příjemným překvapením a asi to nikdo moc nečekal, že s pár dalšími kluky z juniorů dostaneme možnost ukázat se na Euro Floorball Tour. Přestup do Mladé Boleslavi proto hodnotím hodně kladně a jsem rád, že jsem tak učinil.“
Jaký okamžik z více jak dvouletého angažmá v Boleslavi se vám vybaví jako první?
„Jednoznačně ten první titul. Superfinále se sice hrálo na Podvinném mlýně a kvůli covidu platila omezení na počet diváků, přesto jsme si to všichni užili a speciálně pro mě to byl první velký zápas v kariéře. Navíc jsem dal gól, o to to bylo cennější. A pak se mi také vybaví domácí mistrovství světa juniorů v Brně, které pro mě bylo speciální tím, že z Brna pocházím, mám tam rodinu, takže to bylo ještě emotivnější. Na tyto dva úspěchy vzpomínám nejvíc.“
S Mladou Boleslaví se vám v uplynulém ročníku nepovedlo postoupit do superfinále. Jak si klub tento neúspěch vyhodnotil?
„Klub jako Boleslav má vždy nejvyšší ambice, primárním úkolem tedy je dostat se do superfinále a tam to pak je padesát na padesát. Před sezonou přišli noví hráči, měli jsme pomalejší rozjezd. Tým se hledal a našel se až ke konci sezony v play off. Prošli jsme čtvrtfinále se Spartou bez nějakých větších komplikací. Narazili jsme na Tatran, který do té doby v superlize neprohrál. To byla velká výzva, věřili jsme si na ně. Bohužel, rozhodovaly detaily, na druhou stranu naše výkony v play off gradovaly. Klíčový byl čtvrtý zápas, kdy jsme vedli 4:1, přesto se nám nepovedlo zvítězit. I tak jsme ale byli Tatranu rovnocenným soupeřem a určitě jsme jim to nedali zadarmo.“
Jak už bylo zmíněno, s vaší kariérou je úzce spjato i studium. V Mladé Boleslavi jste před časem nastoupil na vysokou školu. Jak zvládáte školu s florbalem na nejvyšší úrovni?
„Je pravda, že po prvním semestru jsem chtěl studium ukončit. Přestup ze střední školy na vysokou byl znát, ještě navíc jsem se dostal do reprezentace, absolvoval kempy a soustředění, takže to nebylo jednoduché. Každopádně jsem si to vyhodnotil tak, že florbalem se naplno v budoucnu živit nebudu, proto je pro mě k tomu potřeba i to vzdělání. Vyhodnotil jsme si, že na škole budu pokračovat.“
Teď se chystáte do Finska a čeká vás nová výzva. Jak jste se o draftu F-Liigy dozvěděl?
„Úplnou náhodou. Myslím, že to byla babička, která projíždí Facebook víc než já a upozornila mě na to, že jsem se umístil v žebříčku top dvanácti hráčů, kteří by se mohli v draftu objevit. To byla první zmínka.“
Do onoho zmiňovaného žebříčku jste byl vybrán finskými trenéry výběrů do 19 a 23 let. Umístil jste se na třetím místě za Filipem Formanem a Matějem Havlasem, kteří se však blížícího se draftu nezúčastní. Vy jste se proto stal jedničkou v tomto žebříčku. Vybavily se vám třeba nějaké spojitosti s draftem v NHL?
„Jde o první ročník draftu, takže na to byli všichni zvědaví. S hokejem se to samozřejmě úplně srovnávat nedá. Je hezké se v nějakém žebříčku umístit na prvním místě, z tohoto pohledu jsem se na draft těšil.“
Co vůbec říkáte na myšlenku draftu?
„Uvidí se, jak to bude vypadat dál. Ale pro mladé hráče to může být obrovská motivace, že si vás vybere nějaký finský tým. Je to velká výzva.“
Zvažoval jste kromě finské ligy nějaké další nabídky?
„Nabídek bylo víc. Byli jsme se podívat ve Växjö, kam nás pozvali. Generální manažer nás provedl městem. Podívali jsme se i na hokej, byli jsme na finálové sérii švédské ligy. To byl skvělý zážitek. Zároveň jsme viděli florbalové semifinále mezi Växjö a Storvretou, který jsem si také užil. To byla jedna z nabídek, kterou jsem řešil nejvíc. Nakonec jsem se rozhodl, že půjdu finskou cestou.“
Hrálo ve vašem rozhodování roli také to, že už jste ve Finsku v minulosti působil?
„Určitě to jedním z faktorů bylo. Líbí se mi, jak to ve Finsku funguje. Strávil jsem tam dohromady čtyři měsíce. To je pozitivní, že už jsem si život ve Finsku vyzkoušel. Tak doufám, že na to teď navážu.“
Když se většinou český florbalista vydá na sever, jde do Švédska, kde je přeci jenom cestička trochu víc umetená. Je pro vás nový projekt draftu tak zásadní, že jste si skutečně vybral Finsko?
„Samozřejmě draft hrál určitou roli. Ale větším faktorem bylo prostředí, které už znám. Navíc si chci prorazit svou vlastní cestu. Do Švédska bych určitě jednou chtěl jít, akorát jsme si teď vyhodnotil, že Finsko pro mě bude lepší. Švédsko mě láká, ale Finsko zatím vyhrálo. A to i z toho důvodu, že mi Finsko nabídne kvalitní studium. Budu pokračovat na mladoboleslavské vysoké škole, kde studuji managment obchodu, a v rámci projektu Erasmus+ budu pokračovat i na severu. Ve Švédsku jsme neměli úplně jistotu, jak by to tam fungovalo.“
Proč jste se dohodl právě s Classic?
„Projevili o mě vážný zájem. Juha Kivilehto mě kontaktoval už na mistrovství světa ve Švýcarsku. Během několika telefonátů mi vysvětlil klubovou vizi a cíle, se kterými jsem se ztotožňoval. Přeci jenom Classic jsou hegemonem finské ligy, přestože se jim uplynulá sezona moc nepovedla a vypadli už ve čtvrtfinále. O to víc cítím hlad po tom vrátit se zpátky na trůn. Určitě bylo velkou motivací stát se hráčem jednoho z nejlepších týmů na světě. Přispěl k tomu i trenér Juha Kivilehto. To je legenda Finska a hrál na stejném postu jako já. Myslím, že mi může být dobrým mentorem a předat mi značné zkušenosti.“
Co bude třeba udělat pro to, aby se titul vrátil do Tampere?
„Tým je nastavený dobře. Co jsem komunikoval s trenérem nebo některými hráči, tak chuť je obrovská. Budu se snažit co nejvíc, abychom na konci vyhráli titul a zvedli pohár.“
Do Finska možná vyrážíte s určitým poselstvím pro další mladé kluky, že se florbal dá spojit se studiem na vysoké škole. Jak se na vaše angažmá na severu tvářila vysoká škola v Mladé Boleslavi?
„Vysoké škole musím poděkovat, protože mi s tím hodně pomáhala. Tampere je univerzitní město, takže i to byl jeden z důvodů, proč nakonec padla volba na Classic. Obecně má Finsko kvalitní vzdělávání, takže bych to všem mladým hráčům mohl jenom doporučit. Je hrozně fajn vyrazit do zahraničí, získat nějaké zkušenosti, osamostatnit se a naučit se třeba i jazyk.“
Hráčův zástupce a fotbalový agent Daniel Hanus:
„Už někdy v 15 letech jsem hrál fotbal s otcem Adama ve Zbrojovce Brno a později v Králově Poli. Adama jsem zastupoval už v jeho mládežnických letech, kdy působil ve fotbalové Zbrojovce. Hrál po boku Adama Hložka či Lukáše Vorlického. Velký rozdíl mezi jednáním s fotbalovými a florbalovými kluby není. Nejdůležitější je zájem o daného hráče. O Adama byl zájem velký, a to z několika švédských či finských klubů a i z jednoho týmu ze Švýcarska. Poněkud mě překvapilo, že se jednání táhla skoro dva měsíce a nakonec jsme byli všichni rádi, ze se vše podařilo dohodnout. Ve finále jsme to zúžili na dvě nabídky. Jedna byla ze Švédska a jedna z Finska. Zájem Classic byl intenzivní, cítil jsem z nich respekt, vstřícnost a slušnost. Od začátku jsem se přikláněl k finské variantě a jsem rád, že to tak dopadlo. Adam tam bude mít fantastické podmínky a moc mu angažmá přeju.“
Autor: Gustav Ondrejčík