Ve druhé sezoně to už klaplo. Joonas Naava dovedl své svěřence k triumfu v superfinále. Finský kouč označil po vítězství nad Tatranem jako klíčové faktory boleslavský chtíč a schopnost poučit se z předchozích zápasů.
Co pro vás výhra v superfinále znamená?
„Samozřejmě hodně. Byla to opravdu dost dlouhá sezona pro všechny z nás. Zahrnovala Pohár mistrů, mistrovství světa, velký počet zápasů a akcí. A je pak úplně jiný pocit zakončit to celé výhrou a odměnit se za odvedenou práci. Já moc dobře vím, jak moc úsilí do toho kluci dali. Měli jsme i několik reprezentantů, kteří měli náročnou sezonu plnou akcí. Jsem šťastný, že jsme za to byli odměněni.“
Kdybyste měl vypíchnout jednu věc, která rozhodla duel s Tatranem, co by to bylo?
„Florbal je komplexní hra, myslím, že se nedá podtrhnout jedna věc. Kdybych však měl něco říct, tak to, že jsme udělali pro výhru o něco víc. A lépe jsme se připravili.“
Byla to ta největší změna oproti loňsku?
„Dost práce jsme odvedli už loni, ale jiné bylo to, že jsme se dokázali poučit. I v průběhu sezony přišlo poučení z prohraného finále Poháru mistrů. Po něm jsme pak vyhráli všechny zápasy. Šli jsme do této sezony s tím, že chceme nabírat zkušenosti a zlepšovat se v průběhu celého ročníku, ne jenom v některých jeho pasážích. Z každého zápasu jsme se snažili něco si vzít. To je ta klíčová změna oproti loňsku. Hodně jsme se za ten rok posunuli.“
Co jste říkal po první třetině?
„Že jsme lepší. Na střely to by 12:2, na góly 1:2. Říkal jsem, že nemůžeme vyhrát zápas během pěti minut, máme na to další dvě třetiny a musíme věřit své hře. Také jsem říkal, že určitě skórujeme a trochu jsme se bavili o tom, jak toho docílit. Byli jsme totiž v první třetině trochu netrpěliví. Tatran nám dal dva góly po laciných chybách a my oproti tomu nakládali s míčkem trochu zbrkle. Stříleli jsme ze špatných pozic. To se pak změnilo a byl to také důvod, proč jsme pak zápas otočili.“
Vaše obrana byla v superfinále famózní, nechali jste Tatran vystřelit jen dvanáctkrát. Co bylo tím kouzlem?
„To není kouzlo. Vlastně to byl velmi podobný zápas jako ty ostatní proti Tatranu. Myslím, že v posledním vzájemném utkání také neměli tolik zakončení a dnes znovu. To je prostě jejich hra, tolik střeleckých příležitostí nemají. Velmi dobře jsme proti nim bránili. Na druhou stranu jsem cítil, že bychom skórovat ještě víckrát. Jurco byl znovu absolutně úžasný, nebylo lehké mu dát gól. Nakonec jsem rád, že jsme naštěstí nějaké ty góly dali. Na základě vytvořených šancí jsme si zasloužili vyhrát.“
Jak těžké bylo ubránit Tatran v poslední třetině?
„Pochopitelně ano. Byl jsem trochu nespokojený s tím, že jsme v některých momentech byli až moc pasivní. Už během druhé přestávky jsem říkal, že se mi nelíbilo posledních pět minut druhé třetiny. Jen jsme bránili vedení. A i v poslední části jsme začali hlídáním náskoku a bylo na to moc brzo. Měli jsme být více aktivní a ještě přidat nějaké branky, protože jsem cítil, že Tatranu dochází síly. Ale samozřejmě, že to bylo těžké, mají skvělé hráče, výborné individuality. Beneš, Hanák nebo Havlas jsou jedni z nejlepších hráčů na světě a není lehké je bránit. Nakonec jsme to ovšem zvládli.“
Utkání o titul sledovala rekordní návštěva. Jak jste vnímal atmosféru?
„Bylo to úžasné. Když jste v zápase, tak to tak úplně nevnímáte, ale všiml jsem si toho už před začátkem, kdy byla pre-game show. Říkal jsem si: ‚ty jo, to je fakt cool‘ (usmívá se). Ve florbale nemáte takových duelů, jako byl tento, moc. Osobně jsem si to chtěl užít a také jsem to ráno říkal klukům, že takových zápasů v kariéře moc nezažijí, takže to musíme prožít o to víc a vzít si z toho pozitivní věci.“
Autor: Gustav Ondrejčík
Ach jo kecy kecy kecy
Sam kecas…