Byla to ona, kdo rozhodl nedělní duel dvou neporažených týmů ve prospěch Vítkovic. Zatímco loni sbírala Hana Sládečková zkušenosti a sestavou rotovala, letos se stává tahounkou svého týmu. Už na konci minulého ročníku zaujala vítkovickou legendu Daniela Foltu a letos to společně se svým dvojčetem Evou a Denisou Ferenčíkovou v jedné formaci začíná roztáčet naplno. Akce tohoto tria nesou stále větší nebezpečí pro branku soupeřů. Svou herní pohodu Hana naplno ukázala právě při rozhodující akci nedělního utkání s Bohemians.
Hanko, byla už v týdnu cítit nějaká zvýšená pozornost kvůli utkání s Bohemians?
„Čekali nás o víkendu dva těžcí soupeři a snažily jsme se připravit na oba zápasy stejně. Nechtěly jsme podcenit tým Chodova jen proto, že je o nějaké to místo níž. Každý tak nějak věděl, že neděle bude obtížnější, ale aby se nám do nedělního zápasu nastupovalo s větším klidem, musely jsme v sobotu vyhrát.“
Nedělní utkání bylo hodně vyhecované a tvrdé. Bylo těžké udržet emoce?
„Některé zákroky byly opravdu zbytečné a nečestné. Myslím, že to nemuselo být. Podle mého jsme naše emoce zvládly a taky jsme z toho nakonec těžily, a to gólem v přesilovce.“
Ve třetí třetině jsi byla ošetřována. Jsi nyní stoprocentně fit, nebo ses ‚kousla‘?
„Šlo o lehčí podvrtnutí kotníku. Mám s tím opakovaně problémy, jen jsem čekala, kdy to zase přijde. Ale není to nic vážného, chtělo to jenom stáhnout a bylo to, a je to, v pohodě.“
V prodloužení jsi pak vstřelila rozhodující gól. Kdy ses rozhodla, co provedeš?
„Nějak to vyplynulo ze situace, moc jsem o tom nepřemýšlela. Jen jsem si říkala, že když už se mi povedlo obehrát obránce z levé strany, tak si nevrátím míček na forhend. Bála jsem se, že by mi ho ještě stihla vypíchnout, tak jsem si počkala na bekhendu a vyplatilo se.“
Prodloužení trvá jen pět minut a musely se ti mihnout hlavou i myšlenky na nájezdy. V sobotu jsi proti Chodovu neuspěla, šla bys proti FbŠ?
„Dobrovolně určitě ne.“ (směje se)
Téměř pokaždé, když výrazně vedete, polevíte a necháte soupeře snížit. Čím to? Co je třeba udělat pro to, abyste se toho vyvarovaly?
„Získáme pocit, že je zápas téměř rozhodnutý a polevíme v soustředěnosti, čehož potom soupeř dokáže využít. Ale myslím, že se to lepší. Dáváme si větší pozor a snažíme se hrát od začátku do konce za jakéhokoliv stavu.“
Sama jsi se zvedla bodově a už teď máš jen o bod méně než za celou minulou sezonu. V čem to tkví?
„Minulá sezona pro mě byla v mnoha ohledech úplně jiná. Přišla jsem si zkusit zahrát extraligu a nevěděla jsem, co od toho čekat. Nový tým, jiná soutěž, nové metody… Ze začátku to bylo náročné. Zkušenosti jsem měla jen z první ligy juniorek. Teď už jsem více v klidu, připravená, vím co můžu čekat a hraje se mi lépe.“
Autor: Michal Dannhofer
