O ženském finále diskutovali na tiskové konferenci také zástupci realizačních týmů obou soupeřů. Jak hlavní trenérka Chodova Michaela Marešová, tak Pavel Palata z Vítkovic se shodli, že na bitvu o všechno se oba celky velmi těší. Podle Palaty je ale smutné, že díky rozhodnutí v jednom utkání se mistrem nestane opravdu nejlepší, ale nejšťastnější celek.
Vítkovice vyhrály základní část, vzájemná utkání obou týmů ale byla jako na houpačce: na úvod sezony prohrál Chodov v Ostravě 1:8, v únoru pak Vítkovice podlehly Chodovu 4:6. „Nálada v týmu je pozitivní. Všichni se na finálový duel těší, byť je samozřejmé, že tento systém, ačkoliv je marketingově výborný, tak neukáže, který tým je v České republice nejlepší, pouze ten šťastnější ze dvou nejlepších,“ uvedl Pavel Palata, který na tiskovce nahradil trenérské trio. „Budeme se snažit, abychom těmi šťastnějšími byli my,“ dodal.
Chodovská trenérka Michaela Marešová zopakovala tradiční sportovní pravdu. „Na zápas se extrémně těšíme. Víme, že obhajoba titulu je ještě náročnější než jej poprvé získat, ale jsme zdravě sebevědomí, vyhecovaní a nejsme uspokojení z toho, že jsme v Superfinále. Chceme jej vyhrát,“ vyhlásila bojovně.
Podobně jako Palata, také Marešová má pro soupeře slova uznání. „Na druhou stranu, respektuji Vítkovice za to, co se jim v sezoně podařilo, po všech těch odchodech. Určitě to nebude lehký protivník,“ připomněla zahraniční angažmá Sládečkové, Ratajové nebo Klapitové.
Letošní Superfinále dá vzpomenout na fantastické semifinálové série obou soupeřů v posledních třech letech. „Jsem ráda, že to jsou právě Vítkovice, které nás prověří v tom rozhodujícím utkání. Jednak kvůli loňské fantastické semifinálové sérii, kterou jsme rozhodli až v sedmém utkání, a také kvůli facce na začátku sezony, kdy jsme prohráli před Pohárem mistrů v Ostravě 1:8,“ rekapituluje Marešová.
Věří, že její tým je na tom lépe. „Při vší úctě k Bohemians si myslím, že Herbadent byl pro nás těžším soupeřem, a fakt, že jsme vyhráli 4:0, překvapil i nás. Čekali jsme možná větší odpor, ale ty zápasy rozhodně nebyly snadné,“ podotkla.
Autor: Michal Dannhofer
V případe prohry týmu Virkovic (at uz mužského nebo ženského) se
Urcite v komentáři trenéra dozvíme, ze tým byl v zapase lepsi, ale soupeř mel štěstí a prohra byla náhoda. 🙂
Vzhledem k tomu, že je to ne jeden zápas to může být i pravda, i když samozřejmě nemusí:-)
myslím, že české superfinále předskočilo dobu, vývoj… navíc – to naše je dost specifické tím, že pomocí této událostí si načechrávají peříčka lidé, kteří v unii už dávno neměli být, protože mu nic nepřináší a hřejou si tam pouze svoje teplá místečka a dále potom tím, že hráči, potažmo oddíly jsou jaksi v roli tajtrlíků a skoro mi až někdy připadá, že jsou tam jaksi navíc a otravují pohlaváry nahoře svými nesmyslnými požadavky. jsem docela zvědav, co se změní zítra oproti minulosti … opět trapná show, opět šikana hráčů, opět amatéřina za jediným cílem – překonat návštěvnický rekord ?
Všichni proti tomu Supernesmyslu jen remcají, ale reálné kroky k jeho zrušení neudělá nikdo? Proč?
Problém bude v tom že drtivé většiny florbalistů se to netýká, netuší jaké to je být na vrcholu sezony rukojmím pohlavárů unie a zároveň jejich kašpárky pro pobavení veřejnosti, takže jim to je jedno.
Je mi docela líto Vítkovických holek. V případě, že by vyhrály, slyšely by po zápase v kabině z úst trenéra pravděpodobně větu: „Vyhrály jste, protože jste měly více štěstí, ne protože jste lepší.“
Trenére, díky!
Přidá taková věta slečnám sebevědomí? Srazí ho spíše dolů. Celý rok fyzicky makají, během zápasů a tréninků se na ně vytváří psychický tlak, hráčky jsou mnohdy kvůli toho ve stresu, obětují florbalu hodiny a hodiny volného času, času, který by mohly věnovat rodině, přátelům, přítelům či přítelkyním, studiu, cestování a jiným koníčkům. Tohle vše podstupují jenom pro to, aby se jim mohlo říct při dosažení pomyslného vrcholu: „Měly jste jen více štěstí.“
Být vítkovickou hráčkou, bral bych to jako znevážení mé práce, lépe řečeno výkonu, který podávám na hřišti. Chtěl bych spíše slyšet, že jsem dobrý a proto jsem finále vyhrál, než vše svalovat na štěstí.
Pokud je Superfinále opravdu jen o štěstí, tak řekněte třeba takovým fotbalistům německé reprezentace, že jsou mistři světa jen proto, že mají více štěstí. Finále světového šampionátu se hraje přeci taky jen na jeden zápas. Hned po tom co tuto skutečnost oznámíte německé fotbalové reprezentaci, jděte do organizace posledního mistra v americkém fotbale Denveru Broncos, dále pak do Barcelony (poslední vítěz Ligy mistrů), do Sevilly (Evropská liga), za Novakem Djokovicem (Wimbledon, US Open, Turnaj mistrů, Australian Open můžete si vybrat, za který finálový zápas v roce 2015 respektive 2016 mu to řeknete). Mohl bych pokračovat dál a dál.
Byl bych nerad, kdyby tento příspěvek ze mne udělal zastánce Superfinále. Já osobně jsem vůči tomuto projektu skeptický. Určitě nabídne skvělou atmosféru, přece jen 10000 a více lidí se na vás jen tak podívat nepřijde. Na druhou stranu, takové Vítkovice (včetně mužské složky) si už 4 roky nezahráli finále doma. A věřím, že by se jim určitě líbilo, kdyby se při finálovém utkání neslo halou jen skandování jejich fanoušků. Jako tomu bylo při 6. utkání semifinále s Mladou Boleslaví (muži).