O největší překvapení devátého kola se postaral extraligový nováček z Kladna. Ten po nejtěsnější porážce od Liberce zabral a dokázal zvítězit nad úřadujícími vicemistry Evropy z Vítkovic. V utkání hrál prim bývalý hráč střešovického Tatranu a nyní útočník Kladna Jan Hněvkovský, který jednu branku dal a na jednu přihrál.
Honzo, postarali jste se o senzaci kola. Porazili jste Vítkovice. S jakou taktikou jste šli do zápasu?
V týdnu jsme ztratili tři body s Libercem, takže jsme si řekli, že bychom měli uhrát nějaký solidní výsledek s kvalitním soupeřem. Trenér nám před zápasem řekl něco o jejich rozehrávce, ale jinak jsme nebyli takticky svázáni. Osobně jsem si chtěl utkání užít, což se nakonec povedlo.
Jak jste zmínil v týdnu jste prohráli s Libercem. V čem byla utkání rozdílná?
Určitě v kvalitě soupeřů. Vítkovice jsou florbalově někde jinde než Liberec. Já bych viděl největší rozdíl v gólmanech. Nechci se Romana Ciompy nijak dotknout, ale neměl svůj den. Naopak Lukáš Bauer zachytal ve čtvrtek perfektně. Myslím si, že Liberec nás porazil naší vlastní zbraní, kterou je slušná obrana a skvělý brankář.
Vraťme se k utkání s úřadujícím evropským vicemistrem. Jaké bylo utkání z vašeho pohledu?
Začátek zápasu byl velmi rozpačitý. V prvních pěti minutách jsme vůbec nehráli a naštěstí jsme dostali pouze jednu branku. Pro nás bylo dobře, že se nám poměrně brzo podařilo vyrovnat, to Vítkovice zaskočilo a zbytek první třetiny jsme zvládli. Druhá třetina byla vyrovnaná, my jsme bohužel inkasovali po individuální chybě. Ve třetí třetině jsme na chvilku přestali hrát, což Vítkovice potrestaly. V posledních deseti minutách jsme dokázali párkrát Vítkovice zavřít, což nám pomohlo. Nebýt posledních dvou minut, závěr by byl celkem bez problému.
Základem úspěchu byla první třetina, která byla klíčem k pozdějšímu vítězství. Souhlasíte?
Určitě. Dalším důležitým faktorem bylo, že jsme se v průběhu utkání neuchýlili pouze k defenzívě, ale snažili jsme se přidat další branky.
Vstřelil jste v prvním dějství vyrovnávací branku. Vzpomenete si na celou situaci, která jí předcházela?
Při té brance odvedl důležitou práci Ondra Kozák, který vybojoval míček na středu a posunul ho Márovi Slukovi. Ten mi poslal dlouhou přihrávku vzduchem mezi dva beky a já jsem do míčku jenom plácnul. Míček naštěstí proklouzl mezi Ciompovy nohy.
V utkání jste měl ještě další možnosti, které mohly skončit brankou…
Bohužel jsem nedokázal šance využít. Ve třetí třetině jsem vypíchnul Tomašíkovu rozehrávku a šel jsem sám na brankáře. Roman Ciompa mi dobře zúžil střelecký úhel, tak jsem mu jen vyprášil výstroj.
Do třetí třetiny jste šli za dvoubrankového vedení. Vítkovice na vás vlítly a snížily na rozdíl jediné branky. Co jste si v tu chvíli říkal?
Byl jsem celkem v klidu. Já mám s Vítkovicemi dobrý zkušenosti z juniorů, když jsem hrál v Tatranu. Tam jsme Vítkovice v mé poslední sezoně dvakrát porazili. Na druhou stranu jsem si říkal, že ztratit takhle rozehraný zápas by byla velká škoda.
V úplném závěru třetí třetiny si Vítkovice vytvořily velký tlak a sahaly po vyrovnání. Nebál jste se v té chvíli o výsledek?
Na strach nebylo místo. Chtěl jsem vyhrát stůj, co stůj. Po prohraném zápase s Libercem jsem byl hodně zklamaný. Teď jsem rád, že se nám podařilo zvítězit a já mohl dát volný průchod svým emocím. Pořádně jsem si zakřičel, jediné negativum bych viděl v mém chraptění. Jestli však budeme vyhrávat, jsem ochotný mít každé pondělí hlas jako rockový zpěvák.
Může vás toto vítězství nakopnout do dalších bojů?
Já doufám, že ano. Zatím se nám daří sbírat body proti lepším soupeřům, ale musíme zvládnout zápasy s týmy okolo nás. Tyto zápasy budou vzhledem k play off nejdůležitější. Nemůžeme spoléhat jen na zápasy s týmy ze severu Moravy.
Autor: Jan Václav
to je frajer!!!