Příběh světoběžníka Jana Eckhardta skýtá i kapitolu "Korea".
6. 3. 2021 Švédsko (3) KOMENTÁŘŮ

Happy Goalie v SSL. Jak si dobrodruh Eckhardt plní sny a učí gólmany v Koreji i na Islandu

 



Florbaloví fandové na něj už asi zapomněli. Ale on si teď opravdu říká o pozornost. Na vlastní pěst vyrazil do světa i Švédska a dnes je gólmanem, který o sobě může říkat, že chytal jednu z nejprestižnějších lig světa. Kromě téhle mise ale také platí za světoběžníka a do tajů gólmanského řemesla zasvěcoval nadšence třeba v Koreji nebo na Islandu. Teď se snaží zachránit Höllviken v SSL, i když sezonu začínal až jako třetí v pořadí.

Roztáhl v bráně nohy od tyče k tyči, předvedl skoro gymnastický provaz a k tomu instinktivně vytáhl pravou ruku po míčku, který hledal cestu k tyčce. Báječný zákrok, jakých se při florbalových nájezdech zrovna moc nevidí. Jan Eckhardt si řekl o pozornost. Působivým „sejvem“ proti Augustu Bergqvistovi z Falunu dal poprvé nahlas najevo, že chytá SSL. A pak dokázal o bod obrat i Storvretu.

Ano, v překvapivém výsledku 8:7 po prodloužení v duelu šampionů s outsiderem měl prsty český gólman, kterého v Česku možná už odepsali…

Rostl pro florbalovou Spartu, asi by v Česku nešel jinam, vždyť vyrůstal v tamní juniorce. Svými výkony ale zaujal i trenéry juniorské reprezentace, a když česká lvíčata v roce 2017 vyrazila na mistrovství světa do Växjo, přivezl domů bronz. Sice chytal jen jeden zápas ve skupině s Polskem a jinak kryl záda Danielu Mückovi. Ale medaile potěšila.

Pak ale přišla tvrdá realita. Stálicí v brankovišti Sparty je Martin Beneš. A prostoru, který se Janu Eckhardtovi za dvě sezony dostalo, bylo rovných 219 minut. Byl to výmluvný fakt a také signál, že je čas, jít o dům dál. „Fakt mě nebavilo v Česku pořád jen makat a sedět. Druhý faktor byl ten, že mě to extrémně táhlo někam do zahraničí. Obecně mě to v Česku nudilo a potřeboval jsem výzvy,“ vypráví.

Nebýt Sparty, asi by to ale samozřejmě nešlo. Právě na Podvinném mlýnu potkal tenhle florbalový dobrodruh jiného světoběžníka – Korejce Sang Hoon Leeho. Slovo dalo slovo a na oplátku zase Jan vyrazil do Koreje, aby pro tamní nadšence udělal brankářský seminář. „Byl to šílený nápad, ale já takové výzvy miluju. Ještě v den odletu jsem dělal poslední ústní maturitní zkoušku a paradoxně mi přistála otázka o jihovýchodní Asii. Za pár hodin mi letělo letadlo,“ vypráví Jan Eckhardt.

Jan Eckhardt šířil florbalovou osvětu v Koreji.

Jan Eckhardt šířil florbalovou osvětu v Koreji.

Při korejském výletu také kývl na nápad tamní party a zašel ke kartářce: „Ten výklad z karet mi zaplatil právě kluk, který mi zorganizoval korejský kemp. Měřil 150 centimetrů, všichni z něj měli respekt. Na první pohled byste řekli, že je nějaký kluk z podsvětí, ale byl to strašně hodnej a upřímnej člověk. Vytáhl balík peněz, ani nevím kolik… A narovinu říkám, že to, co přečetla ta kartářka, se naplňuje…“

První adresou na cestě za florbalovým snem, zahrát si florbal ve Skandinávii, se stal Lund. Třetiligový celek z univerzitního města odpověděl na troufalý mail. „Pokud nám ukážeš, že jsi lepší než naši gólmani, můžeš se stát členem našeho týmu,“ stálo v odpovědi. Helsingborg z elitní SSL prostě zájem neměl. „Vyrazil jsem a když jsem se potkal s manažerem klubu, vysvětlil mi, že mám týden na to, přesvědčit trenéry, že můžu být platný. Zároveň na stole byla smlouva, ve které stálo, že mi nic nebudou platit, že si musím sám zařídit bydlení a že mi nezařídí ani práci a že budu platit příspěvky. Dřív, než mi to dovyprávěl, tak to měl podepsané. Prostě jsem tam chtěl být. Za jakoukoliv cenu…,“ vypráví bezelstně Jan Eckhardt.

Bydlení našel v malém suterénním bytě s malým oknem v domě, který patřil právě manažerovu Lundu. „Vlastně jsem se tam vnutil. Když to přeženu, bydlel jsem v jeskyni,“ směje se. „Byl to byt v podzemí a samozřejmě jsem vedle nájmu musel platit i příspěvky klubu, kde jsem hrál. Prostě takové byly podmínky. Ale na tým nemohu říct jediné špatné slovo. Bylo to skvělé,“ svěřil se už loni pro web Florbalmagazin. Sezona trochu pokazilo zranění, ale Lund s českým gólmanem, který se opravdu stal jedničkou, pak senzačně útočil na postup do AllSvenskan. K tomu však nedošlo. Covidová doba vše zastavila. „Jen škoda, že nám o bod unikl postup. A poslední kolo už se nehrálo,“ dodává Jan Eckhardt.

Po roce ve třetí lize ale přišla chuť zkusit něco dál a možnost nabídl Höllviken. „Přes Martina Kisugiteho jsem se dostal na pár tréninků a řekli mi že mě chtějí podepsat. Byl jsem vlastně v tu chvíli týmová dvojka. Splnil se mi sen. Na chvíli jsem se vrátil do Česka, tam jsem koupil jsem peugeota 206ku za 25 tisíc korun, který mě dovezl až tam a nová štace začala…“

Jenže přišla komplikace. Höllviken totiž přivedl ještě jednoho gólmana – dánskou jedničku Mika Trolleho Linda. „Nezbylo mi nic jiného, než tvrdě makat a vydobýt si místo,“ potvrzuje Jan Eckhardt. „Ale aby to nevyznělo zle, já mám s Mikem nadstandardní vztah, když chytá on, přeju mu to nejlepší, a naopak. A on chytá opravdu výborně, troufnu si říct, že momentálně je lídr týmu.“

Pokud se ptáte, jak těžké je přežít ve Švédsku, kde najít peníze na život na severu, a kolik celá tahle story stojí, vysvětlení nabízí další slova. „Něco jsem měl našetřeno a taky jsem vybral stavební spoření…“ vypráví. „S prací mi pomohl klub. Jezdím do přístavu, kde vyndáváme krabice z kontejnerů, často stelivo pro kočky,“ směje se i faktu, že společnost mu často dělají imigranti třeba z Afriky. Na dálku pak studuje vysokou školu v Praze a polyká hodiny švédštiny.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Jan Eckhardt (@honzaeckhardt)

Oproti Lundu se zdál Höllviken snovou destinací. Jenže. Nenechte se mýlit. Covidový čas zařídil to, že se od třetí ligy dolů nehrálo, a tak případný střídavý start v nižší lize pro třetího gólmana týmu nepřicházel v úvahu. A přišly i trable s bydlením. „Fakt to není sranda. Za tuhle sezonu už jsem se dvakrát stěhoval. Jednou dobrovolně a podruhé mě vystěhoval a okradl majitel domu,“ vypráví Jan Eckhardt. „To už se mnou byla přítelkyně, která studuje na univerzitě v Lundu. Reklamovali jsme vlhkost ve zdech. A majitel nám nakonec sdělil, že jsme nesprávně topili. Přitom jsme se drželi jeho instrukcí. Tak jsme se vystěhovali, ale vratnou kauci už jsme neviděli. Mohlo by se to zdát jako drobnost, ale i nějakých 30 tisíc je pro nás samozřejmě docela dost. Snad to z něj ještě dostaneme,“ nepřestává věřit.

I tak se ale v Höllvikenu splnilo florbalovému dobrodruhovi přání. Opravdu se dostal do brány v zápasech SSL. Zatímco týmová jednička Mike Trolle přesvědčoval o svých kvalitách, dvojka Erik Lennheimer přerušil sezonu kvůli zranění. A Eckhardt nakonec také dostal šanci. I když byl ze začátku spíš jen obětním beránkem. Poprvé to bylo proti Dalenu při debaklu. Za poslední třetinu inkasoval 5 gólů. Pak přišla šance s Falunem, kde chytil zmiňovaný nájezd. Pak to bylo 26 minut proti Pixbu v také už ztraceném zápase, ale svůj minizápas za 26 minut vyhrál 2:1. Nakonec také nastoupil poprvé jako první gólman – a rovnou proti Storvretě.

Jan Eckhardt ve švédské SLL. Foto: Höllviken Innebandy

Jan Eckhardt ve švédské SLL. Foto: Höllviken Innebandy

Výsledek byl senzační. Bod z Uppsaly za prohru 7:8 v prodloužení může mít na konci sezony cenu zlata a také asi nepotěšil spoustu sázkařů. „Tři body byly daleko, i když jsme dvakrát vedli o tři góly, ale dva za vítězství v prodloužení být mohly, to samozřejmě mrzí,“ říká čtvrtý český brankář v SSL. Před ním si prestižní ligu zachytali Tomáš Kafka, David Rytych a Jan Binder. Letos okusil atmosféru nejvyšší švédské soutěže i Martin Haleš, ale zůstal jen na střídačce.

To Jan Eckhardt pomalu sbírá minuty a možná brzy překoná svou porci z české ligy. „Je to super, jsem moc rád že teď něco chytám. Strašné moc si užívám, hrát proti nejlepším hráčům na světě. A cítím také, že si snad pomalu získávám respekt kluků,“ vypráví. Jenže není úplně jisté, zda se Höllviken v elitě udrží. Zůstane tedy i kdyby se sestoupilo? „Mám tu ještě rok platnou smlouvu, ale teď těžko říct, co bude. Je to velká nejistota. Když se v Česku hrálo o titul, byly to úplně jiné starosti. Byla to sranda. Tohle je hra o bytí a nebytí,“ vypráví.

Plány švédské mise ale pro Jana Eckhardta zdaleka nekončí. Chce na severu dál zůstat. „Ale potřebuji opravdu chytat. Bylo šílené, čekat půl roku na zápas. Člověk se pak v bráně po takové pauze zrovna dobře necítí. Naštěstí postupem času jsme v bráně častěji a je to čím dál lepší,“ říká.

V hlavě má pak ještě jeden plán – posunout projekt Happy Goalie dál do světa: „Ty kempy pro brankáře mě opravdu baví. Naposledy jsem byl na Islandu, kam jsem jel úplně naslepo a vůbec netušil, koho potkám. Nakonec jsme měli místo osmi hned 12 brankářů a mělo to opravdu super ohlas. Navíc mě kluci tím, kolik jich nakonec bylo, nechali vlastně i hezky vydělat. To bylo nad očekávání, vždycky jsem to měl postavené tak, aby se mi jen vrátily náklady na letenku,“ vypráví. „Ale ještě bych rád udělal trip, který mi překazila korona. Šanghaj, Melbourne, Perth. To je můj plán…“

Ještě předtím ale chce Höllviken zachránit mezi elitou. Jestli se to podaří, ukážou další týdny. Tenhle oranžový klub ale už dnes ví, že má v zádech sakra odhodlaného gólmana.


Autor: Tomáš Rambousek



KOMENTÁŘE

  • flrbl napsal:

    Super, velmi mu fandím! Odvaha a iniciativa se vyplácí. Myslím, že se vrátí do Sparty jako jednička

  • hudino napsal:

    Návrat velkého Ramba na největší český florbal web? :-O
    Skvěle! Jen Binec mi chybí mezi golmany, asi třeba opravit 🙂

  • Taky Petr napsal:

    Vyrostl ve Future, které po jeho konci pohltila Sparta. Měl tu smůlu, že Beneš do branky nikoho jiného nepustí. Ohlížel se i jinde, nakonec pro kariéru udělal to nejlepší. Sám si prošlapal cestu, to se cení.

Napsat komentář

*