Světový šampionát žen se letos koná v Singapuru a domácí reprezentace společně s Japonskem dokázala postoupit do osmifinále turnaje. S ohledem nejen na lokalitu šampionátu se Florbal.cz snažil zaměřit na téma rozvoje florbalu v Asii. Rozhovor tak poskytl finský trenér Timo Suonpää, který se florbalu v Asii věnuje a na turnaji pomáhá také domácí reprezentaci.
Timo Suonpää může být širší veřejnosti známý jako trenér SB-Pro z doby, kdy v tomto týmu působily Denisa Ratajová s Hanou Sládečkovou, v posledních letech ale s projektem Smiley Coaches obráží florbalové rozvojové země a dlouhodobě se věnuje Asii, především Singapuru.
Světový šampionát žen pak prožívá jako poradce domácí reprezentace. „Jsem trochu zklamaný z diváků, že jich moc není, včera to ještě bylo dobré, když na Německo přišlo asi 700 diváků. Haly jsou více než dobré a myslím si, že jsou dobré, navíc finálový víkend bude ještě ve větší hale, takže uvidíme, jak to půjde ohledně diváků,“ říkal v rozhovoru před utkáním se Slovenskem.
Na ten byla návštěva znatelně nižší, na tribuně pro platící diváky sedělo v okamžik zahájení utkání zhruba 70 osob. „Chtěl bych tady vidět školáky, děti. Ale vím, že teď mají prázdniny, nicméně chtěl bych, aby přišli, aby získali nějakou vášeň pro florbal, viděli ty nejlepší hráčky naživo,“ říká. „Před asi patnácti minutami jsem dostal informaci, že není dostupných zhruba 1900 lístků, kapacita by nakonec měla být osm tisíc, takže doufám, že se dostaneme na 4-5 tisíc diváků,“ přeje si před finálovým víkendem v Indoor Stadium.
Na turnaji se daří především Japonsku a domácímu Singapuru, oba celky ale do elitní osmičky neprošly. Jak to může pomoci jejich rozvoji? „První lajna Japonska je dobrá, opravdu velmi dobrá, ale moc nevím, protože mají jenom nějakou ligu. Musíme pochopit jednu věc: V Singapuru máte zhruba 5 000 dospělých hráčů, kteří hrají florbal jako registrovaní hráči a hraje se i na školách, takže máte k dispozici nějakých 15 000 hráčů. Takže tady je florbal celkem silný, ženský národní tým je dobrý, mnohem lepší než mužský, ale co se týče lokální Asie třeba Thajsko nebo Filipíny soutěže nemá, takže je to hodně těžké,“ popisuje.
Jaký má tedy asijský florbal potenciál? „To je otázka, na kterou se všichni z Evropy ptají: musíte pochopit, že systém v Asii je úplně jiný. Pro nás Finy nebo třeba pro Vás Čechy je normální, že třeba v juniorském věku hrajete v klubu. Ale v Asii je obrovský tlak na studium a neexistuje vlastně taková ta klasická klubová struktura. Prostě hrajete ve škole anebo ne,“
„V roce 2025 se budou konat Světové hry v Číně, už mám nabídku jim pomoci, ale musíte zase pochopit, že život v Asii je jiný, všechno je tady jiné. Zrovna Čína je klíčem. Má miliardu lidí, ve školách 200 milionů dětí. Pokud by se jim tedy povedlo dostat florbal do škol, tak si logicky můžeme představit, co by se stalo,“ zasní se. Je to reálné? „Čína tak prostě funguje, pokud to budou chtít dostat do škol, tak to tam prostě dají a bude najednou 200 milionů hráčů,“ říká.
Šampionát podle něj změní majitele zlatých medailí. „TOP týmy jsou v odstupu, je super vidět Singapur a Japonsko v TOP 12. Myslím si, že Švýcarsko trochu ztrácí, Česko se přibližuje. A myslím si, že vyhraje Finsko,“ uzavírá finský trenér.
Autor: Michal Dannhofer
Celé MS dostalo punc totálni blamáže poté co na domácí čtvrtfinále bylo s bídou 150 diváků. Za tuhle celou frašu dovolených v Radissonu bez diváckého zájmu, vypadající jak školní turnaj, zaplatilo florbalové hnutí horentní sumy, mnohde se málem skládali, aby vůbec doletěli….příště by MS chlapů mohlo být třeba v Grónsku za účelem světovosti.
Zrcadlo toho, jakým je florbal (alespoň ten ženský) zatím stále sportem. Porovnejme to s aktuálním MS v házené.
Moc to vlastně nejde.
Troufnu si tvrdil, že kdyby se pořadatelství vyměnilo, tak by na florbal v Evropě diváci i tak přišli a na házené v Singapuru by to bylo stejně divácky chudé. Mají jinou mentalitu a jiné zájmy, než sedět v hale.
Troufnu si tvrdit, že pravdu nemáte. Nicméně hlavně je asi otázka, proč se to tam hraje…snaha být světový s výsledkem totálního trapasu.
Odpověděl na to Šuman v rozhovoru. Důvodem rozhodnutí o pořadatelství Singapuru byla popularizace florbalu v Asii a také to, že týmy s této oblasti vždy na mistrovství jezdí do Evropy, takže jakási částečná kompenzace. V rozhovoru také zmínil, že Singapur se vykašlal na propagaci akce, že letáky a banery jsou jen v nejbližším okolí hal.
MS v Singapuru krásné ukazuje směřování florbalu. Jednoznačné výsledky, kde i týmy těsně pod hranicí top 4 dostávají dvouciferné bídy, absolutně nulový progres mimoevropských zemí, nezájem fanoušků. Nadruhou stranu okázalá pompéznost a násilná demonstrace, jaký je florbal světový sport, včetně samotného místa pořádání, absolutně otřesný obsah sociálních sítích českého florbalu, který vypadá, že se banda 13 letých holek vydala bez rodičů někam na dovolenou. Chápu že to asi sleduje trendy a věkový průměr sledujících, ale k reprezentací mi to nepřijde vhodné. Sportovně žádné překvapení, karty jsou rozdány. Hraje se akorát finále a o 3. flek.
Nechápete úlohu svazu, repre je pro něj tým, který má nějaké cíle a musí mu k nim v hodně velké míře pomáhat. Takže na sítích musí být vše super a pohoda, protože cokoliv jiného je nápověda soupeřům. Takže na ČF nikdy neuvidíte taktiku, analýzu a tyhle věci ovlivňující výkon, protože to je prostě intel pro ostatní a pokud chceme medaili, rozhoduje každý detail, protože ačkoliv zbytek světa je na tom pořád blbě, soupeříme v TOP4 a ti hledají každý detail. Navíc svaz chce logicky nadchnout pro florbal děcka, aby běžely do nejbližšího klubu, protože chtěj být jako Brucháčková. Sportheads jako ty musí hledat obsah jinde, od analýz a rozebírání výkonu zleva zprava jsou nezávislý média.
A kde prosím mám ty analýzy hledat?
No třeba by měly být tady, florbal.cz se nikomu nezodpovídá a je to specializované florbalové médium, takže by se to od něj dalo čekat. Jenže Michal Dannhofer je na to sám a ještě k tomu v Singapuru, kde sbírá pochopitelně spíš ohlasy lidí okolo (jako v tomto článku), protože rozumy může rozdávat z domova, je to levnější. Pak je tady v Česku Floorball Planet například (ale ten se zaměřuje hlavně na juniorské hráče), ze zahraničních samozřejmě Innebadymagazinet, Pääkallo, Unihockey.ch. Když to porovnám kolik rozumů se rozdává kolem MS mužů, tak je to jednoduché – nejsou experti na ženský florbal a pokud nějací jsou, tak to třeba nechtějí ventilovat veřejně z různých důvodů (nestojí jim to za to, bojí se chybného úsudku, jsou aktivní v ženském florbalu a nechtějí si kritikou zavírat dveře třeba u hráček atd…). Ve finále tak je třeba vzít za vděk studiem ČT sport.
Florbal.cz vlastní Český florbal. Nic nezávislého tady na tom není. I ten Dannhofer má nařízené z unie limity jak psát. Občasná lehoučká pseudokritika, aby to vypadalo, ale jinak ani zde se nesmí kritizovat žádné téma rezonující ve florbalovém prostředí. Nebo jste to tu snad někdy viděl?
Český florbal vlastní pouze doménu, vše ostatní je Agentura Florbal.cz s.r.o. 100% vlastněná Tomášem Rambouskem.
A co treba Buriho Backchecking, resp. BackWeekChecking?
Michalův problém je, že má taky ve florbale spoustu kamarádů, což mu svazuje prsty, když má něco napsat.