Se svým týmem musel strpět jednu z největších senzací dosavadního průběhu šampionátu. A nakonec také nejhorší výsledek v historii. Rusko poprvé skončilo mimo elitní desítku a nic s tím neudělal ani liberecký obránce Dmitrij Uglanov. Dnešní závěrečná výhra v boji o 13. místo nad Austrálií byla labutí písní jeho týmu…
Rusům orámovala turnaj, který pro ně začal duelem se stejným soupeřem. A naprosto nečekanou porážkou 9:11. „Pro to byl nás velký šok v tom, že nás Australané zaskočili dobrou fyzickou přípravou a důrazem. Od týmů z druhé strany zeměkoule jsme čekali něco jiného, třeba jako to od Koreje nebo Japonska,“ vykládá sklesle. „Bohužel nás dost překvapili důrazem, aktivitou, chodili do nás po celém hřišti…“
Přitom Rusové, u nichž je obvykle problém se sejít, měli na přelomu listopadu a prosince 6denní soustředění, taktickou přípravu… „Čekali jsme lepší výsledek. Bohužel zápasy ve skupině se nám nepovedly, moc spokojený nejsem,“ říká Uglanov. Jeho tým prohrál i s Kanadou a s Dánskem a šel jako jediný evropský celek do skupiny o 13.-16. místo.
Statný zadák už brzy oslaví 10 let působení v české extralize, kde vystřídal dresy Liberce a Mladé Boleslavi, proto ruskou situaci vidí bez emocí s odstupem ze zahraničí. „Bohužel se nikam neposouváme. Máme individuálně šikovné hráče, ale taktický vývoj není. Vaříme se ve vlastní šťávě. V Rusku nemá moc hráčů zkušenosti z mezinárodních zápasů a je to vidět na každém mistrovství světa,“ povzdechne si. „Zůstáváme herně pořád na stejné úrovni a náš soupeř se vyvíjí, buď fyzicky nebo takticky. Už nám to začíná dělat velké problémy,“ přiznává.
Je to začarovaný kruh, protože pro ruské florbalisty je cesta ven velmi složitá. Z nynějšího výběru působí v zahraničí vedle Uglanova už jen 2 hráči: kanonýr Pavel Semjonov, s 10 trefami nejlepší střelec Rusů na turnaji, a Valerij Maslov. Oba už řadu let nastupují v Estonsku, nyní hrají spolu v týmu Jogeva Tähe. „Z vlastní zkušenosti vím, že prosadit se v zahraničí není tak jednoduché. Kluby musejí pro hráče z Ruska něco zařídit a v aktuální mezinárodní politické situaci to bude horší a horší,“ usměje se hořce liberecký legionář.
I on měl v Česku kolikrát s vízy peklo. Možnosti, kam jít, jsou pro Rusy nulové. „Všechno je Evropská unie, Schengen, všude potřebujeme vízum, do zahraničí, do Evropy, kamkoliv… Člověk musí buď studovat, což má jít jako mladý, nebo ten tým v dané zemi pro něj musí sehnat nějakou práci, což taky pro každý klub není jednoduché,“ popisuje.
Proto je zarážející, že dalšího ostříleného legionáře z Česka, brankáře Ivana Ponomareva, ruští trenéři na šampionát nepovolali. „Nevím, proč. Byli jsme spolu celou dobu před mistrovstvím v kontaktu, čekali jsme na konečnou nominaci pro MS. Bohužel se tam nedostal, trenér dal přednost jiným klukům, které zná z ruské ligy,“ krčí rameny Uglanov.
Kdysi se šikovným Rusům prorokovala velká budoucnost. Nyní to však pro ně nevypadá vůbec dobře…
Autor: Pavel Křiklan
