Měla být jednou z opor Herbadentu v play off, následně spolu s Adélou Bočanovou tahounkou juniorské reprezentace na MS na Slovensku. Jenže Elišce Krupnové zatím tyhle naděje kazí nemoc, která jí brání v jakékoliv fyzické aktivitě. Mononukleóza. Choroba, která postihuje játra, důležitý orgán pro lidský metabolismus.
Na únorovém Polish Cupu byla se současným národním výběrem juniorek poprvé. Přispěla k vítězství na turnaji, Češky za sebou nechaly i Švýcarky, všechno vypadalo růžově. Jenže… Poslední den turnaje v neděli začalo Krupnovou bolet v krku, proti Němkám už nehrála a problémy odstartovaly. „Původně mi řekli, že mám angínu. Nedá se to poznat, příznaky jsou u obou nemocí stejné,“ líčí vytáhlá univerzálka své trable.
Takže brala antibiotika, po nich se cítila lépe. „Šla jsem potom na trénink, odtrénovala – a nic mi nebylo,“ vykládá. Jenomže její organismus na tom lépe nebyl. „Koncem února jsem byla na větším vyšetření, na sedimentaci. Přišlo se na to, že játra dostávala hodně zabrat, měla jsem špatnou krev,“ říká.
Z čeho nemoc dostala, lékaři říct nedokážou. „Přenáší se slinami, je těžké zjistit, jak se do těla dostala. Klidně to mohlo být ze skleniček,“ přemítá Krupnová.
Od doktorů slyšela to, co žádný sportovec nechce: „Nesmíte nic dělat, buďte doma a co nejvíc odpočívejte.“ Což je pár měsíců před vrcholem play off, mistrovstvím světa juniorek a navíc maturitou ve škole jako rána ocelovou pěstí. „Alespoň do školy chodím. Měla bych toho strašně moc,“ povídá.
V prosinci si pověsila na krk bronzovou medaili z MS seniorek, doufala v další úspěch. Jenomže takhle? „Play off stihnu horkotěžko. Minimální doba léčení je 3 měsíce, aby se játra vzchopila a zregenerovala,“ počítá.
Tahle prognóza vypadá hodně černě, vždyť to by znamenalo klid do začátku května! Tedy někde doprostřed šampionátu, její účast na něm komplikují i pravidly svázané státní maturity. „Pořád doufám, že by to šlo, že je to reálné,“ nevzdává se.
Doktoři u mononukleózy nedokážou odhadnout, jak rychle se jí tělo zbaví. Někdy to trvá až půl roku. Krupnová bude moudřejší koncem měsíce, kdy jde na další testy. „Na nich se ukáže, jestli se to pohnulo a o kolik,“ očekává.
Takže je zatím doma v Mariánských Lázních, své spoluhráčky z Herbadentu plánuje podpořit při semifinále. A stále se upíná k tomu, že se stane malý zázrak. „Jsem z toho zklamaná, začínám z toho být horší. Ale naději mám, věřím.“
Nic jiného jí v tuhle chvíli nezbývá…
Autor: Pavel Křiklan
Pro juniorský tým by to byla velká ztráta.Tak ti držím palce,abys MS stihla;)
Eliško, drž se!
Eli, hlavně neupadej do deprese. Jakmile se člověk stresuje, nemoc je zbytečně hlubší a delší – snaž se dívat na vše hlavně pozitivně a s pevnou vírou, že to stihneš, pak má nemoc nejkratší možný průběh a pokud bys MSJ náhodou nestihla, tak jich zažiješ ještě hodně seniorských, věř tomu – jedna vlaštovka ještě jaro nedělá!
+1!
Drž se!
a ma to pulka jejich tridy, vlastne jen holky. je to proste parmenka
Díky za podporu!