Florbal.cz pro Vás připravil před startem semifinálových bojů v extralize žen specifický seriál článků, ve kterém vždy jedna z nejzkušenějších hráček daného týmu svými slovy popíše jeho 4 základní oblasti: tým jako celek, jeho základní část, čtvrtfinále a výhled do semifinále. Jako první přišla na řadu vítkovická Monika Léblová.
Ostřílená srdcařka říká, že Vítkovice těží z toho, že zůstaly pohromadě, měly to sice těžké po úspěšném Poháru mistryň, ale v této sezoně rozhodně chtějí také do třetího – extraligového – finále.
TÝM
„Naší velikou výhodou je, že náš tým zůstal stejný jako v loňském roce, na tom stavíme. Díky konkurenci v kádru jsou ty nejlepší týmy tam, kde jsou. Nutí nás to na sobě pracovat a posouvat se dál. Myslím si, že to ve Vítkovicích není nic nového a hráčky, které tady jsou nebo chtějí být, tak s tímto tlakem musí počítat. Do naší rodinky jsme navíc adoptovali pár talentů z juniorského týmu a jednu Tuuliku z Finska, která mezi nás zapadla od první párty. (usmívá se) Obrovským plusem pro tým bylo angažování našeho mistra tejpaře – Ondry Jelínka. Od začátku sezony pomohl několikrát prakticky každé z nás a také díky němu jsme mohly téměř vždy nastoupit proti soupeři v plné síle. Když jsme u té síly, tak nesmíme zapomenout na naši kondiční trenérku Markétu Pernickou. Tímto jí děkujeme za nové svaly na našich tělech.“ (usmívá se)
ZÁKLADNÍ ČÁST
„Nebudeme si nic nalhávat: skočit po Poháru mistryň zpátky do extraligy proti slabším soupeřům bylo těžké na koncentraci i motivaci. To se projevilo na vstupech do některých zápasů, kdy jsme si myslely, že se to vyhraje samo. Na druhou stranu, Pohár mistryň nám dal spoustu nových zkušeností a sebevědomí, které jsme pak dokázaly využít při zápasech, které se pro nás nevyvíjely dobře. Bohužel, v jednom utkání s Herbadentem, kdy už jsme měly v hlavě pro změnu jiný pohár, jsme prohrou přišly o vítězství v základní části.“
Vítkovice v říjnu dosáhly historického úspěchu českého ženského florbalu. Foto: Flickr IFF
ČTVRTFINÁLE
„Největším plusem čtvrtfinále byl ten fakt, že jsme nemusely cestovat. Jinak se mně klady této série hledají těžce. Ze strany Ostravy mně chyběla větší chuť porvat se o lepší výsledek, postrádala jsem obvyklou rivalitu. Byla to tichá série, na kterou hned v pondělí většina hráček a fanoušků zapomněla. Je to škoda, byla bych ráda, kdyby boje o Ostravu zase získaly dřívější náboj.“
SEMIFINÁLE
„I když se s Chodovem potkáme potřetí v řadě, hráčky a trenéři se dobře znají, tak věřím, že tato série přinese nejedno překvapení. Ať už, co se týče sestavy nebo systému hry. Osobně se na semifinále s Chodovem těším, jako by to bylo poprvé a ne už potřetí. Jsou to zápasy, které nabízí to nejlepší z ženského florbalu. I když máme za sebou už dva vrcholy v podobě finále Poháru mistryň i Poháru České pojišťovny, chceme i finále třetí: extraligové. Dobře ale víme, že série s Chodovem bude přinejmenším stejně těžká, jako byly předchozí dvě. Každopádně do toho dáme vše a věřím, že bude hořet MAŠTAL.“
Autor: Michal Dannhofer
