Vítkovice získaly jako náhradu za odcházející duo Denisa Ratajová – Veronika Enenkelová 31letou švédskou útočnici Madeleine Ellilä. Florbalistka, která se stane první hráčkou, která okusí všechny čtyři elitní soutěže, poskytla svůj první a obsáhlý rozhovor webu Florbal.cz a rozhodně stojí za přečtení.
Madeleine, vítej v českém florbalovém světě. Co pro Tebe znamená stát se součástí Vítkovic?
„Díky. Jsem opravdu hrdá na to, že jsem se stala součástí Vítkovic. O klubu jsem slyšela jen a pouze dobré věci, navíc mám šanci bojovat se svými spoluhráčkami o český titul. WOW!“
Staneš se první florbalistkou, která si zahraje všechny čtyři elitní soutěže: švédskou SSL, Naisten Salibandyliigu, švýcarskou NLA a českou extraligu. Jak to vnímáš?
„Samozřejmě, je to trochu speciální. Především pak ne každá dostane šanci hrát ve všech čtyřech soutěžích a navíc ještě play off. Jednoznačné je, že musíte mít kuráž využít tu danou šanci, když se naskytne, a jít si za ní. Pro mě to bude něco, za čím se můžu ohlédnout a být na to hrdá až přestanu hrát, pokud se tak někdy stane.“ (směje se)
Mezinárodní zkušenosti jsi začala sbírat před jedenácti lety ve Švýcarsku. Byl to vždy jeden z tvých florbalových cílů?
„Samozřejmě! Vždy bylo mým snem jít ven a hrát v rozdílných zemích a soutěžích, abych mohla poznat odlišnou kulturu a dělat to, co mám ráda nejvíce: hrát florbal. Možná není úplně normální odmítnout nabídku ze švédské nejvyšší soutěže, když jste mladá, ale pro mě bylo vždy důležité a zábavné jít vlastní cestou. Když je člověk mladý, tak by měl testovat a poznávat nové věci. Vlastní země tady bude pořád, ať se rozhodnete tak nebo onak.“
Hodně toho můžeš porovnat. Jaké to bylo vyzkoušet tolik zahraničních soutěží? Můžeš pro čtenáře shrnout působení ve Švédsku, Finsku a Švýcarsku?
Švédsko: „Jednoznačně nejlepší liga na světě, takže proti vám hrají ty nejlepší hráčky na světě a nemáte v ní jediné snadné utkání. Hraje se hodně takticky, a pokud chcete uspět, tak musíte přijmout za svůj styl svého týmu a hrát týmově. Za tři roky v SSL jsem nasbírala hodně zkušeností a zahrála si obojí, jak play off, tak play out o udržení.“
Finsko: „Tamní TOP týmy jsou na stejné úrovni jako TOP týmy ve Švédsku. Utkání jsou velmi fyzicky náročná. Na druhou stranu, rozdíl mezi spodními týmy a špičkou je poněkud velký. Play off, které hraje osm nejlepších týmů, to jsou opravdu tvrdé a náročné zápasy. Musím říci, že v létě se ve Finsku trénuje možná ještě více než ve Švédsku. Je vidět, že každý z těch TOP týmů chce být tím úplně nejlepším. Měla jsem možnost hrát za Classic, nejlepší tým ve Finsku, a vidět, jak pracují s věcmi okolo zápasů a jak sami sebe umí propagovat. V tomto ohledu jsou několik kroků napřed před všemi kluby kdekoliv na světě.“
Švýcarsko: „Pár týmů hraje docela dobře a mohly by pohodlně hrát švédskou nebo finskou nejvyšší soutěž. Týmy ze spodních pater jsou zhruba na úrovni první švédské ligy, ze které teď přicházím do Vítkovic. Je milé nejezdit na zápasy třeba jedenáct hodin autobusem. Hraje tam hodně dobrých Finek a Švédek.“
Pro mě osobně je velice zajímavá roční zastávka v Norsku. Co Tě k ní vedlo?
„Chtěla jsem získat ligový titul a vidět další zemi, nejen z florbalového hlediska.“
Před touto sezonou jsi opustila Karlstad a hrála pouze druhou nejvyšší soutěž za Skoghals. Co se stalo?
„Ze strany Karlstadu jsem nedostala dobrou nabídku. Hrát SSL bere hodně času, a tak jsem chtěla, ať mě platí. V té době jsem také jednala s finskými šampionkami z NST, ale tým neměl dostatek financí pro účast na Champions Cupu.“
Vítkovice s Tebou byly v kontaktu delší dobu. Byla jsi vždy rozhodnutá tam přestoupit?
„Je to pravda, poprvé jsem byla kontaktována s tím, abych za Vítkovice odehrála celou sezonu a Champions Cup. Bohužel pro ně jsem se ale právě dohodla se Skoghalls. Na druhou stranu, mým snem bylo hrát za Vítkovice. A teď je to možné!“
Tomáš Krásný při Tvém příchodu uvedl: „Hráčka sama vyvinula enormní úsilí pro to, aby se přestup realizoval.“ Co si pod tím máme představit?
„Než vám k tomu něco řeknu, chtěla bych uvést, že konkrétní dohoda zůstane mezi Vítkovicemi, Skoghalls a mnou. To je a byla má podmínka!
Nejjednodušší odpověď je ta, že pro mě samotnou je snadnější se domluvit švédsky se sportovním ředitelem Skoghalls než pro manažera Vítkovic, aby v angličtině dostatečně vylíčil, jaký mám názor a jak prožívám tuto životní šanci. Je to šance, kterou jsem nechtěla promarnit ani za nic na světě. Samozřejmě, je těžké ukončit kontrakt a nedodržet slib klubu, se kterým jste podepsala na celou sezonu. Není to nic, co děláte s radostí, a cítila jsem se kvůli tomu špatně. Ale mou situaci nakonec ve Skoghalls pochopili.“
Chtěla bych poděkovat oběma sportovním manažerům, celému výkonnému výboru Skoghalls, který se se mnou několikrát sešel a naslouchal mi během celého tohoto procesu. Nechtěli mi házet klacky pod nohy tak, aby se transfer neuskutečnil. Není pro ně vůbec lehké pustit v prosinci jejich nejlepší hráčku, když už ji jednou mají a situace na hráčském trhu je taková, jaká aktuálně je. Jsem jim nesmírně vděčná, že mi toto celé dovolili a umožnili. Kouč a holky v týmu za mnou celou dobu stály, jim také patří dík.“
Co víš o svém novém týmu a spoluhráčkách?
„No, upřímně, není úplně jednoduché si hledat informace, protože neumím česky, ale znám několik českých hráčů, kteří ve Švédsku hrají, a Tomáš Sladký mně doporučil, abych tuto příležitost využila, protože mám možnost hrát za opravdu dobrý ženský tým. Vím, že už delší dobu patří k české špičce a že letos hrály holky na Champions Cupu. Mají několik mladých hráček, které jsou ochotné se zlepšovat, rozvíjet a jsou oddány florbalu. Posledních pár zápasů jsem sledovala na internetu, takže jsem je viděla reálně hrát a samozřejmě jsme si něco málo napsali s Jiřím Veleckým. Také vím, že jim odchází dvě hráčky, jedna do Finska a jedna do Švédska.“
Jaké máš s Vítkovicemi cíle?
„Když hraji, tak chci vždy vyhrát. Bezpodmínečně, prohry nesnáším. Vždy odevzdám na hřišti 120% a snažím se vše podřídit týmu. Takže cílem je dělat to, v čem jsem dobrá, a co nejrychleji se adaptovat. Pokud nedám branku v prvním utkání, tak to tak bude, ale nebojte se, ono to přijde. Musím si promluvit s koučem, jakou roli pro mě přesně má. Ale přirozeně, jako útočnice chci dělat body a pomoci týmu vyhrát.“
Jak dlouho plánuješ v Česku zůstat?
„Aktuálně je to jen do konce této sezony. Ale kdo ví, co se stane v budoucnosti. Pokud já a má rodina budeme moci dostat nějaké dobré nabídky pro příští rok, tak uvidíme. Nechci předčasně zavírat nějaké dveře.
Mám přítele, který mě velmi podporuje a je trenérem Karlstadu v mužské SSL, a také svého psa Batmana, což byly okolnosti, které jsem také musela zvážit. Doma jsme si všechno vyřešili, takže naši přátelé pohlídají Batmana, když bude přítel koučovat anebo když za mnou přijede.“
Autor: Michal Dannhofer
Ze by se rysovalo i doplneni muzskeho realizacniho tymu muzu. 🙂