Linn Lundstöm se vrhla na trenérskou dráhu. Foto: Magnus Andersson - IBK Dalen Linn Lundstöm se vrhla na trenérskou dráhu. Foto: Magnus Andersson - IBK Dalen
16. 7. 2017 Ženský florbal - Zahraničí (2) KOMENTÁŘŮ

Žena povede tým ve švýcarské mužské lize! Trojnásobná mistryně světa je další, kdo láme tabu




Ve své kariéře získala třikrát zlato na ženském světovém šampionátu, naposledy pak pomohla ukončit dynastii Churu a rozloučila se tak švýcarským ligovým zlatem. Řeč je o švédské – dnes již exflorbalistce – Linn Lundström, která se bezprostředně po skončení hráčské kariéry stala asistentkou trenéra v celku UHC Waldkirch St. Gallen. O nové výzvě promluvila také pro Florbal.cz.

Linn, rozhodla ses ukončit hráčskou kariéru. Jak hodnotíš tuto etapu života?
„To je velká otázka. Cítím sama na sobě, že bych o tom mohla napsat celou knihu, ale pokud to mám shrnout nějak krátce, tak bych řekla, že jsem s florbalem zažila úžasné chvíle a svou hráčskou kariéru končím nesmírně šťastná díky tomu, jaké zkušenosti jsem získala a čeho jsem dosáhla.”

Tři velkokluby: Dalen, Pixbo a Dietlikon. Co bude Tvým největším zážitkem?
„Tyto tři týmy mně poskytly úplně jiné zážitky, přičemž každý je jedinečný a z každého si budu pamatovat něco jiného.

IBK Dalen bude vždy mým domovským klubem, Dalen je můj domov a IBK je klub, ve kterém jsem jako hráčka vyrostla a odehrála zde nejvíce času. Několikrát jsem za něj hrála play off a dlouhou dobu byla jeho kapitánkou. Po takové době je logické, že klub budete mít hluboko v srdci.

Jeden rok v Pixbu znamenal novou výzvu, kterou bylo získání nových florbalových znalostí, hraní na jiné pozici, což v konečném důsledku znamenalo nejen herní, ale také lidský progres. Hraní v Pixbu pro mě znamenalo vystoupení z komfortní zóny a udělalo ze mě lepší hráčku.

Poslední dva roky, které jsem odehrála v Dietlikonu, pak znamenaly úplně novou výzvu z hlediska toho, že jsem hrála v zahraničí, úplně jinou soutěž v zemi s jiným jazykem a kulturou. Naučila jsem se zde mnoho nových věcí a získala nové dovednosti. Na každou jednu etapu mého florbalového života se vyplatí vzpomínat zvlášť, ale společné mají to, že jsem potkala mnoho zapálených a inspirujících osob. Florbal mi dal některé mé nejbližší přátele, se kterými se – doufám – budu znát až do smrti.”

Nyní přejděme k Wa-Sa. Stala jsi se součástí trenérského štábu tohoto týmu, jak se to stalo?
„Vedení Wa-Sa mě oslovilo s otázkou, jestli bych se chtěla stát jedním ze dvou asistentů hlavního trenéra. Přiznám se, že jsem pochopila, že tato nabídka je velmi seriózní. Věřím tomu, že se mi podaří předat hráčům své získané znalosti a zkušenosti, přičemž doufám, že se také naučím něco nového. Nesmírně se těším na to, že získám náhled na florbal také z jiné perspektivy.”

Vždy jsi snila o tom, že se staneš trenérkou?
„Upřímně? Vůbec ne. Kdyby mi někdo podobnou nabídku dal před pár lety, tak věřím, že bych řekla: ‚Díky za zájem, ale nechci to dělat.‘ Myslím si, že to, že jsem se stala lepší hráčkou, ve mně rovněž probudilo sebevědomí k tomu, abych vzdělávala – trénovala ostatní.”

Měla jsi také jiné nabídky, třeba z ženské nejvyšší soutěže ve Švýcarsku?
„Měla. Ale rozhodlo to, že nabídka Wa-Sa byla jednoznačně nejserióznější, a věřím tomu, že tým je aktuálně v pozici, která mi ze všech nabídek bude vyhovovat nejvíce.”

Jaký máš hlavní cíl jako trenérka?
„Doufám, že hráčům dám nový impuls a že se pro ně florbal stane ještě větší zábavou a potěšením.”

Není běžné, aby žena trénovala mužský tým. Mnoho lidí odpoví, že žena do mužského sportu nebo do mužských týmů nepatří. V angličtině se pro něco takového často používá výraz ‚trash-talk‘. Je to pro Tebe extra motivace k tomu, abys dokázala, že se takoví pochybovači pletou?
„V žádném případě nehodlám nikoho přesvědčovat o něčem, co by mělo být samozřejmé: muži a ženy by měli být posuzování podle toho, jak jsou kompetentní, nikoliv podle pohlaví nebo jiných zcela druhotných znaků.

Samozřejmě, že muži a ženy mají určité fyzické rozdíly, což se může ukázat také na hřišti, ale vůbec nic to neznamená v tom smyslu, jaké máte vlohy a zkušenosti se sportem. Pokud mé angažmá odstartuje nějakou vlnu, tak budu určitě ráda, ale nehodlám nikomu vnucovat nějaký názor nebo bojovat s předsudky.

Je třeba říci, že jsem trenér, nikoliv holka mezi kluky. Pro mě osobně to bude velká zkušenost v možnosti vidět florbal také z mužské stránky. Ale co se týče toho, co si ostatní myslí, tak já za sebe nechám mluvit svoje činy s tím, že pokud něco zkazím, tak něco zkazím jako trenér, nikoliv jako žena, a bude to vypovídat pouze o mě – Linn Lundström. Myslím si, že lidé s otevřenou myslí to uvidí stejně. Jak to uvidí ostatní, to je jejich problém.”

Je to něco, s čím jsi kalkulovala, když ses rozhodovala pro Wa-Sa?
„Jak říkám, pro mě osobně bude nejvíce zajímavé to, že uvidím sport z mužské stránky, ale fakt, že je budu trénovat jako žena, není k rozhodování. Cítím, že jsem dostala nabídku díky tomu, jaká jsem byla florbalistka, a ne kvůli tomu, že jsem holka. Tak, jak mi vysvětlili mou roli, tak jsem dospěla k tomu, že mohu být kvalitním doplněním trenérského týmu.”

U nás v Česku se na poli mužského florbalu jako trenérka prosadila Lenka Bartošová, která aktuálně dovedla Českou Lípu k postupu z 1. ligy do nejvyšší soutěže. Věděla jsi o tom? Co na to říkáš?
„Nebudu lhát, nevěděla. Ale jsem šťastná, že jako žena dostala šanci ukázat, co umí, a zjevně se jí to podařilo.”

Jaké máš reakce ze Švédska? Vidíš třeba v Kristině Landgren Carestam svůj vzor?
„Setkala jsem se pouze s pozitivními ohlasy a doufám, že je to kvůli tomu, že lidé vědí, jaká jsem hráčka. Myslím si, že Kristina udělala pro florbal velké množství opravdu skvělých věcí, a osobně obdivuji její kuráž, protože to, co dělala a dělá, chce velkou porci odvahy. Vždy považuji za inspirující, pokud někdo jde vlastní cestou, což Kristina dělá.”


Autor: Michal Dannhofer



KOMENTÁŘE

  • Konečně napsal:

    Jen více takových rozhovorů!

  • František Žiletka napsal:

    A sémantika zase pláče. Tým vede hlavní trenér, ne asistent/-ka. Titulek – ve snaze přilákat – je tedy dost zavádějící. Kristina Landgren, ta jako HEAD COACH opravdu národní tým mužů SWE vedla.

Napsat komentář