Asi to bude kruté, ale věřím, že mě to posílí, říká Milan Tomašík

Český florbal chystá svůj šestý export do nejprestižnější ligy světa. Na rozdíl od Cepka, Richtra, Garčara, Zálesného nebo Kafky si vítkovický odchovanec vybral zřejmě nejtěžší možnou variantu. Jeho domovem bude v následujících dvou letech klub IBK Dalen ve městě Umeå nedaleko polárního kruhu.
O Tomašíkově angažmá v Dalenu se mluvilo už loni. Vítkovického střelce dlouhou dobu sledoval sportovní manažer klubu Urban Karlsson. Nakonec se ale transfer o rok oddálil kvůli povinnostem ve škole.

Tentokrát je vše domluvené a připravené… „No, je tedy pravda, že státnice ještě nemám, ale už je to dohodnuté tak, že se v dubnu zase vrátím do Čech a budu mít dva měsíce čas, abych to stihl. Mám před sebou poslední zkoušku. Bude to asi těžší, ale věřím, že to zvládnu.“

V Dalenu je po tebe připravena dvouletá smlouva. Takže se dá říci, že na sever nejedeš jen tak na zkoušku, že?
„Chtěli mě ještě na delší čas. Říkali, že půl roku se člověk adaptuje. Ale pro mě by byly tři roky a víc docela hodně. Takže ty dvě sezony jsou kompromis.“

Jak je adaptace na severu naplánovaná?
„Čekají mě samozřejmě kurzy švédštiny. Vím, že budu pracovat na tamní střední škole. Ještě nevím konkrétně co tam budu dělat, ale budu něco jako pomocník. Tam budu pětkrát týdně pět hodin, do toho jsou ale ještě nějaké prázdniny. Je to takový poloviční úvazek.“

Švédská liga má velkou prestiž, dají se i podmínky pro hraní v Dalenu nazvat profesionálními?
„Nevím vlastně, jestli to můžu říct. Ale celkově má tým samozřejmě nastavené velmi dobré materiální podmínky. A je to opravdu tak, že si nyní můžu florbalem i vydělat. Bydlení mám navíc vyřešené nějak napůl s klubem.“

Co se v Dalenu změnilo od poslední sezony? Loni hrál dlouho na špičce tabulky, pak mu ale nevyšlo play off…
„Uvidíme. Vím, že se vrací Peter Bodén. Já budu teď asi jediný další příchod z mimošvédských hráčů. Ale jinak tam je docela tradice, že tam hrají cizinci – Norové nebo Švýcaři.“

Na dva roky na daleký sever. To je skoro jako před dvěma desítkami let na vojnu…
„Je to asi podobné, pojedu tam sám. (směje se) Je to těžší pozice, ale nic jiného mi nezbývá.“

Kdo byl ještě ve hře? Mezi kolika nabídkami ses rozhodoval?
„Měl jsem možnost jít do Nokianu, kde hraje Pavel Brus. Ve Finsku mě chtěla i Loviisa. V kontaktu jsem byl s Alešem Jakůbkem a GC, kontakt byl i od Tigers Langnau, mluvil jsem s Alešem Zálesným. Něco přišlo i od Wileru. Měl jsem asi deset nabídek, ale cítil jsem, že opravdový zájem byl od dvou klubů. Ale já chtěl do Švédska a jsem rád, že to vyšlo.“

Dalen ale není úplně příznivý co se týče spojení s domovem. Nebyla nějaká možnost jít třeba do Göteborgu, nebo Stockholmu?
„Zvažoval jsem to do poslední chvíle. Čekal jsem, zda se někdo ozve. Vyměnil jsem si pár mailů s AIK. Ale prostě jsem vzal Dalen. Byli jsme v kontaktu už od loňského roku a cítil jsem, že mě opravdu chtějí. Je tam zima, je to daleko… Vím, že to bude kruté. Ale vybral jsem si to sám, věřím, že mě to posílí.“

Se sedmičkou hraje v Dalenu už několik let Nor Lars Erik Torp. Takže asi přijde změna čísla…
„Když jsme si volali, domluvil jsem si devítku. Ale jako nováček jsem si ani nemohl vybírat. Pro mě bude důležité, abych se dostal do základu a hrál. S trenérem jsem ale ještě nemluvil, jen doufám, že to vyjde.“

První návrat domů do Čech přijde už po 10 dnech na turnaj Czech Open. Jak je v Dalenu tenhle pražský turnaj vnímaný?
„Těším se opravdu moc. Czech Open je v Dalenu braný prestižně, je to jeden z vrcholů předligové přípravy, bojuje se o místo v sestavě.“

Už teď je jasné, že se Dalen potká s Vítkovicemi, lepší začátek si asi tedy nejde přát…
„Vím. A nemůžu se dočkat. Bude to zážitek. Zahraju si opravdu ostrý zápas proti klukům, se kterými jsem 10 let vyrůstal…“

Autor: admin