Andreu Kohutovou Liberec mírně zklamal, svůj gól připsala Janě Christianové

Duel Bohemians s Libercem, jeden ze šlágrů víkendu, v němž se proti sobě postavily 5. a 3. tým tabulky, sklouzl víc k boji než ke krásnému florbalu. A přesně tahle fyzická hra vyhovuje dravé útočnici FbŠ Andree Kohutové, jedné z ústředních postav utkání. Aby ne, když skoro denně chodí místo oběda běhat…

Liberec přijel do Prahy v roli favorita, odhodlán ukázat, že pro Crazy girls přišel čas, kdy už bude týmy jako Bohemians porážet. Jenže: potvrdilo se, že se mu proti zelenobílým nedaří. Na výhru nad nimi čeká už skoro 3 roky, ta poslední (4:3sn) se zrodila na severu Čech v lednu 2010. Jen pro ilustraci: dva góly vítězek tehdy vstřelila Petra Skružná a rozhodující nájezd proměnila Dagmar Surá.

Ta už dávno válí v zelenobílých barvách a v neděli byla součástí odhodlanějšího týmu. „Do zápasu jsme vlítly, byly jsme hrozně nahecované, podle mě jsme odvedly bojovnější výkon. Myslím, že jsme si vítězství zasloužily,“ uvedla Kohutová a dodala, že Liberec ji trochu zklamal. „Myslela jsem, že bude hrát líp.“

Přitom ani FbŠ si nemohlo moc vyskakovat, z posledních 5 duelů prohrálo 3. Příchod nového trenéra Jana Kaňkovského však přinesl klid. Kohutové ani nevadí, že je u týmu za posledního půl roku oficiálně už třetím hlavním koučem. „Bedla (dosavadní hlavní trenér Michal Jedlička – pozn. aut.) nemůže být na každém zápase a my nějakou oporu potřebujeme,“ podotkla útočnice.

A připomíná nedávný duel proti Herbadentu. „Tohle hrozně rozhodlo, myslím, že kvůli tomu jsme prohrály. Nebyl tam trenér, který by dokázal hru uzpůsobit vývoji zápasu,“ řekla.

Nyní FbŠ ovládlo duel s Libercem poměrně jednoznačně. Není to přitom tak dávno, kdy se jeho hráčky trápily a extraligu udivovaly prohrami na hřištích outsiderů z Olomouce a z Brna. Ty se navíc přihodily v rozmezí jednoho týdne. „Přijde mi, že se dokážeme víc nabudit na silnější soupeře. Brno jsme podcenily, to je prostě úplně evidentní. Nedržely nás ty hráčky, které nás držely minulou sezonu, to rozhodlo,“ ohlédla se Kohutová za nepovedenou částí sezony.

Její poslední věta ale platí minimálně částečně pořád. Kamila Bočanová je ze hry kvůli zranění, její sestra Adéla tím ztratila hráčku, na níž je zvyklá nejvíc, Eliška Křížová se musela zbavovat zdravotních problémů… Proti Liberci se role tahounek ujaly dvougólová Nikola Černá, která krátce po libereckém vyrovnání zastavila jeho rozlet a upravila skóre na 4:2, a právě Kohutová.

Jeden gól dala sama, na další přihrála. Její trefa byla hodně šťastná a sama autorka ji připisuje spíš gólmance Janě Christianové, která si balonek, s nímž padl gól, schovala.

Docílila s ním totiž vůbec prvního bodu v české extralize. „Byl to v podstatě gól Janičky. Vyhodila míček na brejk, Katka Moťková se do něj netrefila a jak skákal, čepelí jsem ho nadzvedla nad gólmanku, která už pololežela. Byla to náhoda,“ vylíčila Kohutová gól, po němž liberecká brankářka Markéta Nikodýmová odešla střídat.

Gól zadarmo. Kateřina Moťková (č. 17) netrefila skákající míček a Andrea Kohutová (na zemi) měla cestu volnou.

Už předtím totiž dostala jeden smolný gól od Nikoly Černé. Reprezentační obránkyně nahodila míček na útočnici před brankou, jenže ta těsně před Nikodýmovou uhnula a balonek proskákal do sítě.

To bylo poslední razítko na vlažný výkon Liberce. „První dvě třetiny od nás byly fakt špatné, nedělaly jsme to, co jsme měly a dostávaly jsme z toho hloupé góly,“ posteskla si pro Bohemians TV obránkyně Crazy girls Simona Kabeláková. Jedno z mála pozitivních zjištění pro tým je návrat útočnice Markéty Kosové, která po mononukleóze odehrála už zhruba polovinu zápasu a připsala si bod za šťastnou asistenci.

To Kohutová je v plné síle, o čemž se Liberec několikrát přesvědčil. Čím urputnější zápas, tím je tahle útočnice víc vidět. „Vyhovuje mi to. Mám docela naběháno, takovýhle zápas mě baví víc než nějaká statická hra. Bylo to super,“ pochvalovala si. Její nasazení se muselo líbit i kamarádovi, jinak trenérovi fotbalistek Dukly Praha, jenž se na ni přišel podívat.

Běhání, to je něco pro Kohutovou. S bratrem, jenž se mu věnuje závodně, si občas nějakou trať na čas střihne. A zatímco její kolegové v práci jdou v pauze na oběd na jídlo, útočnice Bohemians se převlékne a jde… běhat! „Skoro každý den. Pracuju kousek od Palladia, chodím na nábřeží,“ prozradila. Vyplaví adrenalin, odbourá stres a za půl hodiny zase pracuje.

Tahle „kratochvíle“ se při florbale mimořádně hodí…

Autor: Pavel Křiklan