Minulých 5 sezon pro ni mělo stejné završení – Lucia Košturiaková vždy coby hráčka Herbadentu zvedala nad hlavu trofej pro české mistryně. Tento ročník pro ni skončil jinak, brzy. S ELITE, kam odešla před prosincovým mistrovstvím světa, vypadla už ve čtvrtfinále. S Vítkovicemi z toho byla jednoznačná prohra 0:4 na zápasy, přesto slovenská útočnice cítí, že je klub na správné cestě výš. Mistrovský pohár teď přeje právě svým přemožitelkám z Ostravy.
Posledních 5 let jsi byla zvyklá uzavírat sezonu titulem. Je pro tebe takovýhle konec velký nezvyk?
„Je to hodně velký nezvyk. Mrzí mě, že už máme po sezoně, ale na druhé straně jsem ráda, že budu mít teď trochu víc volna. Ta série v play off byla fyzicky hodně náročná, takže v tuto chvíli jsem ráda za odpočinek. Za týden už ale budu holkám z postupujících týmů děsně závidět…“
Užila sis play off, potažmo celou sezonu, v níž jsi měnila klub, i tak?
„Ale ano, i když ta sezona byla pro mě zvláštní, strašně krátká. V Herbadentu jsem se do pořádného zápasového tempa nedostala a v ELITE jsme to zas hodně rychle ukončily. Nejdřív mistrovství světa a teď play off nedopadly úplně podle představ, ale takový je sport. Aspoň se třeba konečně naučím prohrávat. 🙂 Na druhé straně ta radost po výhře nad Chodovem i série s Vítkovicemi asi stála za to, takže ano, užila jsem si to.“
Dá se říct, že tě to v ELITE víc baví? Chodit do zápasů s vědomím, že vyhraju, asi není nic moc…
„To je pravda, v Herbadentu nemá minimálně polovina zápasů v sezoně vůbec žádný náboj, je rozhodnuto už před úvodním buly. V ELITE se musejí hrát všechny zápasy naplno, nikdy není jasné, jak zápas dopadne, to mě baví víc. Mám pocit, že každý zápas mi něco dá a nejedu si jen pro povinné 3 body.“
Čekala jsi, že Vítkovice potrápíte víc? S tím, že vyhrají sérii 4:0, asi nepočítaly ani soupeřky…
„Čekala jsem, že přes Vítky neprojdeme, prostě na ně teď nemáme. Všichni jsme doufali, že je potrápíme víc, že urveme aspoň jeden zápas, ale bohužel… Na druhé straně byly ty zápasy super, užily jsme si je a příští rok to snad bude lepší.“
Co vám na ně nejvíc chybělo a co obecně podle tebe chybí ELITE k tomu, aby se vyrovnalo té elitní čtyřce, nebo aspoň Liberci?
„Řekla bych, že největší problém je úzká hráčská základna. V podstatě jsme všechny zápasy odehrály na 12 lidí – to znamená tréninky středa, čtvrtek, pátek a sobota i neděle zápasy. V neděli navíc 4 holky hrály dopoledne za juniorky, to je opravdu hodně náročné. Tím, že nás je málo, visí odpovědnost pořád na těch samých lidech, a když se nesejde forma, tak to prostě nejde. A forma se tak nějak prostě nesešla, v klíčových okamžicích zápasů rozhodovaly individuální chyby, neproměněné šance, ani v jednom zápase jsme se nesešly všechny hráčky v ideální herní pohodě. Třeba sobotní zápas se mně osobně opravdu nepovedl a přitom nechybělo moc, abychom to urvaly. Kdybychom aspoň jeden zápas odehrály všechny holky v super formě, mohly bychom pomýšlet na vítězství. To se třeba povedlo s Chodovem. ‚Jednou je to náhoda, dvakrát je to zvyk‘, k tomu abychom lepší soupeře pravidelně porážely, nám toho chybí ještě hodně. Máme ale na čem stavět, a to je nejdůležitější.“
Budeš u toho příští sezonu v ELITE? Je to pro tebe nová motivace? A zůstaneš vůbec u florbalu? V polovině sezony jsi uvažovala o tom, že skončíš…
„Nová motivace je to pro mě určitě. Ještě pořád trochu bojuji s věkovým průměrem týmu – na některé jejich aplikace a témata rozhovoru se opravdu nechytám :-D, ale musím přiznat, že mě to zas nějak nakoplo. Play off nám ukázalo, že je toho hodně co zlepšovat, a to jak na mé hře, tak na hře celého týmu, to je asi ta nejlepší motivace. Navíc když tak nějak cítíme, že jsme na správné cestě…“ 🙂
Komu budeš fandit v boji o titul?
„Bylo by fajn, kdybychom mohly říct, že jsme vypadly s celkovým vítězem extraligy. 🙂 Vítkovice hrají hezký florbal a titul by si zasloužily, ale nejsem si jistá, že to bude na Herbadent nebo na Chodov stačit. Každopádně jim to přeji nejvíc, hlavně kvůli těm našim třem holkám slovenským (Denise Ferenčíkové, Kataríně Klapitové a Michaele Šponiarové – pozn. aut.), které udělaly neuvěřitelný pokrok a dělají skvělé jméno slovenskému florbalu!“ 🙂
Autor: Pavel Křiklan
