27. 3. 2014 Extraliga žen (1) KOMENTÁŘŮ

Davida Moravce okouzlila florbalová taktika. Hodně mě obohatila, říká hokejový šampion z Nagana

 



Při rozhodujících nájezdech se chytil s hráčkami FBC Ostrava kolem ramen, přesně jako se během nich držel s Martinem Strakou při semifinále zlaté olympiády v Naganu proti Kanadě. Jenže penalty tentokrát Davidu Moravcovi radost nepřinesly. Jeho tým v nich podlehl Vinohradům (jež měly mimochodem na své straně jiného olympijského šampiona Jaromíra Jágra, jehož plakát s věnováním SKV Ladies zdobil šatnu vítězek) a musí do baráže.  Moravec však věří, že ji žlutomodrý tým zvládne.

Před play down jste přišel do FBC Ostrava jako poradce hlavního trenéra. Co pro vás zatím tahle krátká zkušenost na střídačce týmu znamená?
„Je to úplně něco nového. Hodně se tady hraje takticky, není to až tak úplně agresivní. Je to zase nějaká změna, člověk se musí přizpůsobit té hře, faulům, pojetí hry…“

Jak vás vaše role pravé ruky kouče Jakuba Robenka baví?
„Mě baví celkově trénování, koučování a v této roli jsem si to poprvé nějak vyzkoušel. Snažil jsem se Kubu doplňovat a čerpat si z jeho zkušeností a dávat to dál holkám.“

FBC nakonec Vinohradům v sérii podlehlo 1:3 na zápasy. Co vám konkrétně chybělo k tomu, abyste uspěli?
„Góly… Ve 2. a ve 3. zápase měly holky enormní tlak, soupeřky přehrávaly, hrály hodně agresivně, s presinkem, ale prostě nebyly schopné dát gól. Nepočítám 1. zápas, kdy vyloženě nehrály moc dobře a hořely, ale v těch zbylých utkáních hrály velice dobře. Vinohrady jim sice utekly o 2, o 3 góly, ale pak to stahovaly.“

To jste musel ocenit…
„Ten tým má opravdu obrovskou vnitřní sílu, že to zvládl. Hrál těžký, náročný styl, při němž se hodně běhalo, bylo to hodně náročné psychicky, protože jsme vždycky dotahovali. Ale klobouk dolů před tím, jak to holky zvládly, jak do toho šly, znovu tomu věřily a nerozklepaly se. A jestli tam bylo nějaké drobné zaváhání, přičítám jej tomu, že strašně dlouho nepoznaly chuť vítězství. Vždycky je těžší se srovnat s rolí lídra zápasu, kdy vedu a musím to udržet než naopak dotahovat. Ale my jsme to hráli velice dobře, je to o hlavě. Hrát s balónkem, dovolit si. Máme na to v klidu hrát a v pohodě se zachránit.“

Během své kariéry jste poznal řadu parádních hokejových hal. Jak se vám líbí ty florbalové? Série s Vinohrady vás zavála i na Zelený pruh, kde je hřiště součástí střední technické školy…
„Nejsou to klasické moderní arény, jaké jsou v hokeji, ale prostě tělocvičny. Někde je ten povrch horší jako právě na Zeleném pruhu, kde to bylo takové kostrbatější, navíc tam bylo obrovské vedro. Ale zase to jsou podmínky, se kterými se musíme vypořádat. Taky jsem hrál na stadionech, které ještě neměly střechu, takže v pohodě.“ 🙂

Vedle čerstvého působení v FBC jste ještě manažerem ženské hokejové reprezentace, v České televizi spolukomentujete přenosy z hokejové extraligy. Máte ještě nějaké další aktivity?
„Mám ještě svou hokejovou akademii – David Moravec Hockey Academy, kde učím děti, mládež i dospělé speciálním individuálním dovednostem jako je střelba, přihrávka, pohyb v pásmu, technika bruslení… Jsem takzvaný skills coach (trenér dovedností – pozn. aut.), to mě naplňuje nejvíc, strašně moc mě to baví.“

Hrajete vůbec ještě někde rekreačně hokej?
„Ne, ne. Už na to nemám čas, tady s tímhle trénováním a se vším mám hodně starostí, což hodně odnáší rodina.“

Přesto – dokázal byste si ve florbalu v budoucnu představit nějaké dlouhodobější angažmá?
„Teď se budeme zabývat baráží, u které ještě nevíme, kde bude. To, co bude dál, teď momentálně neřeším. Program mám naplánovaný do konce sezony, pak nevím…“

V minulosti jste absolvoval pár exhibic v dresu vítkovických hokejistů proti vítkovickým florbalistům. Vzal jste florbalku do ruky i teď na tréninku s hráčkami FBC?
„No jo, trénoval jsem. Říkali jsme spoustu taktických věcí, cvičení na průpravu, takže jsem byl 3 týdny i na hřišti jako stálý člen týmu. Řešili jsme to aktivně.“

Florbal jste teď poznal zblízka. Co vám na něm přijde nejlepší?
„Hodně si z něj beru taktické pojetí. Je hodně založené na standardních situacích, na situacích, kdy se hrají nějaké signály. V hokeji se to nehraje až tak, ale samozřejmě – jsou tam přesilovky, jsou tam nějaké signály jako buly, v útočném i v obranném pásmu a rychlé přechody. Tohle mi florbal hodně obohatil. Samozřejmě to nejde 100% vzít a okopírovat, vždycky si to musíme převzít z hokeje na florbal, ale dá se z toho vytěžit. Florbal je jiná hra, není tak agresivní a tvrdá, nechodí se tolik do těla, ale zase na druhé straně měkká hra to není, taky tu lítají těla a kolikrát se i mantinely klátí, kontaktní hra to určitě je.“


Autor: Gustav Ondrejčík



KOMENTÁŘE

Napsat komentář

*