V utkání proti Vítkovicím jste se zranil. Co vás přesně trápí?
Tak zde mohu odcitovat lékařskou zprávu z lokální ostravské nemocnice Fifejdy. Pacient Jan Barák má podvrtnutých dva až pět prstů levé ruky a otok v oblasti zápěstí. Pacientovi byla nabídnuta sádra, leč ten ji nevděčně odmítl a s nejapnými poznámkami na adresu moravskoslezského zdravotnictví se odebral ubytovat do čtvrt hvězdičkového hotelového multiplexu jménem Hlubina.
Nakonec jste ale v druhém utkání také nastoupil…
O víkendu jsem se v brance ukázal v součtu dvou zápasů na velmi jalových až plonkových třiapadesát minut a dvaatřicet sekund. Očividně je stále co zlepšovat.
Myslíte, že se v této sérii ještě objevíte v bráně?
Původně jsem zamýšlel naskočit do branky až během finálové série. Páté finále by bylo optimální. Leč kvůli současným okolnostem to zřejmě trosku urychlím. V brance se objevím snad už tuto sobotu.
Co bude potřeba udělat, abyste našli recept na Vítkovice?
Stav série je sice zatím 2:0 pro předměstí Ostravy, ale my rozhodně nic nevzdáváme. Vítkovice potřebují ještě jedno vítězství, a to jim rozhodně jen tak nedarujeme. Zřejmě ještě přitvrdíme. Někteří jedinci v dresu soupeře si o to svým chováním na hřišti vážně koledují a čest rytíři ve znaku opravdu nedělají. Zkrátka já i celý tým jsme připraveni tuto sérii otočit, vzorem nám budiž ruský Omsk. Mohli bychom slavně zvítězit a přejmenovat se na Avangard Chodov.
Co vy a reprezentace. Myslíte, že se s novým koučem vaše šance na účast v reprezentačním týmu zvýšila?
Nemyslím si. Moji kolegové Kuba Koráb a David Rytych mají za sebou opravdu parádní sezonu. Konkurence v malém brankovišti je opravdu velká. Zvažuji změnu občanství. Možná se stanu průkopníkem trojkového florbalu v Mikronesii či na Svatém Kryštofu a Grenadině.
Foto: Vojtěch Žilka
Autor: Radim Ivan
