V mimořádně vyrovnané semifinálové sérii pořád něco vítkovickým florbalistkám k úspěchu chybí. Faktor, který by zabránil zelenobílé lavině Bohemians přehnat se přes ně lehce do finále. A oním prvkem může být hala na Dubině, která hráčkám FbŠ vůbec nesedí. I když tam letos zvítězily jasně 7:3, samy neskrývají, že by v sobotu daleko radši hrály kdekoliv jinde.
26. 3. 2010 Extraliga žen (0) KOMENTÁŘŮ

Zbraně Vítkovic na prodloužení série: hala na Dubině i veterinářské obvazy

 



V hale bude možná cítit napětí z minulého týdne. Právě tam se totiž udál incident v mužském semifinále, kdy jeden ze sponzorů klubu napadl boleslavského Brychcu, jehož zachránil až zápasnický chvat spoluhráče Novotného. I proto už údajně budou v hale platit přísnější opatření, diváci by tedy k hráčkám neměli mít sebemenší šanci proniknout.

Ale jedno se určitě nezmění. „Bohemce se u nás nehraje moc dobře. Ten povrch na Dubině nemá rád nikdo,“ podotýká vítkovická opora Zuzana Macurová. Proč? Nejlépe to může říct útočnice FbŠ Nikola Černá, která před přestupem do Prahy hrála za Vítkovice a v hale na Dubině byla doma. „Holkám se zdá povrch v hale měkký. Je tam specifická guma. My přece jen trénujeme především na Děkance na parketách,“ poukazuje na svízel přechodu z tvrdého na měkké hřiště.

A ještě podstatná věc tu je, která hostujícímu týmu hru dovede znepříjemnit. „Velký rozdíl je, se kterou hrajete hokejkou. Exelky, které máme ve FbŠ, tam totiž moc nekloužou, spíš dřou. Dokonce jsme na to jednou použily i vosk,“ líčí Černá.

Hra je pomalejší, hráčky Vítkovic jsou na to připravené a zvyklé. „Když jsem byla ve Vítkách, hrálo se mi tam vždycky dobře, těšila jsem se tam. Ale jak jsem tam přijela s Bohemkou a měla jsem v ruce Exelku, první zápas se mi tam hrálo dost špatně,“ vybavuje si Černá. Vítkovice fasují florbalky Canadien, které si s povrchech „rozumějí“. „Když jsem vzala do ruky Canadienku, klouzala,“ odhaluje útočnice FbŠ jednu z nástrah Vítkovic pro soupeře.

Tou další je obrovská soudržnost. „Tým je hodně semknutý, zatím asi nejvíc, co tady za ty roky pamatuju,“ pochvaluje si Macurová. A lze to postřehnout i pouhým okem. Týmové rituály, v těch jsou vítkovické hráčky v extralize nejčinorodější. To týmy Liberce, nebo Tigers, které na sebe narazily ve druhé semifinálové sérii, nic speciálního nepřichystaly. Neměly to ve zvyku ani za ty roky tažení za tituly.

Druhé semifinále je živější. Hráčky Bohemians nastoupily první semifinálový víkend s bílozelenými pruhy na tvářích, to samé v bílomodrém předvedly soupeřky z Ostravy. Navrch vyběhly speciálně potetované nalepovacími obrázky. A tak například Macurová měla v paži provrtanou díru od kulky. Alespoň to tak vypadalo. „A všechny holky jsme navlékly na levou ruku veterinářský obvaz pro psy. Nosí to naše náhradní gólmanka, jejíž rodiče jsou zvěrolékaři,“ vysvětluje. Společný zvyk prý pomáhá.

A k tomu ta hala… „Holky z Bohemky to mají hodně v hlavách, říkají si, že je ta hala smolná. Jednou to ale dáme,“ burcuje Černá. Přesně jedna výhra totiž Bohemians k postupu do finále stačí.

Foto: Martin Flousek, archiv


Autor: Pavel Křiklan



KOMENTÁŘE

Napsat komentář

*