Karin Vavrečková patřila k největším nadějím českého florbalu, 3x se zúčastnila mistrovství světa juniorek, což je vzhledem k současným pravidlům nepřekonatelný počet účastí, a u Miroslava Janovského patřila k adeptkám na dres reprezentace žen. Jenže s aktivním florbalem končí a chce se věnovat své nové pozici v realizačním týmu právě juniorské reprezentace.
Jedenadvacetiletá florbalistka narazila na svůj strop. „Dostala jsem pracovní nabídku, kterou nelze odmítnout, což současně znamenalo, že bych nemohla být s holkama na každém tréninku, což nechci,“ preferuje stoprocentní přístup ke sportu. „Navíc, každou sezonu jsem byla zraněná, takže se chci v tomto ohledu dát taky dohromady,“ vysvětluje.
Dál pokračovat s hraním by ji nedovolilo ani svědomí. „Čas je hlavní důvod, nechci se florbalu věnovat napůl, je mi to blbé vůči ostatním holkám, které makají, dřou a já bych přišla na 1, 2 tréninky týdně,“ kroutí hlavou na znamení, že takhle pokračovat nechtěla.
Nyní je pevně rozhodnuta, nicméně verdikt se nerodil lehce. „Dlouho jsem o tom přemýšlela, ale loni už toho bylo hodně, nestíhala jsem a dostavila se krize, nyní si chci od florbalu odpočinout, potřebuji pauzu,“ říká. „Nikde není psáno, že se k florbalu nevrátím, ale teď se dívám po jiné aktivitě, proto jsem vzala také trénování juniorek,“ nechává si prostor pro návrat.
Reprezentace žen tak přišla o jednu z potenciálních obránkyň. „Škoda je to v každém případě, šance je vždy, když člověk maká, ale bylo to pořád dokola, když byl volný víkend od ligy, tak byla repre a člověk neměl žádný volný čas,“ naráží Vavrečková na známý neduh reprezentantek.
Z florbalu ale úplně nezmizí, nový kouč reprezentace juniorek Jiří Uher si ji vybral za asistentku. „Sama jsem reprezentačním cyklem procházela nějakých 5 let, sama jsem ženská, která přesně ví, čím holky procházejí a můžu z toho čerpat. Myslím, že i holky na to slyší a vezmou to jinak od člověka, který tím prošel, než od lidí, kteří u repre nebyli,“ vypočítává odchovankyně havířovského florbalu své přednosti.
Hráčky se snaží povzbudit také přímo během zápasů. „Snažím se říkat nějaké postřehy, taktiku a předávat zkušenosti,“ vysvětluje.
Výhodou Vavrečkové je také její věk. „Holky jsou vůči mě otevřenější, problémy řeší se mnou. Takže si myslím, že je to dobře pro propojení týmu s tím realizačním,“ říká.
Její angažmá zapadá do filosofie, kterou se chce reprezentace juniorek prezentovat. „Snažíme se to posunout do fáze, kde budeme jednoznačně působit jako jeden celek. Nechci abychom působili odděleně – tým realizační a tým samotný,“ uzavírá Karin Vavrečková.
Autor: esport-test
