Jeden z vrcholů podzimu. Opakování dubnového Superfinále. Pro Herbadent duel proti stříbrnému týmu z Poháru mistryň. A v takhle důležitém zápase musel tým nastoupit bez svých trenérek. Nedávné velitelky reprezentační střídačky Markéta Šteglová s Karolínou Šatalíkovou totiž chtě nechtě odjely na firemní dovolenou do Istanbulu a tým se tak v jednom z nejtěžších duelů základní části vedl svépomocí. Ani druhá strana však nebyla kompletní, Vítkovicím zase scházel nynější asistent kouče národního týmu Dušan Dudešek.
Byl to zvláštní pohled. Jako by šlo o nějaký přípravný zápas. Na střídačce Herbadentu byli v civilu jen kondiční trenér Daniel Hejret a útočnice Martina Kleinová. Hráčky si vedly zápas v podstatě samy. Za maminku zaskočila Dominika Šteglová, která společně s Denisou Billou a Hejretem měla hlavní slovo.
Z většiny se ale držela daného scénáře. „O téhle situaci jsme věděly hodně dopředu, asi měsíc, trenérky to měly naplánované dlouho, nedalo se s tím nic dělat. Nasdílely jsme si nějaká videa naší hry, abychom nedělaly chyby. Taktiku i sestavu nám připravily také dopředu,“ líčí Šteglová. V kabině před zápasem si pak nachystaný materiál pustily z iPadu na promítačku, řekly si k tomu pár slov a šly do boje.
Podle původně stanoveného plánu postupovaly pořád a nakonec nepříznivě se vyvíjející zápas vyrovnaly z 1:4 na 4:4. Udělat změny v nalinkované sestavě se prý Šteglová neodvážila. „Jediná byla ta, že Čápa (Martina Čapková) je po nemoci, takže se měla střídat s Deny (Denisou Billou). Ale nakonec jsme se střídaly my s Deny, to bylo asi jediné. Bavily jsme se o přestávce i s Eliškou Krupnovou, jestli třeba poslat do hry třetí lajnu, která se měla celou dobu udržovat a být připravená, ale netroufly jsme si tenhle krok udělat,“ líčí Šteglová, která ještě s ostatními konzultovala o pauzách hru s Kristýnou Jílkovou, jež seděla na tribuně.
A těšilo ji, že tím, že Herbadent měnil jen 2 pětky, výjimečně nedošlo k chybě ve střídání. „Snad v každém zápase jsme blbě střídaly, naštěstí si toho kolikrát rozhodčí nevšimli. A teď to bylo kupodivu v pohodě,“ směje se provizorní trenérka. Během zápasu nic nekreslila, veškeré pokyny si schovala na pauzy mezi třetinami. Ani jména pro nájezdy příliš složitě nevybírala. „Přišla jsem a řekla jsem, kdo se cítí, holky se samy přihlásily,“ popisuje. Sama se přitom nenapsala. „Možná, kdyby nikdo nechtěl, kdyby bylo potřeba 5 lidí…“
Dominika Šteglová vede své budoucí nástupkyně v Herbadentu při slavnostním začátku utkání.
Vedle samotného hraní a částečného vedení týmu v prestižním zápase musela zvládnout i organizační věci. „Těch rolí na mě bylo hodně,“ přiznává. Po zápase řešila výplatnici pro rozhodčí, před duelem zařizovala přestávkové vystoupení malých hráček klubu, dlouho po utkání seděla nad onlinem a mořila se s vyjádřením trenérky. „Když je člověk v tom zápase sám, hodnotí se to hůř, není to úplně objektivní. Ale myslím, že jsme to fakt zvládly dobře, všechny jsme si pomáhaly, myslím, že nás to ještě víc semklo a naučily jsme se být takové samostatnější,“ přemítá.
Za výsledek dalšího dílu soubojů nejlepších klubů uplynulých sezon možná dostane od trenérek spolu s týmem pochvalu. Však z pohledu Herbadentu dopadl daleko lépe než boj o titul (0:5). „Superfinále byl podle mě zápas blbec, teď to bylo o tom, že jsme měly spoustu šancí, hlavně v 1. třetině a místo toho, abychom dávaly góly, jsme je dostávaly. Myslím, že jsme si v tom zápase zasloužily vyhrát,“ míní.
Od svého dočasného protějšku Jiřího Veleckého, s nímž si „po trenérsku“ po duelu podala ruce, zasloužil její tým uznání. „Většinou přítomnost pravidelného trenéra může tým poznamenat. Podle mého to však výkon Herbadentu neovlivnilo,“ podotýká Velecký. Samotného ho prý zaskočilo, když na druhé straně neviděl známé tváře kolegyň. „Ne, že bych se o takovou věc zajímal, ale překvapilo mě to,“ dodává s úsměvem. Na situaci má výstižný pohled: „Našeho Dušana Dudeška jsme také nechali doma. Holt jsme amatéři a florbal nás neživí…“ A tak se prostě stane, že i takový šlágr se obejde skoro bez trenérů…
Autor: Pavel Křiklan
